< Židům 3 >

1 A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,
Therefore, Christian Brothers, you who, all alike, have received the Call from Heaven, fix your attention on Jesus, the Apostle and High Priest of our Religion.
2 Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný ve všem domě jeho.
See how faithful he was to the God who appointed him, as Moses was in the whole House of God.
3 Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.
He has been deemed worthy of far higher honour than Moses, just as the founder of the House is held in greater regard than the House itself.
4 Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.
For every House has its founder, and the founder of the universe is God.
5 A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.
While the faithful service of Moses in the whole House of God was that of a servant, whose duty was to bear testimony to a Message still to come,
6 Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
the faithfulness of Christ was that of a Son set over the House of God. And we are his House — if only we retain, unshaken to the end, the courage and confidence inspired by our hope.
7 Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,
Therefore, as the Holy Spirit says — ‘If to-day you hear God’s voice,
8 Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti;
harden not your hearts, as when Israel provoked me On the day when they tried my patience in the desert,
9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.
Where your ancestors tried my forbearance, And saw my mighty deeds for forty years.
10 Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.
Therefore I was sorely vexed with that generation, And I said — “Their hearts are always straying; They have never learned my ways”;
11 Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
While in my wrath I swore — “They shall never enter upon my Rest.”’
12 Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.
Be careful, Brothers, that there is never found in any one of you a wicked and faithless heart, shown by his separating himself from the Living God.
13 Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.
Rather encourage one another daily — while there is a ‘To-day’ — to prevent any one among you from being hardened by the deceitfulness of Sin.
14 Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.
For we now all share in the Christ, if indeed we retain, unshaken to the end, the confidence that we had at the first.
15 Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha.
To use the words of Scripture — ‘If to-day you hear God’s voice, Harden not your hearts, as when Israel provoked me.’
16 Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.
Who were they who heard God speak and yet provoked him? Were not they all those who left Egypt under the leadership of Moses?
17 Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti?
And with whom was it that God was sorely vexed for forty years? Was not it with those who had sinned, and who fell dead in the desert?
18 A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.
And who were they to whom God swore that they should not enter upon his rest, if not those who had proved faithless?
19 A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru.
We see, then, that they failed to enter upon it because of their want of faith.

< Židům 3 >