Židům 10
1 Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti.
He ko e meʻa ʻi he maʻu ʻe he fono ʻae ʻata pe ʻoe ngaahi meʻa lelei ʻe hoko, kae ʻikai ko hono tatau moʻoni ʻoe ngaahi meʻa, ʻoka ʻikai faʻa fai ia ʻi he ngaahi feilaulau ko ia ʻoku nau faʻa ʻatu ʻi he taʻu kotoa pē, ke fakahaohaoaʻi ʻakinautolu ʻoku fai ki ai.
2 Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni?
He ka ne pehē, ʻikai kuo tuku hono feilaulauʻaki? He koeʻuhi koe kau lotu kuo fakamaʻa ʻo tuʻo taha, ʻe ʻikai te nau kei ongoʻi loto ʻae angahala.
3 Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.
Ka ʻi he ngaahi [feilaulau] ko ia [ʻoku ai ]ʻae fakamanatu ki he angahala ʻi he taʻu kotoa pē.
4 Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.
He ʻoku ʻikai ʻaupito mafai ke ʻave ʻae angahala ʻe he toto ʻoe fanga pulu mo e fanga kosi.
5 Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.
Ko ia ʻoku pehē ai ʻe ia, ʻi heʻene hāʻele mai ki māmani, “Ko e feilaulau mo e meʻa foaki naʻe ʻikai te ke finangalo ki ai, ka kuo ke teuteu ʻae sino moʻoku:
6 Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.
Ko e ngaahi feilaulau tutu mo e ngaahi feilaulau koeʻuhi ko e angahala ʻoku ʻikai te ke fiemālie ai.
7 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Bože, vůli tvou.
Peau toki pehē, ‘ʻE ʻOtua, vakai, ʻoku ou haʻu ke fai ho finangalo: he kuo tohi ʻi he tohi tākai ʻiate au.’”
8 Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují), nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil,
Pea ʻi heʻene fuofua pehē mai, “Ko e feilaulau mo e meʻa foaki mo e feilaulau tutu mo e feilaulau koeʻuhi ko e angahala, naʻe ʻikai te ke finangalo ki ai,” pe fiemālie ai ʻaia ʻoku ʻatu ʻo fakatatau ki he fono;
9 Tehdy řekl: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně) abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.
Pea toki pehē ʻe ia, “ʻE ʻOtua, vakai, ʻoku ou haʻu ke fai ho finangalo.” ʻOku ne ʻave ʻae ʻuluaki, ka ne fokotuʻumaʻu hono ua.
10 V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.
Pea ko e finangalo ko ia ʻoku fakamāʻoniʻoniʻi ai ʻakitautolu, ʻi he feilaulau ʻaki ʻae sino ʻo Sisu Kalaisi ʻo liunga taha pe.
11 A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.
Pea ʻoku tuʻu ʻae taulaʻeiki kotoa pē ʻi he ʻaho fulipē ʻo tauhi, mo feilaulau ʻaki ʻo liunga lahi ʻae ngaahi feilaulau pe ko ia, ʻaia ʻoku ʻikai ʻaupito faʻa fai ke ʻave ʻae angahala:
12 Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,
Ka ko ia, kuo hili ʻene ʻatu ʻae feilaulau ʻe taha koeʻuhi ko e angahala, pea nofo ia ʻo taʻengata ʻi he nima toʻomataʻu ʻoe ʻOtua;
13 Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
Pea talu mei ai, mo ʻene ʻamanaki, kaeʻoua ke ngaohi hono ngaahi fili ko hono tuʻungavaʻe.
14 Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.
He ko e feilaulau pe taha kuo ne fakahaohaoa ai ʻo taʻengata ʻakinautolu kuo fakamāʻoniʻoniʻi.
15 Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv:
ʻAia ʻoku fakamoʻoni ʻe he Laumālie Māʻoniʻoni kiate kitautolu: he kuo hili ʻene muʻaki lea mai,
16 Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,
“Ko e fuakava eni ʻaia te u fai mo kinautolu ʻoka hili ʻae ngaahi ʻaho ko ia, pea ʻoku pehē ʻe Sihova, Te u ʻai ʻeku ngaahi fekau ki honau loto, pea te u tohi ia ʻi honau laumālie;
17 Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
Pea “ko ʻenau ngaahi angahala mo ʻenau ngaahi hia, ʻe ʻikai te u kei manatuʻi.”
18 Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích.
Pea ko ia [ʻoku ʻi ai ]ʻae fakamolemole ʻo ia, ʻe ʻikai ha kei feilaulau koeʻuhi ko e angahala.
19 Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu,
Ko ia, ʻe kāinga, ko e meʻa ʻi heʻene ʻapaʻapangofua ʻetau hū ki he potu tapu ʻi he taʻataʻa ʻo Sisu,
20 Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,
ʻI he hala foʻou pea moʻui, ʻaia kuo ne fakatapui moʻotautolu, ʻi he puipui, ʻaia ko hono sino;
21 A majíce kněze velikého nad domem Božím,
Pea [ʻi he ai ]mo e fungani taulaʻeiki ki he fale ʻoe ʻOtua;
22 Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,
Ke tau ʻunuʻunu atu ʻi he loto moʻoni mo e ʻamanaki mālohi ʻoe tui, kuo luluku hotau loto mei he ʻatamai kovi, pea fakamaʻa mo hotau sino ʻaki ʻae vai maʻa.
23 A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)
Ke tau puke maʻu ʻae fakahā ʻoe tau tui ʻo taʻengaueue; (he ʻoku moʻoni ia kuo ne fakaʻilo; )
24 A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,
Pea tau fetokangaʻaki ke fefakaʻaiʻaiʻaki ʻakitautolu ki he ʻofa mo e ngaahi ngaue lelei:
25 Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.
Ke ʻoua naʻa siʻaki ʻekitautolu ʻe tau faʻa fakataha ʻo hangē ko ia ʻoku fai ʻe he niʻihi; kae feakonakiʻaki [ʻakimoutolu]: pea ʻāsili ai, ko hoʻomou ʻilo ʻoku ofi mai ʻae ʻaho.
26 Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy,
He kapau te tau angahala ka ko hotau loto, ka kuo hili ʻetau maʻu ʻae ʻilo ʻoe moʻoni, ʻoku ʻikai kei toe ha feilaulau koeʻuhi ko e angahala,
27 Ale hrozné nějaké očekáváni soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.
Ka ko e ʻamanaki fakailifia ki he fakamaau mo e houhau vela, ʻaia ʻe fakaʻauha ʻaki ʻae ngaahi fili.
28 Kdož by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.
Ko ia naʻa ne maumauʻi ʻae fono ʻa Mōsese, naʻe mate taʻefakamolemolea ʻi he fakamoʻoni ʻe toko ua pe toko tolu:
29 Což se vám zdá, jak přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a duchu milosti potupu učinil?
Pea ʻoku mou pehē, ʻe fēfē hono lahi hake ʻoe tautea ʻe taau ke hoko kiate ia, kuo ne malaki hifo ʻae ʻAlo ʻoe ʻOtua, pea ne ui ʻae taʻataʻa ʻoe fuakava, ʻaia naʻe fakamaʻa ʻaki ia, ko e meʻa taʻemaʻa, pea kuo ne fai fakamamahi ki he Laumālie ʻoe ʻaloʻofa?
30 Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.
He ʻoku tau ʻilo ia ʻaia kuo ne pehē, “ʻOku pehē ʻe Sihova, ʻOku ʻaʻaku ʻae tautea, te u totongi ʻeau.” Pea toe pehē, “E fakamaau ʻe Sihova ʻa hono kakai.”
31 Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého.
Ko e meʻa fakailifia ke tō ki he nima ʻoe ʻOtua moʻui.
32 Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichžto osvíceni byvše, mnohý boj rozličných utrpení snášeli jste,
Ka mou fakamanatu ki he ngaahi ʻaho ʻi muʻa, ne hili homou fakamāmangia, pea ne mou kātaki ʻae taʻu lahi ʻoe ngaahi mamahi;
33 Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.
Ko e niʻihi, ʻi hono ngaohi ʻakimoutolu ko e siofiaʻanga ʻi he ngaahi manuki mo e ngaahi fakamamahi; pea ko e niʻihi, ʻi hoʻomou kaumeʻa mo kinautolu naʻe pehē ʻa honau ngaohi.
34 Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radosti jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.
He naʻa mou manavaʻofa kiate au ʻi hoku ngaahi haʻi, pea naʻa mou tali fiefia ʻae maumau ʻo hoʻomou koloa, ko hoʻomou ʻilo ʻoku mou maʻu ʻi he langi ʻae koloa lelei lahi hake pea tolonga.
35 Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.
Ko ia ke ʻoua naʻa siʻaki hoʻomou tui, ʻaia ʻoku lahi hono totongi lelei.
36 Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
He ʻoku taau mo kimoutolu ʻae faʻa kātaki, koeʻuhi ka hili hoʻomou fai ʻae finangalo ʻoe ʻOtua, ke mou maʻu ʻae talaʻofa.
37 Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati.
“Koeʻuhi ʻe toetoe siʻi pe, pea ko ia ʻoku haʻu, ʻe haʻu pe, pea ʻe ʻikai fakatuai.
38 Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
Pea ko eni, ʻE moʻui ʻae tonuhia ʻi he tui, ka, ʻOka fakaholomui ia, ʻe ʻikai fiemālie hoku laumālie kiate ia.”
39 Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.
Ka ʻoku ʻikai te tau ʻonautolu ʻoku fakaholomui ki he malaʻia; kae ʻonautolu ʻoku tui ki he fakamoʻui ʻoe laumālie.
