Židům 4
1 Bojmež se tedy, aby snad opustě zaslíbení o vjití do odpočinutí jeho, neopozdil se někdo z vás.
ⲁ̅ⲙⲁⲣⲉⲛⲉⲣϩⲟϯ ⲟⲩⲛ ⲙⲏⲡⲟⲧⲉ ⳿ⲉⲁⲩⲥⲱϫⲡ ⳿ⲛⲟⲩⲉⲡⲁⲅⲅⲉⲗⲓⲁ ⳿ⲉ⳿ⲓ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿ⲉⲡⲉϥⲙⲁ ⳿ⲛⲉⲙⲧⲟⲛ ⳿ⲛⲧⲉ ⲟⲩⲁⲓ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ϧⲉⲛ ⲑⲏⲛⲟⲩ ⲙⲉⲩⲓ ⳿ⲉⲉⲣϧⲁ⳿ⲉ.
2 Nebo i nám zvěstováno jest, jako i oněmno, ale neprospěla jim řeč slyšená, nepřipojená k víře, když slyšeli.
ⲃ̅ⲁⲩϩⲓϣⲉⲛⲛⲟⲩϥⲓ ⲅⲁⲣ ⲛⲁⲛ ϩⲱⲛ ⳿ⲙ⳿ⲫⲣⲏϯ ⳿ⲛⲛⲏ ⲁⲗⲗⲁ ⳿ⲙⲡⲉϥⲉⲣϩⲏⲟⲩ ⳿ⲛⲛⲏ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲓⲥⲁϫⲓ ⳿ⲛⲧⲉ ⲡⲓⲥⲱⲧⲉⲙ ϫⲉ ⲡⲟⲩϩⲏⲧ ⲑⲏⲧ ⲁⲛ ⲡⲉ ϧⲉⲛ ⲡⲓⲛⲁϩϯ ⲛⲉⲙ ⲛⲏⲉⲧⲁⲩⲥⲱⲧⲉⲙ.
3 Neboť vcházíme v odpočinutí my, kteříž jsme uvěřili, jakož řekl: Protož jsem přisáhl v hněvě svém, žeť nevejdou v odpočinutí mé, ačkoli dávno odpočinul Bůh, hned po vykonání skutků od ustanovení světa.
ⲅ̅ⲧⲉⲛⲛⲁϣⲉ ⲟⲩⲛ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿ⲉⲡⲓⲙⲁ ⳿ⲛⲉⲙⲧⲟⲛ ϧⲁ ⲛⲏⲉⲧⲁⲩⲛⲁϩϯ ⲕⲁⲧⲁ⳿ⲫⲣⲏϯ ⲉⲧⲁϥϫⲟⲥ ϫⲉ ⳿ⲙ⳿ⲫⲣⲏϯ ⲉⲧⲁⲓⲱⲣⲕ ϧⲉⲛ ⲡⲁϫⲱⲛⲧ ϫⲉ ⲁⲛ ⲉⲩ⳿ⲉϣⲉ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿ⲉⲡⲁⲙⲁ ⳿ⲛⲉⲙⲧⲟⲛ ⲕⲉⲧⲟⲓ ⲛⲓ⳿ϩⲃⲏ ⲟⲩ⳿ⲓ ⲉⲧⲁⲩϣⲱⲡⲓ ⲓⲥϫⲉⲛ ⳿ⲧⲕⲁⲧⲁⲃⲟⲗⲏ ⳿ⲙⲡⲓⲕⲟⲥⲙⲟⲥ.
4 Nebo pověděl na jednom místě o sedmém dni takto: I odpočinul Bůh dne sedmého ode všech skutků svých.
ⲇ̅ⲁϥϫⲟⲥ ⲅⲁⲣ ⳿ⲙⲡⲁⲓⲣⲏϯ ϩⲓⲟⲩⲙⲁ ⲉⲑⲃⲉ ⲡⲓⲙⲁϩⲍ̅ ⳿ⲛ⳿ⲉϩⲟⲟⲩ ϫⲉ ⲁϥ⳿ⲙⲧⲟⲛ ⳿ⲙⲙⲟϥ ⳿ⲛϫⲉ ⲫϯ ϧⲉⲛ ⲡⲓⲙⲁϩⲍ̅ ⳿ⲛ⳿ⲉϩⲟⲟⲩ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ϧⲉⲛ ⲛⲉϥ⳿ϩⲃⲏⲟⲩ⳿ⲓ ⲧⲏⲣⲟⲩ.
5 A tuto zase: Že nevejdou v odpočinutí mé.
ⲉ̅ⲟⲩⲟϩ ϧⲉⲛ ⲫⲁⲓ ⲟⲛ ϫⲉ ⲁⲛ ⲥⲉⲛⲁϣⲉ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿ⲉⲡⲁⲙⲁ ⳿ⲛⲉⲙⲧⲟⲛ.
6 A poněvadž vždy na tom jest, že někteří mají vjíti do něho, a ti, kterýmž prvé zvěstováno jest, nevešli pro svou nevěru,
ⲋ̅ⲉⲡⲓⲇⲏ ⲟⲩⲛ ⳿ϥⲥⲱϫⲡ ⳿ⲛϩⲁⲛⲟⲩⲟⲛ ⳿ⲉ⳿ⲓ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿ⲉⲣⲟϥ ⲟⲩⲟϩ ⲛⲓϣⲟⲣⲡ ⲉⲧⲁⲩϩⲓϣⲉⲛⲛⲟⲩϥⲓ ⲛⲱⲟⲩ ⳿ⲙⲡⲟⲩϣⲉ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⲉⲑⲃⲉ ⲧⲟⲩⲙⲉⲧⲁⲑⲛⲁϩϯ.
7 Opět ukládá den jakýsi, Dnes, pravě skrze Davida, po takovém času, jakož řečeno jest, Dnes uslyšíte-li hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých.
ⲍ̅ⲡⲁⲗⲓⲛ ⳿ϥⲑⲱϣ ⳿ⲛⲟⲩ⳿ⲉϩⲟⲟⲩ ⳿ⲙⲫⲟⲟⲩ ϧⲉⲛ ⲇⲁⲩⲓⲇ ⲙⲉⲛⲉⲛⲥⲁ ⲟⲩⲥⲏⲟⲩ ⳿ⲛⲧⲁⲓⲙⲁⲓⲏ ⲉϥϫⲱ ⳿ⲙⲙⲟⲥ ⲕⲁⲧⲁ⳿ⲫⲣⲏϯ ⲉⲧⲁϥϫⲟⲥ ⲓⲥϫⲉⲛ ϣⲟⲣⲡ ϫⲉ ⳿ⲙⲫⲟⲟⲩ ⲉϣⲱⲡ ⲁⲣⲉⲧⲉⲛϣⲁⲛⲥⲱⲧⲉⲙ ⲉⲧⲉϥ⳿ⲥⲙⲏ ⳿ⲙⲡⲉⲣϯⲉⲛϣⲟⲧ ⳿ⲛϫⲉ ⲛⲉⲧⲉⲛϩⲏⲧ.
8 Nebo byť byl Jozue v odpočinutí je uvedl, nebylť by potom mluvil o jiném dni.
ⲏ̅⳿ⲉⲛⲉ ⲁ ⲓⲏⲥⲟⲩ ⲅⲁⲣ ⳿ⲑⲣⲟⲩ⳿ⲙⲧⲟⲛ ⳿ⲙⲙⲱⲟⲩ ⲛⲁϥⲥⲁϫⲓ ⲁⲛ ⲉⲑⲃⲉ ⲕⲉⲉϩⲟⲟⲩ ⲙⲉⲛⲉⲛⲥⲁ ⲛⲁⲓ.
9 A protož zůstáváť svátek lidu Božímu.
ⲑ̅ϩⲁⲣⲁ ⲟⲩⲛ ⲟⲩⲥⲁⲃⲃⲁⲧⲓⲥⲙⲟⲥ ⲥⲱϫⲡ ⳿ⲙⲡⲓⲗⲁⲟⲥ ⳿ⲛⲧⲉ ⲫϯ.
10 Neb kdožkoli všel v odpočinutí jeho, takéť i on odpočinul od skutků svých, jako i Bůh od svých.
ⲓ̅ⲫⲁⲓ ⲅⲁⲣ ⲉⲧⲁϥ⳿ⲓ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿ⲉⲡⲉϥⲙⲁ ⳿ⲛⲉⲙⲧⲟⲛ ⳿ⲛⲑⲟϥ ϩⲱϥ ⲁϥ⳿ⲙⲧⲟⲛ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ϧⲉⲛ ⲛⲉϥ⳿ϩⲃⲏⲟⲩ⳿ⲓ ⳿ⲙ⳿ⲫⲣⲏϯ ⲉⲧⲁϥ⳿ⲙⲧⲟⲛ ⳿ⲙⲙⲟϥ ⳿ⲛϫⲉ ⲫϯ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ϧⲉⲛ ⲛⲉⲧⲉⲛⲟⲩϥ.
11 Snažmež se tedy vjíti do toho odpočinutí, aby někdo neupadl v týž příklad nedověry.
ⲓ̅ⲁ̅ⲙⲁⲣⲉⲛⲓⲏⲥ ⲟⲩⲛ ⳿ⲙⲙⲟⲛ ⳿ⲉ⳿ⲓ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ⳿ⲉⲡⲓⲙⲁ ⳿ⲛⲉⲙⲧⲟⲛ ⳿ⲉⲧⲉ⳿ⲙⲙⲁⲩ ϩⲓⲛⲁ ⳿ⲛⲧⲉ⳿ϣⲧⲉⲙ ⲟⲩⲁⲓ ϩⲉⲓ ⳿ⲉ⳿ϧⲣⲏⲓ ϧⲉⲛ ⲡⲁⲓ⳿ⲥⲙⲟⲧ ⳿ⲛⲟⲩⲱⲧ ⳿ⲛⲧⲉ ϯⲙⲉⲧⲁⲧⲥⲱⲧⲉⲙ.
12 Živáť jest zajisté řeč Boží a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě straně ostrý, a dosahujeť až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i mozku v kostech, a rozeznává myšlení i mínění srdce.
ⲓ̅ⲃ̅⳿ϥⲉⲛϩⲟⲧ ⲅⲁⲣ ⳿ⲛϫⲉ ⲡⲓⲥⲁϫⲓ ⳿ⲛⲧⲉ ⲫϯ ⲟⲩⲟϩ ⳿ϥⲉⲣϩⲱⲃ ⲟⲩⲟϩ ⳿ϥϣⲱⲧ ⳿ⲉϩⲟⲧⲉ ⲥⲏϥⲓ ⲛⲓⲃⲉⲛ ⳿ⲛⲣⲟ ⲃ̅ ⲟⲩⲟϩ ⳿ϥⲛⲁ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ϣⲁ ⲡⲓⲫⲱϣ ⳿ⲛⲧⲉ ϯⲯⲩⲭⲏ ⲛⲉⲙ ⲡⲓⲡ͞ⲛⲁ̅ ⲛⲉⲙ ⲛⲓϩⲱⲧⲡ ⲛⲉⲙ ⲛⲓⲁⲧⲕⲁⲥ ⲟⲩⲟϩ ⳿ϥⲟⲓ ⳿ⲛϧⲟⲧϧⲉⲧ ⳿ⲛⲥⲁ ⲛⲓⲙⲟⲕⲙⲉⲕ ⲛⲉⲙ ⲛⲓⲙⲉⲩⲓ ⳿ⲛϩⲏⲧ.
13 A neníť žádného stvoření, kteréž by nebylo zjevné před obličejem jeho, nýbrž všecky věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše.
ⲓ̅ⲅ̅ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲙⲙⲟⲛ ⳿ϩⲗⲓ ⳿ⲛⲥⲱⲛⲧ ϩⲏⲡ ⳿ⲙⲡⲉϥ⳿ⲙⲑⲟ ⲥⲉⲃⲏϣ ⲇⲉ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲟⲩⲟϩ ⲥⲉⲟⲓ ⳿ⲛϫⲁⲣⲁⲃ ⲛⲁϩⲃⲓ ⳿ⲙⲡⲉ⳿ⲙⲑⲟ ⳿ⲛⲛⲉϥⲃⲁⲗ ⲫⲁⲓ ⲉⲧⲉ ⲡⲓⲥⲁϫⲓ ⲫⲉϩ ⲛⲁⲛ ⳿ⲉⲣⲟϥ.
14 Protož majíce nejvyššího kněze velikého, kterýžto pronikl nebesa, Ježíše Syna Božího, držmež vyznání naše.
ⲓ̅ⲇ̅⳿ⲉⲟⲩⲟⲛⲧⲁⲛ ⲟⲩⲛ ⳿ⲙⲙⲁⲩ ⳿ⲛⲟⲩⲛⲓϣϯ ⳿ⲛⲁⲣⲭⲏ ⲉⲣⲉⲩⲥ ⳿ⲉⲁϥⲥⲉⲛ ⲛⲓⲫⲏⲟⲩ⳿ⲓ Ⲓⲏ̅ⲥ̅ ⳿ⲡϣⲏⲣⲓ ⳿ⲙⲫϯ ⲙⲁⲣⲉⲛ⳿ⲁⲙⲟⲛⲓ ⳿ⲙⲡⲓⲟⲩⲱⲛϩ ⳿ⲉⲃⲟⲗ.
15 Nebo nemáme nejvyššího kněže, kterýž by nemohl čitedlen býti mdlob našich, ale zkušeného ve všem nám podobně, kromě hříchu.
ⲓ̅ⲉ̅ⲟⲩⲁⲣⲭⲏⲉⲣⲉⲩⲥ ⲅⲁⲣ ⲁⲛ ⲡⲉⲧⲉⲛⲧⲁⲡ ⳿ⲙⲙⲁⲩ ⳿ⲙⲙⲟⲛ ⳿ϣϫⲟⲙ ⳿ⲙⲙⲟϥ ⳿ⲉϭⲓ ⳿ⲙⲕⲁϩ ⲛⲉⲙ ⲛⲉⲛϣⲱⲛⲓ ⳿ⲉⲁⲩⲉⲣⲡⲓⲣⲁⲍⲓⲛ ⲇⲉ ⳿ⲙⲙⲟϥ ϧⲉⲛ ϩⲱⲃ ⲛⲓⲃⲉⲛ ⲕⲁⲧⲁ ⲡⲉⲛ⳿ⲥⲙⲟⲧ ⲁϭⲛⲉ ⲛⲟⲃⲓ.
16 Přistupmež tedy směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný.
ⲓ̅ⲋ̅ⲙⲁⲣⲉⲛ⳿ⲓ ⳿ⲉϧⲟⲩⲛ ϧⲉⲛ ⲟⲩⲱⲛϩ ⳿ⲉⲃⲟⲗ ⳿ⲙⲡⲉ⳿ⲙⲑⲟ ⳿ⲙⲡⲓ⳿ⲑⲣⲟⲛⲟⲥ ⳿ⲛⲧⲉ ⲡⲓ⳿ϩⲙⲟⲧ ϩⲓⲛⲁ ⳿ⲛⲧⲉⲛϭⲓ ⳿ⲛⲟⲩⲁⲓ ⲟⲩⲟϩ ⳿ⲛⲧⲉⲛϫⲓⲙⲓ ⳿ⲛⲟⲩ⳿ϩⲙⲟⲧ ⲉⲩⲉⲩⲕⲉⲣⲓⲁ ⳿ⲙⲃⲟ⳿ⲏⲑⲓⲁ
