Židům 3
1 A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,
Therefore, holy brothers, partakers of a heavenly calling, consider the Emissary and High Priest of our confession: Yeshua,
2 Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný ve všem domě jeho.
who was faithful to him who appointed him, as also Moses was in all his house.
3 Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.
For he has been counted worthy of more glory than Moses, because he who built the house has more honor than the house.
4 Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.
For every house is built by someone; but he who built all things is God.
5 A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.
Moses indeed was faithful in all his house as a servant, for a testimony of those things which were afterward to be spoken,
6 Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
but Messiah is faithful as a Son over his house. We are his house, if we hold fast our confidence and the glorying of our hope firm to the end.
7 Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,
Therefore, even as the Holy Spirit says, “Today if you will hear his voice,
8 Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti;
don’t harden your hearts as in the rebellion, in the day of the trial in the wilderness,
9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.
where your fathers tested me and tried me, and saw my deeds for forty years.
10 Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.
Therefore I was displeased with that generation, and said, ‘They always err in their heart, but they didn’t know my ways.’
11 Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
As I swore in my wrath, ‘They will not enter into my rest.’”
12 Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.
Beware, brothers, lest perhaps there might be in any one of you an evil heart of unbelief, in falling away from the living God;
13 Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.
but exhort one another day by day, so long as it is called “today”, lest any one of you be hardened by the deceitfulness of sin.
14 Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.
For we have become partakers of Messiah, if we hold the beginning of our confidence firm to the end,
15 Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha.
while it is said, “Today if you will hear his voice, don’t harden your hearts, as in the rebellion.”
16 Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.
For who, when they heard, rebelled? Wasn’t it all those who came out of Egypt led by Moses?
17 Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti?
With whom was he displeased forty years? Wasn’t it with those who sinned, whose bodies fell in the wilderness?
18 A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.
To whom did he swear that they wouldn’t enter into his rest, but to those who were disobedient?
19 A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru.
We see that they weren’t able to enter in because of unbelief.
