Židům 3
1 A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,
Wherefore, holy brethren, partakers of the heavenly calling, consider the apostle and high priest of our confession, Christ Jesus,
2 Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný ve všem domě jeho.
who is faithful to him that appointed him, as Moses also was faithful in all his house.
3 Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.
For this man is counted worthy of more glory than Moses, inasmuch as he who has builded the house, has more honor than the house.
4 Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.
For every house is builded by some one; but he that built all things is God.
5 A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.
And Moses indeed was faithful in all his house as a servant, to bear testimony to those things which were to be spoken afterward;
6 Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
but Christ, as a Son over his own house; whose house we are, if we hold the confidence and the joy of our hope firm to the end.
7 Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,
Wherefore, as the Holy Spirit says: To-day, if you will hear his voice,
8 Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti;
harden not your hearts, as in the bitter provocation, in the day of trial in the wilderness,
9 Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.
where your fathers tried me, proved me, and saw my works forty years.
10 Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.
Where fore, I was angry with that generation, and said, They do always err in their heart, and they have not known my ways:
11 Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
so that I swore in my anger, They shall not enter into my rest.
12 Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.
Take heed, brethren, lest there be in any of you an evil heart of unbelief in apostatizing from the living God.
13 Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.
But exhort one another daily, while it is called To-day, lest any of you be hardened by the deceitfulness of sin.
14 Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.
For we are partakers of the Christ, if we hold our begun confidence firm to the end;
15 Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha.
while it is said, To-day, if you will hear his voice, harden not your hearts, as in the bitter provocation.
16 Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.
For some, when they had heard, did bitterly provoke; yet, not all that came out of Egypt by Moses.
17 Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti?
But with whom was he angry forty years? Was it not with those who sinned, whose carcasses fell in the wilderness?
18 A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.
But to whom did he swear that they should not enter into his rest, but to those who believed not?
19 A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru.
And so we see that they could not enter in because of unbelief.
