Židům 4
1 Bojmež se tedy, aby snad opustě zaslíbení o vjití do odpočinutí jeho, neopozdil se někdo z vás.
Let vs feare therfore lest eny of vs forsakynge the promes of entrynge into his rest shulde seme to come behinde.
2 Nebo i nám zvěstováno jest, jako i oněmno, ale neprospěla jim řeč slyšená, nepřipojená k víře, když slyšeli.
For vnto vs was it declared as well as vnto them. But it proffited not them that they hearde the worde because they which hearde it coupled it not with fayth.
3 Neboť vcházíme v odpočinutí my, kteříž jsme uvěřili, jakož řekl: Protož jsem přisáhl v hněvě svém, žeť nevejdou v odpočinutí mé, ačkoli dávno odpočinul Bůh, hned po vykonání skutků od ustanovení světa.
But we which have beleved do enter into his rest as contrarywyse he sayde to the other: I have sworne in my wrath they shall not enter into my rest. And that spake he verely longe after that the workes were made and the foudacio of ye worlde layde.
4 Nebo pověděl na jednom místě o sedmém dni takto: I odpočinul Bůh dne sedmého ode všech skutků svých.
For he spake in a certayne place of ye seveth daye on this wyse: And god did rest ye seventh daye fro all his workes.
5 A tuto zase: Že nevejdou v odpočinutí mé.
And in this place agayne: They shall not come into my rest.
6 A poněvadž vždy na tom jest, že někteří mají vjíti do něho, a ti, kterýmž prvé zvěstováno jest, nevešli pro svou nevěru,
Seynge therfore it foloweth that some muste enter therinto and they to who it was fyrst preached entred not therin for vnbeleves sake.
7 Opět ukládá den jakýsi, Dnes, pravě skrze Davida, po takovém času, jakož řečeno jest, Dnes uslyšíte-li hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých.
Agayne he apoynteth in David a certayne present daye after so longe a tyme sayinge as it is rehearsed: this daye if ye heare his voyce be not harde herted.
8 Nebo byť byl Jozue v odpočinutí je uvedl, nebylť by potom mluvil o jiném dni.
For if Iosue had geven them rest then wolde he not afterwarde have spoke of another daye.
9 A protož zůstáváť svátek lidu Božímu.
There remayneth therfore yet a rest to ye people of God.
10 Neb kdožkoli všel v odpočinutí jeho, takéť i on odpočinul od skutků svých, jako i Bůh od svých.
For he yt is is entred into his rest doth cease from his awne workes as god did from his.
11 Snažmež se tedy vjíti do toho odpočinutí, aby někdo neupadl v týž příklad nedověry.
Let vs study therfore to entre into that rest lest eny man faule after the same ensample in to vnbelefe.
12 Živáť jest zajisté řeč Boží a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě straně ostrý, a dosahujeť až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i mozku v kostech, a rozeznává myšlení i mínění srdce.
For the worde of god is quycke and myghty in operacion and sharper then eny two edged swearde: and entreth through even vnto the dividynge asonder of the soule and the sprete and of the ioyntes and the mary: and iudgeth the thoughtes and the intentes of the herte:
13 A neníť žádného stvoření, kteréž by nebylo zjevné před obličejem jeho, nýbrž všecky věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše.
nether is there eny creature invisible in the sight of it. For all thynges are naked and bare vnto the eyes of him of who we speake.
14 Protož majíce nejvyššího kněze velikého, kterýžto pronikl nebesa, Ježíše Syna Božího, držmež vyznání naše.
Seynge then that we have a great hye prest whych is entred into heven (I meane Iesus the sonne of God) let vs holde oure profession.
15 Nebo nemáme nejvyššího kněže, kterýž by nemohl čitedlen býti mdlob našich, ale zkušeného ve všem nám podobně, kromě hříchu.
For we have not an hye prest which can not have compassion on oure infirmities: but was in all poyntes tempted lyke as we are: but yet with out synne.
16 Přistupmež tedy směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný.
Let vs therfore goo boldely vnto the seate of grace that we maye receave mercy and fynde grace to helpe in tyme of nede.
