Židům 11
1 Víra pak jest nadějných věcí podstata, a důvod neviditelných.
Vera je torej zagotovilo stvarem, v katere upamo, dokaz nevidnih stvari.
2 Pro ni zajisté svědectví došli předkové.
Kajti po njej so starešine dosegli dober glas.
3 Věrou rozumíme, že učiněni jsou věkové slovem Božím, takže z ničeho jest to, což vidíme, učiněno. (aiōn g165)
Po veri razumemo, da so bili svetovi zasnovani po Božji besedi, tako da stvari, ki so vidne, niso bile narejene iz stvari, ki se kažejo. (aiōn g165)
4 Věrou lepší obět Bohu obětoval Abel, nežli Kain, skrze kteroužto svědectví obdržel, že jest spravedlivý, jakž sám Bůh darům jeho svědectví vydal. A skrze tu víru, již umřev, ještě mluví.
Po veri je Abel Bogu daroval odličnejšo žrtev kakor Kajn, s katero je dosegel pričevanje, da je bil pravičen, ker je Bog pričeval o njegovih darovih; in po njih, čeprav mrtev, še vedno govori.
5 Věrou Enoch přenesen jest, aby neviděl smrti, a není nalezen, proto že jej Bůh přenesl. Prvé zajisté, než jest přenesen, svědectví měl, že se líbil Bohu.
Po veri je bil Henoh prestavljen, da ne bi videl smrti; in ni ga bilo najti, ker ga je Bog prestavil, kajti pred njegovo prestavitvijo je imel to pričevanje, da je ugajal Bogu.
6 Bez víry pak nemožné jest líbiti se Bohu; nebo přistupující k Bohu věřiti musí, že jest Bůh, a těm, kteříž ho hledají, že odplatu dává.
Toda brez vere mu je nemogoče ugajati, kajti kdor prihaja k Bogu, mora verovati, da on je in da je nagrajevalec teh, ki ga marljivo iščejo.
7 Věrou napomenut jsa od Boha Noé o tom, čehož ještě nebylo viděti, boje se, připravoval koráb k zachování domu svého; skrze kterýžto koráb odsoudil svět, a spravedlnosti té, kteráž jest z víry, učiněn jest dědicem.
Po veri je Noe, ki je bil posvarjen od Boga, o še nevidenih stvareh, prevzet s strahom, pripravil barko za rešitev svoje hiše, po kateri je obsodil svet in postal dedič pravičnosti, ki je po veri.
8 Věrou, povolán jsa Abraham, uposlechl Boha, aby odšel na to místo, kteréž měl vzíti za dědictví; i šel, nevěda, kam příjde.
Po veri je Abraham ubogal, ko je bil poklican, da gre ven, na kraj, ki naj bi ga kasneje prejel v dediščino; in odšel je ven, ne vedoč kam je šel.
9 Věrou bydlil v zemi zaslíbené jako v cizí v staních přebývaje s Izákem a s Jákobem, spoludědici téhož zaslíbení.
Po veri se je mudil v obljubljeni deželi kot v tuji deželi in prebival v šotorih z Izakom in Jakobom, z njim sodedičema iste obljube;
10 Nebo očekával města základy majícího, jehožto řemeslník a stavitel jest Bůh.
kajti iskal je mesto, ki ima temelje, katerega graditelj in izdelovalec je Bog.
11 Věrou také i Sára moc ku početí semene přijala, a mimo čas věku porodila, když věřila, že jest věrný ten, jenž zaslíbil.
Preko vere je tudi sama Sara prejela moč, da spočne seme in rodila otroka, ko je bila čez starost, ker je tega, ki je obljubil, precenila zvestega.
12 A protož i z jednoho, a to již téměř umrtveného, rozplozeno jest potomků množství veliké, jako jest množství hvězd nebeských, a jako písek nesčíslný, kterýž jest na břehu mořském.
Zatorej jih je izšlo celó iz enega in skoraj mrtvega, tako velika množica kakor zvezd neba in kakor peska, ki je brezštevilen ob morski obali.
13 Podle víry zemřeli ti všickni, nevzavše zaslíbení, ale zdaleka je viděvše, jim i věřili, i je vítali, a vyznávali, že jsou hosté a příchozí na zemi.
Vsi ti so umrli v veri in niso prejeli obljub, vendar so jih videli od daleč in bili prepričani o njih in jih sprejeli ter priznali, da so bili tujci in romarji na zemlji.
14 Nebo ti, kteříž tak mluví, zjevně to prokazují, že vlasti hledají.
Kajti tisti, ki govorijo takšne stvari, odkrito razglašajo, da iščejo domovino.
15 A jistě, kdyby se byli na onu rozpomínali, z kteréž vyšli, měli dosti času zase se navrátiti.
In resnično, če bi razmišljali o tej domovini, od koder so izšli, bi mogoče imeli priložnost, da se vrnejo.
16 Ale oni lepší vlasti žádají, to jest nebeské. Protož i sám Bůh nestydí se slouti jejich Bohem; nebo jim připravil město.
Toda odslej si želijo boljšo domovino, to je, nebeško. Zato Bog ni osramočen, da se imenuje njihov Bog, kajti zanje je pripravil mesto.
17 Věrou obětoval Abraham Izáka, byv pokoušín, a to jednorozeného obětoval ten, kterýž byl zaslíbení přijal,
Po veri je Abraham, ko je bil preizkušan, daroval Izaka. In on, ki je prejel obljube, je daroval svojega edinorojenega sina,
18 K němuž bylo řečeno: V Izákovi nazváno bude tobě símě,
o katerem je bilo rečeno: ›Da se bo tvoje seme imenovalo po Izaku, ‹
19 Tak o tom smýšleje, že jest mocen Bůh i z mrtvých vzkřísiti; odkudžto jej jako z mrtvých vzkříšeného přijal.
ker je menil, da ga je bil Bog zmožen obuditi celó od mrtvih; od koder ga je po podobi tudi prejel.
20 Věrou o budoucích věcech požehnání dal Izák Jákobovi a Ezau.
Po veri je, glede na stvari, ki pridejo, Izak blagoslovil Jakoba in Ezava.
21 Věrou Jákob, umíraje, každému z synů Jozefových požehnání dával, a poklonil se podepřev se na vrch hůlky své.
Po veri je Jakob, ko je umiral, blagoslovil oba Jožefova sinova, in oboževal oprt na vrh svoje palice.
22 Věrou Jozef, dokonávaje, o vyjití synů Izraelských zmínku učinil, a o kostech svých poručil.
Po veri je Jožef, ko je umiral, naredil omembo odhoda Izraelovih otrok in dal zapoved glede svojih kosti.
23 Věrou Mojžíš, narodiv se, ukryt byl za tři měsíce od rodičů svých, protože viděli krásné pacholátko, a nebáli se rozkazu královského.
Po veri so Mojzesa, ko je bil rojen, njegovi starši tri mesece skrivali, ker so videli, da je bil čeden otrok, in se niso bali kraljeve zapovedi.
24 Věrou Mojžíš, dorostlý již jsa, odepřel slouti synem dcery faraonovy,
Po veri je Mojzes, ko je prišel v leta, odklonil, da bi bil imenovan sin faraonove hčere;
25 Vyvoliv sobě raději protivenství trpěti s lidem Božím, nežli časné a hříšné pohodlí míti,
raje si je izbral, da z Božjimi ljudmi trpi stisko, kakor da nekaj časa uživa zadovoljstva greha;
26 Větší sobě pokládaje zboží nad Egyptské poklady pohanění Kristovo; nebo prohlédal k hojné odplatě.
Kristusovo grajanje je cenil za večja bogastva kakor zaklade v Egiptu, kajti imel je spoštovanje do povračila nagrade.
27 Věrou opustil Egypt, neboje se hněvu královského; nebo jako by viděl Neviditelného, tak se utvrdil.
Po veri je zapustil Egipt in se ni bal kraljevega besa, kajti vztrajal je, kakor [bi] zrl tistega, ki je neviden.
28 Věrou slavil hod beránka a vylití krve, aby ten, jenž hubil prvorozené, nedotekl se jich.
Prek vere je praznoval pasho in škropljenje s krvjo, da se jih ne bi dotaknil tisti, ki je uničil prvorojence.
29 Věrou přešli moře červené jako po suchu; o čež pokusivše se Egyptští, ztonuli.
Po veri so šli skozi Rdeče morje, kakor po kopni zemlji, kar so poskušali storiti Egipčani, [pa] so bili utopljeni.
30 Věrou zdi Jericha padly, když je obcházeli za sedm dní.
Po veri so padli dol zidovi Jerihe, potem ko so jo obkrožali sedem dni.
31 Věrou Raab nevěstka nezahynula s neposlušnými, pokojně přijavši špehéře.
Po veri pocestnica Rahába, ko je v miru sprejela oglednika, ni umrla s temi, ki niso verovali.
32 A coť mám více praviti? Nepostačíť mi zajisté čas k vypravování o Gedeonovi, a Barákovi, a Samsonovi a Jefte, a Davidovi, a Samuelovi, a prorocích.
In kaj naj še rečem? Kajti zmanjkalo bi mi časa, da vam povem o Gideónu in o Baráku in o Samsonu in o Jefteju; tudi o Davidu in Samuelu ter o prerokih,
33 Kteříž skrze víru vybojovávali království, činili spravedlnost, docházeli zaslíbení, zacpávali ústa lvům,
ki so po veri podjarmljali kraljestva, izvrševali pravičnost, dosegali obljube, mašili gobce levom,
34 Uhašovali moc ohně, utekli ostrosti meče, zmocněni bývali v mdlobách, silní učiněni v boji, vojska zaháněli cizozemců.
gasili silovitost ognja, pobegnili rezilu meča, iz slabosti postajali močni, v boju postajali hrabri, vojske neznancev obračali v beg.
35 Ženy přijímaly mrtvé své vzkříšené. Jiní pak roztahováni jsou, neoblíbivše sobě vysvobození, aby lepšího dosáhli vzkříšení.
Ženske so ponovno prejemale svoje mrtve, dvignjene v življenje. Drugi pa so bili mučeni, ker niso sprejeli osvoboditve; da bi lahko dosegli boljše vstajenje;
36 Jiní pak posměchy a mrskáním trápeni, ano i vězeními a žaláři.
in drugi so imeli preizkušnjo krutih zasmehovanj ter bičanj, da, poleg tega vezi in ujetništvo.
37 Kamenováni jsou, sekáni, pokoušíni, mečem zmordováni; chodili v kožích ovčích a kozelčích, opuštěni, souženi, a zle s nimi nakládáno,
Bili so kamnani, bili so žagani narazen, bili so skušani, bili so umorjeni z mečem. Okoli so tavali v ovčjih in kozjih kožah; bili so v pomanjkanju, užaloščeni, mučeni
38 Jichžto nebyl svět hoden, po pustinách bloudíce, i po horách, a jeskyních, i v doupatech země.
(katerih svet ni bil vreden). Tavali so po puščavah in po gorah in po brlogih in zemeljskih votlinah.
39 A ti všickni svědectví dosáhše skrze víru, neobdrželi zaslíbení,
In vsi ti, ki so prek vere dosegli dober glas, niso prejeli obljube,
40 Protože Bůh něco lepšího nám obmýšlel, aby oni bez nás nepřišli k dokonalosti.
kajti Bog je za nas priskrbel neko boljšo stvar, da oni ne bi postali popolni brez nas.
