Židům 3

1 A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,

Vous donc, mes frères saints, participants à la vocation céleste, considérez l’apôtre et le pontife de notre confession, Jésus,

2 Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný ve všem domě jeho.

Qui est fidèle à celui qui l’a établi, comme Moïse lui-même l’a été dans toute sa maison.

3 Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.

Car lui a été jugé digne d’une gloire aussi élevée au-dessus de celle de Moïse, que l’est l’honneur du constructeur par rapport à la maison qu’il a bâtie.

4 Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.

En effet, toute maison est bâtie par quelqu’un: or celui qui a créé toutes choses, c’est Dieu.

5 A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.

Moïse, à la vérité, a été fidèle dans toute la maison de Dieu, comme serviteur, pour rendre témoignage de tout ce qu’il devait dire;

6 Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.

Mais le Christ est comme fils dans sa maison; et cette maison c’est nous, si nous conservons fermement jusqu’à la fin la confiance et la gloire de l’espérance.

7 Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,

C’est pourquoi, selon ce que dit l’Esprit-Saint: Aujourd’hui, si vous entendez sa voix,

8 Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti;

N’endurcissez pas vos cœurs, comme dans l’irritation au jour de la tentation dans le désert,

9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.

Où vos pères me tentèrent, m’éprouvèrent, et virent mes œuvres

10 Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.

Pendant quarante ans; aussi je me suis courroucé contre cette génération, et j’ai dit: Leur cœur s’égare toujours. Ils n’ont point connu mes voies:

11 Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.

Ainsi, j’ai juré dans ma colère: Ils n’entreront point dans mon repos.

12 Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.

Prenez donc garde, mes frères, qu’il ne se trouve dans aucun de vous un cœur mauvais d’incrédulité, qui vous éloigne du Dieu vivant

13 Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.

Mais exhortez-vous chaque jour les uns les autres, pendant ce qui est appelé Aujourd’hui, de peur que quelqu’un de vous ne s’endurcisse par la séduction du péché.

14 Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.

Car nous avons été faits participants du Christ, si cependant nous conservons inviolablement jusqu’à la fin ce commencement de son être.

15 Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha.

Ainsi, tant qu’on dit: Aujourd’hui, si vous entendez sa voix, n’endurcissez pas vos cœurs, comme en cette irritation-là.

16 Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.

Car quelques-uns l’ayant entendue, irritèrent le Seigneur; mais ce ne fut pas tous ceux que Moïse avait fait sortir de l’Egypte.

17 Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti?

Or qui sont ceux contre lesquels il fut irrité pendant quarante ans? N’est-ce pas contre ceux qui péchèrent, et dont les corps furent abattus dans le désert?

18 A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.

Et qui sont ceux auxquels il jura qu’ils n’entreraient pas dans son repos, sinon ceux qui sont incrédules?

19 A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru.

Aussi voyons-nous qu’ils ne purent y entrer, à cause de leur incrédulité.