Židům 4
1 Bojmež se tedy, aby snad opustě zaslíbení o vjití do odpočinutí jeho, neopozdil se někdo z vás.
Therefore let us be on our guard lest perhaps, while He still leaves us a promise of being admitted to His rest, some one of you should be found to have fallen short of it.
2 Nebo i nám zvěstováno jest, jako i oněmno, ale neprospěla jim řeč slyšená, nepřipojená k víře, když slyšeli.
For Good News has been brought to us as truly as to them; but the message they heard failed to benefit them, because they were not one in faith with those who gave heed to it.
3 Neboť vcházíme v odpočinutí my, kteříž jsme uvěřili, jakož řekl: Protož jsem přisáhl v hněvě svém, žeť nevejdou v odpočinutí mé, ačkoli dávno odpočinul Bůh, hned po vykonání skutků od ustanovení světa.
We who have believed are soon to be admitted to the true rest; as He has said, "As I swore in My anger, they shall not be admitted to My rest," although God's works had been going on ever since the creation of the world.
4 Nebo pověděl na jednom místě o sedmém dni takto: I odpočinul Bůh dne sedmého ode všech skutků svých.
For, as we know, when speaking of the seventh day He has used the words, "And God rested on the seventh day from all His works;"
5 A tuto zase: Že nevejdou v odpočinutí mé.
and He has also declared, "They shall not be admitted to My rest."
6 A poněvadž vždy na tom jest, že někteří mají vjíti do něho, a ti, kterýmž prvé zvěstováno jest, nevešli pro svou nevěru,
Since, then, it is still true that some will be admitted to that rest, and that because of disobedience those who formerly had Good News proclaimed to them were not admitted,
7 Opět ukládá den jakýsi, Dnes, pravě skrze Davida, po takovém času, jakož řečeno jest, Dnes uslyšíte-li hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých.
He again definitely mentions a certain day, "To-day," saying long afterwards, by David's lips, in the words already quoted, "To-day, if you hear His voice, do not harden your hearts."
8 Nebo byť byl Jozue v odpočinutí je uvedl, nebylť by potom mluvil o jiném dni.
For if Joshua had given them the true rest, we should not afterwards hear God speaking of another still future day.
9 A protož zůstáváť svátek lidu Božímu.
It follows that there still remains a sabbath rest for the people of God.
10 Neb kdožkoli všel v odpočinutí jeho, takéť i on odpočinul od skutků svých, jako i Bůh od svých.
For He who has been admitted to His rest, has rested from His works as God did from His.
11 Snažmež se tedy vjíti do toho odpočinutí, aby někdo neupadl v týž příklad nedověry.
Let it then be our earnest endeavour to be admitted to that rest, so that no one may perish through following the same example of unbelief.
12 Živáť jest zajisté řeč Boží a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě straně ostrý, a dosahujeť až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i mozku v kostech, a rozeznává myšlení i mínění srdce.
For God's Message is full of life and power, and is keener than the sharpest two-edged sword. It pierces even to the severance of soul from spirit, and penetrates between the joints and the marrow, and it can discern the secret thoughts and purposes of the heart.
13 A neníť žádného stvoření, kteréž by nebylo zjevné před obličejem jeho, nýbrž všecky věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše.
And no created thing is able to escape its scrutiny; but everything lies bare and completely exposed before the eyes of Him with whom we have to do.
14 Protož majíce nejvyššího kněze velikého, kterýžto pronikl nebesa, Ježíše Syna Božího, držmež vyznání naše.
Inasmuch, then, as we have in Jesus, the Son of God, a great High Priest who has passed into Heaven itself, let us hold firmly to our profession of faith.
15 Nebo nemáme nejvyššího kněže, kterýž by nemohl čitedlen býti mdlob našich, ale zkušeného ve všem nám podobně, kromě hříchu.
For we have not a High Priest who is unable to feel for us in our weaknesses, but one who was tempted in every respect just as we are tempted, and yet did not sin.
16 Přistupmež tedy směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný.
Therefore let us come boldly to the throne of grace, that we may receive mercy and find grace to help us in our times of need.
