Židům 10
1 Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti.
For the law having but a faint shadow of good things to come, and not the full image of the things, can never, even by the great annual sacrifices which they offer statedly, make the comers thereunto perfect.
2 Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni?
For then they would have ceased to be offered, because the sacrificers, being once purified, would no longer retain any consciousness of sins.
3 Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.
Whereas in these very sacrifices there is a recalling of sins to mind every year.
4 Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.
For it is impossible that the blood of bulls and of goats should take away sins.
5 Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.
Wherefore upon his coming into the world He saith, "Sacrifice and offering thou didst not desire, but a body hast thou prepared me:
6 Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.
in whole burnt-offerings and sacrifices for sin thou hadst no pleasure:
7 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Bože, vůli tvou.
then said I, Lo I come, as in the volume of the book it is written of me, to do thy will, O God."
8 Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují), nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil,
Having said before, "Thou didst not desire, nor hadst pleasure in, sacrifice and offering, and whole burnt-offerings, and sacrifices for sin," (which are offered by the law) then He adds,
9 Tehdy řekl: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně) abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.
"Lo I come to do thy will, O God." (He taketh away the first, that He may establish the second.)
10 V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.
By which will we are sanctified through the offering of the body of Jesus Christ once for all.
11 A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.
And indeed every priest under the law standeth daily ministring, and frequently offering the same sacrifices, which can never take away sins:
12 Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,
but He having offered one sacrifice for sins, is for ever sat down at the right hand of God;
13 Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
waiting for the future, till his enemies be put under his feet.
14 Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.
For by one offering He hath perfected for ever those that are sanctified.
15 Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv:
And of this the holy Ghost also beareth witness with us:
16 Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,
for after He had said, "This is the covenant that I will make with them after those days, saith the Lord, I will put my laws into their hearts, and on their minds will I inscribe them;
17 Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
He adds, and their sins and their iniquities I will remember no more."
18 Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích.
Now where there is such a remission of these, there needs no more offering for sin.
19 Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu,
Having therefore, brethren, free admission into the holy places by the blood of Jesus,
20 Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,
the new and living way which He hath consecrated for us, through the veil, that is to say,
21 A majíce kněze velikého nad domem Božím,
his flesh, and having a great high-priest over the house of God,
22 Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,
let us draw near with sincerity, in the full assurance of faith, having our hearts cleansed from an evil conscience, and our bodies washed with pure water.
23 A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)
Let us inflexibly retain the profession of our hope,
24 A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,
(for He is faithful who hath promised) and let us observe each other to the incitement of love and good works:
25 Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.
not forsaking our assemblies, as the custom of some is, but exhorting one another; and so much the more as ye see the day approaching.
26 Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy,
For if we sin wilfully after having received the knowledge of the truth, there remaineth no more sacrifice for sins;
27 Ale hrozné nějaké očekáváni soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.
but a dreadful expectation of judgement, and a fiery indignation, which shall devour the adversaries.
28 Kdož by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.
If any one that violateth the law of Moses, dieth without mercy under two or three witnesses,
29 Což se vám zdá, jak přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a duchu milosti potupu učinil?
of how much greater punishment, think ye, shall he be counted worthy, who hath trampled under foot the Son of God, and accounted the blood of the covenant, by which he was sanctified, an unholy thing, and abused the Spirit of grace?
30 Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.
For we know who hath said, "To me belongeth vengeance, I will recompense, saith the Lord:" and again, "The Lord will judge his people."
31 Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého.
It is a dreadful thing to fall into the hands of the living God.
32 Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichžto osvíceni byvše, mnohý boj rozličných utrpení snášeli jste,
But call to remembrance the former days, in which after being enlightened, ye sustained a great conflict of sufferings;
33 Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.
partly, being made a public spectacle by reproaches and afflictions; and partly, as ye became associates of those who were so treated:
34 Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radosti jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.
for ye sympathized with me in my bonds, and ye took joyfully the plundering of your goods, knowing in yourselves that ye have in heaven a better and an enduring substance.
35 Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.
Cast not away therefore your couragious profession, which hath a great recompence of reward.
36 Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
For ye have need of patience, that having done the will of God ye may receive the promise.
37 Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati.
For yet a little while, and He, that is coming, will come, and will not delay:
38 Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
and the just shall live by faith, but if any draw back, my soul shall have no pleasure in him.
39 Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.
But we are not of those who withdraw to perdition; but of them that believe to the saving of the soul.
