Židům 3
1 A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,
WHEREFORE, holy brethren, partakers of the heavenly calling, contemplate the apostle and high-priest whom ye confess, Jesus Christ;
2 Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný ve všem domě jeho.
who was faithful to him who appointed him, as Moses also was in all his house.
3 Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.
For this personage hath been counted worthy of higher glory than Moses, inasmuch as he who built it, hath greater honour than the house.
4 Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.
For every house is built by some person; but he who is the architect of all things is God.
5 A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.
And Moses indeed was faithful in all that house of his as a servant, to bear testimony of the things which should be after spoken;
6 Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
but Christ as a son over his own house: whose house are we, if we hold firmly the confidence and glorying of hope stedfast unto the end.
7 Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,
Wherefore, as the Holy Ghost saith, To day if ye will hear his voice,
8 Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti;
harden not your hearts, as in that bitter provocation, at the day of the temptation in the wilderness;
9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.
when your fathers tempted me, proved me, and saw my works during forty years.
10 Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.
Wherefore I was provoked against that generation, and said, They are always deluded in heart, and they have not known my ways:
11 Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
so I swore in my wrath that they shall not enter into my rest.
12 Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.
Take heed, brethren, that there be not in any one of you a wicked heart of infidelity, evident in departure from the living God:
13 Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.
but exhort one another daily, whilst to-day remains, that no one of you be hardened by the deceitfulness of sin.
14 Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.
For we are partakers with Christ, if we hold the beginning of our confidence firm unto the end;
15 Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha.
while it is said, To-day if ye will hear his voice, harden not your hearts as in the provocation.
16 Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.
For some, though they had heard, provoked him; yet not all who came out of Egypt by Moses.
17 Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti?
But against whom was he incensed forty years? Was it not against those who had sinned, whose corpses fell in the wilderness?
18 A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.
And to whom did he swear that they should not enter into his rest, but to those who did not believe?
19 A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru.
So we see that they could not enter in because of unbelief.
