< Židům 4 >

1 Bojmež se tedy, aby snad opustě zaslíbení o vjití do odpočinutí jeho, neopozdil se někdo z vás.
Craignons donc que quelqu'un parmi vous ne paraisse avoir manqué à la promesse d'entrer dans son repos.
2 Nebo i nám zvěstováno jest, jako i oněmno, ale neprospěla jim řeč slyšená, nepřipojená k víře, když slyšeli.
En effet, la bonne nouvelle nous a été annoncée, comme à eux aussi; mais la parole qu'ils ont entendue ne leur a pas profité, parce qu'elle n'a pas été mêlée de foi par ceux qui l'ont entendue.
3 Neboť vcházíme v odpočinutí my, kteříž jsme uvěřili, jakož řekl: Protož jsem přisáhl v hněvě svém, žeť nevejdou v odpočinutí mé, ačkoli dávno odpočinul Bůh, hned po vykonání skutků od ustanovení světa.
Mais nous, qui avons cru, nous entrons dans ce repos, selon qu'il a dit: « Comme je l'ai juré dans ma colère, ils n'entreront pas dans mon repos », bien que les œuvres aient été achevées dès la fondation du monde.
4 Nebo pověděl na jednom místě o sedmém dni takto: I odpočinul Bůh dne sedmého ode všech skutků svých.
Car il a dit quelque part, au sujet du septième jour: « Dieu s'est reposé le septième jour de toutes ses œuvres »;
5 A tuto zase: Že nevejdou v odpočinutí mé.
et encore ici: « Ils n'entreront pas dans mon repos ».
6 A poněvadž vždy na tom jest, že někteří mají vjíti do něho, a ti, kterýmž prvé zvěstováno jest, nevešli pro svou nevěru,
Puisqu'il reste donc que quelques-uns y entrent, et que ceux à qui la bonne nouvelle a été annoncée auparavant n'y sont pas entrés à cause de leur désobéissance,
7 Opět ukládá den jakýsi, Dnes, pravě skrze Davida, po takovém času, jakož řečeno jest, Dnes uslyšíte-li hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých.
il définit de nouveau un certain jour, « aujourd'hui », disant par David si longtemps après (comme il a été dit), « Aujourd'hui, si vous voulez entendre sa voix, n'endurcissez pas vos cœurs. »
8 Nebo byť byl Jozue v odpočinutí je uvedl, nebylť by potom mluvil o jiném dni.
Car si Josué leur avait donné du repos, il n'aurait pas parlé ensuite d'un autre jour.
9 A protož zůstáváť svátek lidu Božímu.
Il reste donc un repos de sabbat pour le peuple de Dieu.
10 Neb kdožkoli všel v odpočinutí jeho, takéť i on odpočinul od skutků svých, jako i Bůh od svých.
Car celui qui est entré dans son repos s'est aussi reposé de ses œuvres, comme Dieu l'a fait des siennes.
11 Snažmež se tedy vjíti do toho odpočinutí, aby někdo neupadl v týž příklad nedověry.
Efforçons-nous donc d'entrer dans ce repos, de peur que quelqu'un ne tombe dans le même exemple de désobéissance.
12 Živáť jest zajisté řeč Boží a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě straně ostrý, a dosahujeť až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i mozku v kostech, a rozeznává myšlení i mínění srdce.
Car la parole de Dieu est vivante et efficace, plus tranchante qu'aucune épée à deux tranchants, elle pénètre jusqu'à la division de l'âme et de l'esprit, des articulations et des mœlles, et elle est capable de discerner les pensées et les intentions du cœur.
13 A neníť žádného stvoření, kteréž by nebylo zjevné před obličejem jeho, nýbrž všecky věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše.
Il n'y a pas de créature qui soit cachée à sa vue, mais tout est nu et exposé aux yeux de celui à qui nous devons rendre compte.
14 Protož majíce nejvyššího kněze velikého, kterýžto pronikl nebesa, Ježíše Syna Božího, držmež vyznání naše.
Ayant donc un grand prêtre qui a traversé les cieux, Jésus, le Fils de Dieu, tenons fermement notre confession.
15 Nebo nemáme nejvyššího kněže, kterýž by nemohl čitedlen býti mdlob našich, ale zkušeného ve všem nám podobně, kromě hříchu.
Car nous n'avons pas un grand prêtre qui ne puisse être touché par le sentiment de nos infirmités, mais quelqu'un qui a été tenté comme nous en toutes choses, mais sans pécher.
16 Přistupmež tedy směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný.
Approchons-nous donc avec assurance du trône de la grâce, afin d'obtenir miséricorde et de trouver grâce pour être secourus en cas de besoin.

< Židům 4 >