Židům 12
1 Protož i my, takový oblak svědků vůkol majíce, odvrhouce všeliké břímě, i snadně obkličující nás hřích, skrze trpělivost konejme běh uloženého nám boje,
Seeing then that we are encircled with this great cloud of witnesses, let us also lay aside every weight, and the sin that clings about us. Let us run with patience the race that is set before us,
2 Patříce na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýžto místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího.
looking unto Jesus, the pioneer and perfecter of our faith, who for the joy that was set before him endured a cross, despising shame, and has now taken his seat at the right hand of the throne of God.
3 A považte, kteraký jest ten, jenž snášel od hříšníků taková proti sobě odmlouvání, abyste neustávali, v myslech vašich hynouce.
Compare yourselves with him who endured such hostility against himself at the hands of sinners, lest you grow weary, fainting in your souls.
4 Ještě jste se až do krve nezprotivili, proti hříchu bojujíce.
Not yet have you resisted unto blood in your fight against sin;
5 A což jste zapomenuli na napomenutí, kteréž k vám jako k synům mluví: Synu můj, nepohrdej kázní Páně, aniž sobě stýskej, když od něho trestán býváš?
and have you forgotten the exhortation which reasons with you as sons? My son, do not despise the training of the Lord, Nor faint when he corrects you;
6 Nebo kohož miluje Pán, tohoť tresce, a švihá každého, kteréhož za syna přijímá.
For it is those whom he loves that he disciplines, And he scourges every son whom he acknowledges.
7 Jestliže kázeň snášíte, Bůh se vám podává jakožto synům. Nebo který jest syn, jehož by netrestal otec?
It is for discipline that you are enduring these sufferings. God is dealing with you as sons. For what son is there whom his father does not discipline?
8 Pakli jste bez kázně, kteréžto všickni synové účastni jsou, tedy jste cizoložňata, a ne synové.
If you are left without discipline, in which all children share, then are you bastards and not sons.
9 Ano tělesné otce naše měli jsme, kteříž nás trestali, a měli jsme je u vážnosti; i zdaliž nemáme mnohem více poddáni býti Otci duchů, abychom živi byli?
Furthermore, our earthly fathers used to discipline us, and we gave them reverence. Shall we not much rather be in subjection to the Father of spirits, and live?
10 A onino zajisté po nemnohé dny, jakž se jim vidělo, trestali, ale tento v věcech přeužitečných, totiž k tomu, abychom došli účastnosti svatosti jeho.
For they only disciplined us for a few days, as seemed good to them; but he does it for our profit, that we may share his holiness.
11 Každé pak trestání, když přítomné jest, nezdá se býti potěšené, ale smutné, než potomť rozkošné ovoce spravedlnosti přináší těm, kteříž by v něm pocvičeni byli.
Now no discipline seems for the present to be joyous, but grievous; but afterward it yields the peaceable fruits of righteousness to those who have been trained under it.
12 Protož opuštěných rukou a zemdlených kolen posilňte,
Wherefore lift up your listless hands, strengthen your feeble knees;
13 A přímé kroky čiňte nohama svýma, aby, což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo.
make straight path for your feet, so that what is lame may not be put out of joint, but rather be healed.
14 Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána,
Run swiftly after peace with all men, and holiness, without which no man shall see the Lord.
15 Prohlédajíce k tomu bedlivě, aby někdo neodpadl od milosti Boží, a aby nějaký kořen hořkosti nepodrostl, a neučinil překážky, skrze nějž by poškvrněni byli mnozí;
Look carefully that there be no one who falls back from the grace of God; that no root of bitterness springs up to trouble you, and by its means many become defiled.
16 Aby někdo nebyl smilník, aneb ohyzdný, jako Ezau, kterýžto za jednu krmi prodal prvorozenství své.
Take care lest there be any fornicator or scorner like Esau among you, who for one meal sold his birthright.
17 Víte zajisté, že potom, chtěje dědičně dosáhnouti požehnání, pohrdnut jest. Nebo nenalezl místa ku pokání, ač ho koli s pláčem hledal.
For you know that even when he afterward desired to inherit the blessing, he was rejected; he found no room for repentance, though he sought it earnestly, with tears.
18 Nebo nepřistoupili jste k hmotné hoře a k hořícímu ohni, a k vichru, a k mrákotě, a k bouři,
For you are not come to a palpable and enkindled fire,
19 A zvuku trouby a k hlasu slov, kterýžto hlas kdož slyšeli, prosili, aby k nim nebylo více mluveno.
nor to gloom and darkness and tempest and the blare of a trumpet and an audible voice. Those who heard that voice entreated that no word more should be spoken to them.
20 (Nebo nemohli snésti toho, což bylo praveno: A kdyby se i hovado dotklo hory, budeť ukamenováno, aneb šípem postřeleno.
For they could not endure that which was enjoined, Even if a wild beast touches the mountain it shall be stoned to death;
21 A tak hrozné bylo to, což viděli, že i Mojžíš řekl: Lekl jsem se, až se třesu.)
and so terrible was the scene that Moses said, I exceedingly fear and tremble.
22 Ale přistoupili jste k hoře Sionu, a k městu Boha živého, Jeruzalému nebeskému, a k nesčíslnému zástupu andělů,
On the contrary you are come to Mount Zion, the city of the living God, the heavenly Jerusalem, to innumerable hosts of angels,
23 K veřejnému shromáždění a k církvi prvorozených, kteříž zapsáni jsou v nebesích, a k Bohu soudci všech, a k duchům spravedlivých dokonalých,
to the festal assemblage and church of the firstborn, registered in heaven, to a Judge who is God of all, to the spirits of just men made perfect,
24 A k prostředníku Nového Zákona Ježíšovi, a ku pokropení krví, lépe mluvící nežli Abelova.
to Jesus the Mediator of the New Covenant, and to his sprinkled Blood whose message cries louder than that of Abel.
25 Viztež, abyste neodpírali mluvícím. Nebo poněvadž onino neušli pomsty, kteříž odpírali tomu, jenž na zemi na místě Božím mluvil, čím více my, jestliže tím, kterýž s nebe mluví k nám, pohrdneme?
See that you do not refuse him who is speaking. For if they did not escape punishment when they refused to listen to their instructor on earth, much less shall we escape if we turn away from him who is teaching us from heaven;
26 Jehožto hlas tehdáž byl zemí pohnul, nyní pak propověděl, řka: Ještěť já jednou pohnu netoliko zemí, ale i nebem.
whose voice then shook the earth, but now he has promised, saying, Once again, once for all, I make not only earth, but heaven also to tremble.
27 A to, že dí: Ještě jednou, světle ukazuje pohnutelných věcí přenesení, jakožto rukama učiněných, aby zůstávaly ty, jenž jsou nepohnutelné.
That phrase, "Once again," signifies the removal of the things which can be shaken, created things, in order that the things which cannot be shaken may remain.
28 Protož království přijímajíce nepohnutelné, mějmež milost, skrze kteroužto služme libě Bohu, s vážností a uctivostí.
Wherefore since we are receiving a kingdom which is unshakable, let us give thanks, and so offer acceptable worship to God, with holy awe and fear,
29 Neboť Bůh náš jest oheň spalující.
FOR INDEED OUR GOD IS A CONSUMING FIRE.
