Židům 2
1 Protož musímeť my tím snažněji šetřiti toho, což jsme slýchali, aby nám to nevymizelo.
Therefore we must give still more heed to what we were taught, for fear we should drift away.
2 Nebo poněvadž skrze anděly mluvené slovo bylo pevné, a každé přestoupení a neposlušenství vzalo spravedlivou odměnu pomsty,
For, if the Message which was delivered by angels had its authority confirmed, so that every offence against it, or neglect of it, met with a fitting requital,
3 Kterakž my utečeme, takového zanedbávajíce spasení? Kteréžto nejprvé začalo vypravováno býti skrze samého Pána, od těch pak, kteříž Pána slýchali, nám utvrzeno jest.
how can we, of all people, expect to escape, if we disregard so great a Salvation? It was the Master who at the outset spoke of this Salvation, and its authority was confirmed for us by those who heard him,
4 Èemuž i Bůh svědectví vydával skrze divy a zázraky, a rozličné moci, i podělování Duchem svatým, podle vůle své.
while God himself added his testimony to it by signs, and marvels, and many different miracles, as well as by imparting the Holy Spirit as he saw fit.
5 Nebo nepoddal andělům okršlku země budoucího, o kterémž mluvíme.
God has not given to angels the control of that Future World of which we are speaking!
6 Osvědčilť jest pak na jednom místě jeden, řka: Co jest člověk, že naň pomníš, aneb syn člověka, že na něj patříš.
No; a writer has declared somewhere — ‘What is Man that thou shouldst remember him? Or a Son of Man that thou shouldst regard him?
7 Maličkos jej menšího andělů učinil, slavou a ctí korunoval jsi ho, a ustanovils jej nad dílem rukou svých.
Thou hast made him, for a while, lower than angels; With glory and honour thou hast crowned him; Thou hast set him over all that thy hands have made;
8 Všecko jsi podmanil pod nohy jeho. A kdyžť jest jemu všecko poddal, tedy ničeho nezanechal nepodmaněného jemu. Ačkoli nyní ještě nevidíme, aby jemu všecko poddáno bylo.
Thou hast placed all things beneath his feet.’ This ‘placing of everything’ under man means that there was nothing which was not placed under him. As yet, however, we do not see everything placed under man.
9 Ale toho maličko nižšího andělů, vidíme Ježíše, pro utrpení smrti slávou a ctí korunovaného, aby z milosti Boží za všecky okusil smrti.
What our eyes do see is Jesus, who was made for a while lower than angels, now, because of his sufferings and death, crowned with glory and honour; so that his tasting the bitterness of death should, in God’s loving-kindness, be on behalf of all mankind.
10 Slušeloť zajisté na toho, pro kteréhož jest všecko, a skrze kteréhož jest všecko, aby mnohé syny přiveda k slávě, vůdce spasení jejich skrze utrpení dokonalého učinil.
It was, indeed, fitting that God, for whom and through whom all things exist, should, when leading many sons to glory, make the author of their Salvation perfect through suffering.
11 Nebo i ten, jenž posvěcuje, i ti, kteříž posvěceni bývají, z jednoho jsou všickni. Pro kteroužto příčinu nestydí se jich nazývati bratřími,
For he who purifies, and those whom he purifies, all spring from One; and therefore he is not ashamed to call them ‘Brothers.’
12 Řka: Zvěstovati budu jméno tvé bratřím svým, uprostřed shromáždění prozpěvovati budu tobě.
He says — ‘I will tell of thy Name to my Brothers, In the midst of the congregation I will sing thy praise.’
13 A opět: Já budu v něm doufati. A opět: Aj, já a dítky, kteréž dal mi Bůh.
And again — ‘As for me, I will put my trust in God.’ And yet again — ‘See, here am I and the children whom God gave me.’
14 Poněvadž tedy dítky účastnost mají těla a krve, i on též podobně účasten jest jich, aby skrze smrt zahladil toho, kterýž má vládařství smrti, to jest ďábla,
Therefore, since human nature is the common heritage of ‘the Children,’ Jesus also shared it, in order that by death he might render powerless him whose power lies in death — that is, the Devil —
15 A abyvysvobodil ty, kteřížto bázní smrti po všecken čas života svéhopodrobeni byli v službu.
and so might deliver all those who, from fear of death, had all their lives been living in slavery.
16 Neboť nepřijal andělů, ale símě Abrahamovo přijal.
It was not, surely, to the help of the angels that Jesus came, but ‘to the help of the descendants of Abraham.’
17 A protož ve všem připodobněn býti měl bratřím, aby milosrdný byl a věrný nejvyšší kněz v tom, což by u Boha k očištění hříchů lidu jednáno býti mělo.
And consequently it was necessary that he should in all points be made like ‘his Brothers,’ in order that he might prove a merciful as well as a faithful High Priest in man’s relations with God, for the purpose of expiating the sins of his People.
18 Nebo že jest i sám trpěl, pokoušín byv, může také pokušení trpícím spomáhati.
The fact that he himself suffered under temptation enables him to help those who are tempted.
