Židům 12
1 Protož i my, takový oblak svědků vůkol majíce, odvrhouce všeliké břímě, i snadně obkličující nás hřích, skrze trpělivost konejme běh uloženého nám boje,
To pongah aicae loe kathah parai tamai baktiah hnukungnawk mah ven pongah, aicae han hmuenzit ah kaom hmuen hoi sak kazoi zaehaih to takhoe o ving si loe, aicae hma ah kaom anghakhaih ahmuen ah a phak o thai hanah, palungsawkhaih hoiah cawn o si,
2 Patříce na vůdce a dokonavatele víry Ježíše, kterýžto místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opováživ se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího.
aicae tanghaih takung hoi akoephaih ah kaom Jesu to khen o si; anih hmaa ah suek ih anghoehaih pongah, Anih mah azathaih to poek ai ah, thinglam pongah patangkhang, vaihi loe Sithaw angraeng tangkhang bantang bangah anghnut boeh.
3 A považte, kteraký jest ten, jenž snášel od hříšníků taková proti sobě odmlouvání, abyste neustávali, v myslech vašich hynouce.
Poek nang pho o moe, tha na hnaem o han ai ah, kazae kaminawk mah pacaekthlaek ih Anih to poek oh.
4 Ještě jste se až do krve nezprotivili, proti hříchu bojujíce.
Zaehaih misa na tuk o naah, athii long khoek to misa na tuh o vai ai vop.
5 A což jste zapomenuli na napomenutí, kteréž k vám jako k synům mluví: Synu můj, nepohrdej kázní Páně, aniž sobě stýskej, když od něho trestán býváš?
Anih mah, Ka capa, Angraeng mah thuitaekhaih to patoek hmah, ang zoeh naah palungboeng hmah: a caanawk thuitaek baktiah ang thuih o ih thapaekhaih loknawk to na pahnet o boeh, tiah thuih.
6 Nebo kohož miluje Pán, tohoť tresce, a švihá každého, kteréhož za syna přijímá.
Angraeng mah palung ih kami to thuitaek moe, a caa baktiah talawk ih kami to danpaek.
7 Jestliže kázeň snášíte, Bůh se vám podává jakožto synům. Nebo který jest syn, jehož by netrestal otec?
A thuitaekhaih to na pauep o naah, anih mah caanawk khetzawn baktiah ni ang khetzawn o; ampa mah thuitaek ai ih caa mi maw kaom?
8 Pakli jste bez kázně, kteréžto všickni synové účastni jsou, tedy jste cizoložňata, a ne synové.
Caanawk boih thuithaekhaih baktih toengah, thuitaekhaih to na tong o ai nahaeloe, nangcae loe a caa tangtang na ai ni, payang caa ah ni na oh o.
9 Ano tělesné otce naše měli jsme, kteříž nás trestali, a měli jsme je u vážnosti; i zdaliž nemáme mnohem více poddáni býti Otci duchů, abychom živi byli?
To khue ai aicae loe thuitaekkung taksa ampa to a tawnh o, nihcae to saiqathaih a paek o: to tiah nahaeloe dungzan ah kahing Muithla bang ih aicae ampa mah thuitaekhaih cae loe kawkruk maw saiqathaih a paek o aep han oh?
10 A onino zajisté po nemnohé dny, jakž se jim vidělo, trestali, ale tento v věcech přeužitečných, totiž k tomu, abychom došli účastnosti svatosti jeho.
Aicae ampanawk mah loe angmacae koehhaih baktiah oh hanah ni atue setta thung ang thuitaek o; toe Anih mah loe atho kaom, angmah ciimcaihaih baktiah oh thai han ih ni ang thuitaek o.
11 Každé pak trestání, když přítomné jest, nezdá se býti potěšené, ale smutné, než potomť rozkošné ovoce spravedlnosti přináší těm, kteříž by v něm pocvičeni byli.
Thuitaek nathuem ah loe, mi mah doeh anghoehaih tawn mak ai, palungset koiah ni oh: toe thuitaek ih kaminawk loe hnukkhuemah monghaih kaom toenghaih thingthai to hnuk o.
12 Protož opuštěných rukou a zemdlených kolen posilňte,
To pongah thacak ai ban hoi khokkhunawk to thacak o sak ah;
13 A přímé kroky čiňte nohama svýma, aby, což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo.
khok angbai kami to ngantui moe, lamcaeh thai ai kami ah oh han ai ah, katoeng na khok caehhaih loklam to paroep oh.
14 Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána,
Kaminawk boih hoi angdaeh oh loe, ciimcaihaih loklam to pazui oh, ciimcai ai ah loe mi mah doeh Angraeng to hnu thai mak ai:
15 Prohlédajíce k tomu bedlivě, aby někdo neodpadl od milosti Boží, a aby nějaký kořen hořkosti nepodrostl, a neučinil překážky, skrze nějž by poškvrněni byli mnozí;
acoehaih hoiah khen oh, to tih ai nahaeloe Sithaw tahmenhaih hnu ai ah na om o moeng tih; paroeai kaminawk amhnongsak hanah, kakhaa thing tangzun hoiah tadok tacawt tahang ueloe, raihaih na paek o moeng tih;
16 Aby někdo nebyl smilník, aneb ohyzdný, jako Ezau, kterýžto za jednu krmi prodal prvorozenství své.
tamquta hoi nongpa nongpata zaehaih sah kami baktiah maw, to tih ai boeh loe vaito caak han koi buh zetta hoiah caa lu ah ohhaih zaw kami Esau baktih, Sithaw saiqathaih tawn ai kamhnong kami ah na om o moeng tih.
17 Víte zajisté, že potom, chtěje dědičně dosáhnouti požehnání, pohrdnut jest. Nebo nenalezl místa ku pokání, ač ho koli s pláčem hledal.
Na panoek o baktih toengah, to tiah oh pacoengah, Esau mah tahamhoihhaih qawk to a koeh let, anih mah mikkhraetui krak khoek to hnik cadoeh ampa poekhaih to amkhrai ai, anih to pahnawt sut.
18 Nebo nepřistoupili jste k hmotné hoře a k hořícímu ohni, a k vichru, a k mrákotě, a k bouři,
Nangcae loe ban hoi sui thai koiah kaom mae ah doeh, hmai angqonghaih ahmuen ah doeh, tamai kamnum hoi khoving ohhaih ahmuen ah doeh, takhisae songhaih ahmuen ah doeh,
19 A zvuku trouby a k hlasu slov, kterýžto hlas kdož slyšeli, prosili, aby k nim nebylo více mluveno.
mongkah tuen hoi lok katuen ahmuen ah doeh na caeh o ai; to lok kathaih kaminawk mah nihcae khaeah lok thuih pae let han ai ah tahmenhaih hnik o:
20 (Nebo nemohli snésti toho, což bylo praveno: A kdyby se i hovado dotklo hory, budeť ukamenováno, aneb šípem postřeleno.
(moi kasan mah mataeng doeh to mae to sui nahaeloe, thlung hoiah vah mat han oh, to tih ai boeh loe tazae hoiah thun han oh, tiah kaom lokpaekhaih to nihcae mah pazui o thai ai:
21 A tak hrozné bylo to, což viděli, že i Mojžíš řekl: Lekl jsem se, až se třesu.)
to tiah a hnuk o ih hmuen loe zitthoh parai pongah Mosi mah, Ka zit loiah ka tasoeh, ) tiah thuih.
22 Ale přistoupili jste k hoře Sionu, a k městu Boha živého, Jeruzalému nebeskému, a k nesčíslnému zástupu andělů,
Toe nangcae loe Zion mae ah, kahing Sithaw ih vangpui van Jerusalem ah, kroek laek ai ah kamkhueng van kaminawk khaeah,
23 K veřejnému shromáždění a k církvi prvorozených, kteříž zapsáni jsou v nebesích, a k Bohu soudci všech, a k duchům spravedlivých dokonalých,
kaminawk boih amkhuenghaih ahmuen ah, van ah ahmin kaom tapen tangsuek kricaabunawk khaeah, kaminawk boih lokcaekkung Sithaw khaeah, akoephaih thungah kaom katoeng kaminawk ih muithla khaeah,
24 A k prostředníku Nového Zákona Ježíšovi, a ku pokropení krví, lépe mluvící nežli Abelova.
Abel ih athii pongah kahoih kue athii kraihaih kawng kathui, lokmaihaih kangtha Laicaeh Jesu khaeah ni na caeh o.
25 Viztež, abyste neodpírali mluvícím. Nebo poněvadž onino neušli pomsty, kteříž odpírali tomu, jenž na zemi na místě Božím mluvil, čím více my, jestliže tím, kterýž s nebe mluví k nám, pohrdneme?
Nangcae khaeah lokthui kami ih lok to aek han ai ah acoe oh. Long ah lok kathui Mosi ih lok to aek o pongah, nihcae loe hraemhaih thung hoiah loih o thai ai nahaeloe, van hoiah lok kathui Anih ih lok to aicae mah angqoi o taak nahaeloe, kawkruk maw aicae loe hraemhaih thung hoi loih thai ai ah a om o aep tih:
26 Jehožto hlas tehdáž byl zemí pohnul, nyní pak propověděl, řka: Ještěť já jednou pohnu netoliko zemí, ale i nebem.
To ih lok atuen mah long to anghuensak: toe vaihi loe long khue na ai, van doeh kang huensak let han, tiah a thuih.
27 A to, že dí: Ještě jednou, světle ukazuje pohnutelných věcí přenesení, jakožto rukama učiněných, aby zůstávaly ty, jenž jsou nepohnutelné.
Vaito anghuensak let han, tiah thuih koehhaih loe, Anghuen thai ai hmuennawk oh o poe thai hanah, sak ih hmuennawk to anghuensak boih ueloe, takhoe boih tih, tih haih ih ni.
28 Protož království přijímajíce nepohnutelné, mějmež milost, skrze kteroužto služme libě Bohu, s vážností a uctivostí.
Aicae loe anghuen thai ai prae to a hnuk o pongah, saiqathaih hoi zithaih hoiah Sithaw tok a sak o thai hanah, tahmenhaih to tawn o si.
29 Neboť Bůh náš jest oheň spalující.
Aicae ih Sithaw loe kangqong hmai ah oh.
