Židům 11
1 Víra pak jest nadějných věcí podstata, a důvod neviditelných.
Tuungmaang eje liiha ah langla seng mik ih latup thang ih kamkam ih laalomli asuh liiha.
2 Pro ni zajisté svědectví došli předkové.
Rangte ih teewah mina loong suh neng tuungmaang jeethoi dong jatthuk rumta.
3 Věrou rozumíme, že učiněni jsou věkové slovem Božím, takže z ničeho jest to, což vidíme, učiněno. (aiōn g165)
Rang ahah Rangte jengkhaap nawa ih hoonta rah seng tuungmaang jun ih jat hi, mamah liidih marah ekap tup ehi erah latupke dowa hoon arah. (aiōn g165)
4 Věrou lepší obět Bohu obětoval Abel, nežli Kain, skrze kteroužto svědectví obdržel, že jest spravedlivý, jakž sám Bůh darům jeho svědectví vydal. A skrze tu víru, již umřev, ještě mluví.
Abel ih tuungmaang jeethaang ih Ken thaknang ih ese Rangte suh khojoop hoonta. Heh tuungmaang je thaang ih Rangte ih heh suh kateng mina ngeh thangta, timnge liidih heh lakkot ah ethang eta. Heh tuungmaang je thaang ih Abel ah etek lini uh jeng ruh ela.
5 Věrou Enoch přenesen jest, aby neviděl smrti, a není nalezen, proto že jej Bůh přenesl. Prvé zajisté, než jest přenesen, svědectví měl, že se líbil Bohu.
Inok ah heh tuungmaang jeethaang ih tah tiita enoothong Rangte taang ni siit wanta, eno mina loong ih uh tah chojam rumta, mamah liidih Rangte ih rang ni toonsiit wanta. Rangteele ni liiha Inok ah rang ni maang toonsiit wanta di Rangte ah roon thukta.
6 Bez víry pak nemožné jest líbiti se Bohu; nebo přistupující k Bohu věřiti musí, že jest Bůh, a těm, kteříž ho hledají, že odplatu dává.
Tuungmaang lah jeeka bah ngo ih uh Rangte ah tajen roon thukka. Timnge liidih Rangte reenah wangte loong ih Rangte ah eje nyia ejam eh ah bah echoh eh ah ngeh tuungmaang eje angtheng.
7 Věrou napomenut jsa od Boha Noé o tom, čehož ještě nebylo viděti, boje se, připravoval koráb k zachování domu svého; skrze kterýžto koráb odsoudil svět, a spravedlnosti té, kteráž jest z víry, učiněn jest dědicem.
Noa suh heh tuungmaang eje angta, erah raangtaan ih Rangte ih maang langka di ban baatta jengkhaap ah Noa ih echaat eta. Rangte jeng ah chaat ano khoonkhuung ah hoonta eradi heh teewah nyia heh jaatang thoontang pui rumta. Erah lini mongrep ah damdak haat choi angta, eno Noa ih Rangte jiinni wa kateng ah tuungmaang jun ih jen chota.
8 Věrou, povolán jsa Abraham, uposlechl Boha, aby odšel na to místo, kteréž měl vzíti za dědictví; i šel, nevěda, kam příjde.
Abraham ih Rangte jeng chaatta rah heh di tuungmaang eje ang thaang ih. Rangte ih Abraham suh marah heh suh kottheng angta erah hah adoh kaat suh baatta, heh hah ah thinhaat ano mani kalang ngeh uh lajat kaadi kata.
9 Věrou bydlil v zemi zaslíbené jako v cizí v staních přebývaje s Izákem a s Jákobem, spoludědici téhož zaslíbení.
Heh tuungmaang jeethaang ih Rangte ih kakhamta deek akaan adi wenwah likhiik ih tongta. Eradi nyutaap loong ni tongta, erarah Rangte kakham chote Isak uh nyutaap ni tongta eno Jaakob nep emamah ih tongta.
10 Nebo očekával města základy majícího, jehožto řemeslník a stavitel jest Bůh.
Abraham ih marah Rangte ih jaaseemoong ih hoon arah samnuthung nyia saarookwe raangtaan ih ang arah samnuthung angsuh hah ese rah banta.
11 Věrou také i Sára moc ku početí semene přijala, a mimo čas věku porodila, když věřila, že jest věrný ten, jenž zaslíbil.
Tuungmaang nawa ih Abraham ah hewah ih jen hoonta, heh rapne teekaang ang abah uh nyia Sara ah sah lah dong huite angta bah uh ah. Rangte kakham ah thin suh Abraham di tuungmaang eje angta.
12 A protož i z jednoho, a to již téměř umrtveného, rozplozeno jest potomků množství veliké, jako jest množství hvězd nebeských, a jako písek nesčíslný, kterýž jest na břehu mořském.
Abraham hesak abah etek eta ang ah bah uh mina esiit dowa heh sutoom satoom loong hantek dongta, rang ni ritsi loong nyia juungnuh kaang ni lajen wettheng phusaang angla likhiik ah.
13 Podle víry zemřeli ti všickni, nevzavše zaslíbení, ale zdaleka je viděvše, jim i věřili, i je vítali, a vyznávali, že jsou hosté a příchozí na zemi.
Arah mina loong di tuungmaang je thaang ih ti rumta. Neng Rangte ih kakhamta rah maangchoh rumka, enoothong haloh nawa ih dook tup rum ano neng loong ih noppoon rumta, eno neng ih ejat erumta, hatoh adi minok mihah likhiik nyia wenwah likhiik boh ih tongli ngeh ah.
14 Nebo ti, kteříž tak mluví, zjevně to prokazují, že vlasti hledají.
Erah jeng rumta rah ih noisok ha neng loong ih nengdeek nengkaan ah jam rumha ngeh ah.
15 A jistě, kdyby se byli na onu rozpomínali, z kteréž vyšli, měli dosti času zase se navrátiti.
Neng ih marah deek akaan thinhaat rumta erah tah woot sen thun rumta; erah mok woot thun rumta bah engaak mok erum thengta.
16 Ale oni lepší vlasti žádají, to jest nebeské. Protož i sám Bůh nestydí se slouti jejich Bohem; nebo jim připravil město.
Erah thaknang ibah ese deek akaan rah chosuh nook rumta, erah rangmong deek akaan asuh liiha. Rangte ih ngah neng loong Rangte li suh tah rakriita, mamah liidih neng loong raangtaan ih samnuthung ah hoon thin eta.
17 Věrou obětoval Abraham Izáka, byv pokoušín, a to jednorozeného obětoval ten, kterýž byl zaslíbení přijal,
Rangte ih taat teeme kano, Abraham ih heh sah Isak Rangte suh khojoop siik hoon taat koh wanta erah heh tuungmaang jeethaang ih angta. Rangte ih kakhamta mina rah Abraham, angta bah uh heh sah esiit luulu angta rah khojoop siik hoonkot suh nooknook angta.
18 K němuž bylo řečeno: V Izákovi nazváno bude tobě símě,
Rangte ih baat choi, “Ngah ih kakham tang, an sah Isak jun ih an sutoom satoom ah choh uh ngeh ah.”
19 Tak o tom smýšleje, že jest mocen Bůh i z mrtvých vzkřísiti; odkudžto jej jako z mrtvých vzkříšeného přijal.
Abraham thung ni dong taha Rangte ih Isak ah etek nawa jen saat siit eh ah—eno, emamah Abraham ih Isak ah etek taat eta nawa we ngaak choh eta.
20 Věrou o budoucích věcech požehnání dal Izák Jákobovi a Ezau.
Heh tuungmaang jun di Isak ih Jaakob nyia Isau suh liwang raangtaan ih romseetam ah ko nyuita.
21 Věrou Jákob, umíraje, každému z synů Jozefových požehnání dával, a poklonil se podepřev se na vrch hůlky své.
Tuungmaang jeethaang ih Jaakob ih etek nanah di Josep sah miwasah loong suh romseetam korumta. Heh ih heh kiingthom adi nyaang ano khorong ngotta.
22 Věrou Jozef, dokonávaje, o vyjití synů Izraelských zmínku učinil, a o kostech svých poručil.
Josep suh tuungmaang je thaang ih, heh etek nanah angta adi, ban baat thin rumta, Ijirel mina loong Ijip nawa dokkhom eh ah, eno heh teewah mang ah mamah ih toonrut theng ah erah ban baat thinta.
23 Věrou Mojžíš, narodiv se, ukryt byl za tři měsíce od rodičů svých, protože viděli krásné pacholátko, a nebáli se rozkazu královského.
Moses nuwah di tuungmaang eje angta erah raangtaan ih neng sah Moses ah laajom maang langlang hotthin erumta. Neng ih nodek ah sok rum ano jaaseemoong angta, luungwang jengdaan suh tacho rumta.
24 Věrou Mojžíš, dorostlý již jsa, odepřel slouti synem dcery faraonovy,
Moses di tuungmaang eje angta, heh mihak ih hoonta di luungwang sah minuh sah suh heh sah ngeh liirum kano heh ih edaan eta.
25 Vyvoliv sobě raději protivenství trpěti s lidem Božím, nežli časné a hříšné pohodlí míti,
Heh ih rangdah nah chomroi raangtaan ih tenroon ih tong thaknang ibah Rangte mina loong damdoh roong cham suh dan chaangta.
26 Větší sobě pokládaje zboží nad Egyptské poklady pohanění Kristovo; nebo prohlédal k hojné odplatě.
Heh thung ni thok taha, Ijip nawa nyamka ah thaknang ibah Kristo damdi roong chamnaang aba thaangchaan thoon, mamah liidih lakngah dowa thaang chotheng ah bansokta.
27 Věrou opustil Egypt, neboje se hněvu královského; nebo jako by viděl Neviditelného, tak se utvrdil.
Moses di tuungmaang jeethaang ih luuwang tenkhat ra lah cho laphaan ih Ijip nawa doksoonta. Heh ih lah japtup theng Rangte ah etup eta likhiik ang ano ewe ngaak esuh edaan eta.
28 Věrou slavil hod beránka a vylití krve, aby ten, jenž hubil prvorozené, nedotekl se jich.
Heh di tuungmaang eje angthoi, Khopui kuwaang ah phang kuh rumta, eno Etek Rangsah ih Ijirel mina sah phokhoh khoh ah lah tek haat suh kaasak khothung rookwe sih ah hak thuk rumta.
29 Věrou přešli moře červené jako po suchu; o čež pokusivše se Egyptští, ztonuli.
Ijirel mina loong di tuungmaang eje angthoi ih saanghook ni khoom khoom Esaang Juungnuh adi jen daankhoom rumta; neng lilih Ijip nawa mina loong ah taat we kah rum ano juungnuh ih matliim kaat rumta.
30 Věrou zdi Jericha padly, když je obcházeli za sedm dní.
Ijirel mina loong di tuungmaang jeethaang ih Jeriko pa loong ah sa sinet ngoomkhoom rum ano rukdat thuk rumta.
31 Věrou Raab nevěstka nezahynula s neposlušnými, pokojně přijavši špehéře.
Hansangte Rahab ah tuungmaang jeethaang ih marah Rangte jeng lah chaat rumta loong damdi tah wak tek buh rumta, mamah liidih heh ih Ijirel nawa jengkhaap khoiwaate loong ah joonte likhiik banpoon rumta.
32 A coť mám více praviti? Nepostačíť mi zajisté čas k vypravování o Gedeonovi, a Barákovi, a Samsonovi a Jefte, a Davidovi, a Samuelovi, a prorocích.
Ewe boot baat tam eh ang? saapoot takah jeeka Gidion, Barak, Samson, Jepthah, Dewid, Samuel, nyia khonuh khowah loong tiit baat suh ah.
33 Kteříž skrze víru vybojovávali království, činili spravedlnost, docházeli zaslíbení, zacpávali ústa lvům,
Neng di tuungmaang jeethaang ih deekrep jen rumta, neng kateng reeraang ah re rumta nyia Rangte kakham ah echoh erumta. Neng ih Sakhobung tui uh jen kepjoot erumta,
34 Uhašovali moc ohně, utekli ostrosti meče, zmocněni bývali v mdlobách, silní učiněni v boji, vojska zaháněli cizozemců.
weelak loong ah nep jen met boot eh rumta, milang mipah dowa nep jen pui eh rumta. Neng loong ah larook lata ang rum abah uh tarong ang rumta; raamui suh tomrong tarong ang rum ano hahoh nawa ra loong ah jen rumta.
35 Ženy přijímaly mrtvé své vzkříšené. Jiní pak roztahováni jsou, neoblíbivše sobě vysvobození, aby lepšího dosáhli vzkříšení.
Minuh loong tuungmaang nawa ih neng jaatang etek nawa ngaak thing arah choh rumta. Wahoh loong ah, maama pongwan tong suh lanookte loong ah, roidong nawa saat suh echam enaang etheng ang ah.
36 Jiní pak posměchy a mrskáním trápeni, ano i vězeními a žaláři.
Marah marah ah ejoonnaam eleh ruh nawa ih buh kah ih rumta, eno marah marah ah jaanruh ih khakleh phaatak ni kah sakwan rumta.
37 Kamenováni jsou, sekáni, pokoušíni, mečem zmordováni; chodili v kožích ovčích a kozelčích, opuštěni, souženi, a zle s nimi nakládáno,
Neng loong ah jong nawa ih tekpat kah erumta, kooroot ih thanyi kah thakhan rumta, lang ih dook kah eh rumta. Miksuk erumta mina loong ah, rakri ethuk rumta loong ah eno changthih loong ah saap nyia ki khoop ah nyuh akhat dabbi chiipi rum ano katum khom rumta.
38 Jichžto nebyl svět hoden, po pustinách bloudíce, i po horách, a jeskyních, i v doupatech země.
Mongrep ah neng suh emathan ese tah angta! neng loong ah phusaang hani nokmah wensang likhiik kong akaan ni tum thaaja rumta, mararah ah hamong ni nyia jongdaap ni tong rumta.
39 A ti všickni svědectví dosáhše skrze víru, neobdrželi zaslíbení,
Timthan epaatjajih re rum arah raangthin rumta erah loong ah neng tuungmaang nawa ih jen rum arah angta! ang abah uh Rangte ih kakhamta rah tachoh rumta,
40 Protože Bůh něco lepšího nám obmýšlel, aby oni bez nás nepřišli k dokonalosti.
mamah liidih seng loong raangtaan suh Rangte ih erah khotok doh ese toom ang ah ngeh kaan koongta. Rangte tenthun ah langla neng loong ah seng damdoh roop siit rum haano epun ih hoon thuk suh thunta.
