Židům 10
1 Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti.
For the law, having a shadow of the good to come, not the very image of the things, can never with the same sacrifices year by year, which they offer continually, make perfect those who draw near.
2 Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni?
Or else wouldn’t they have ceased to be offered, because the worshipers, having been once cleansed, would have had no more consciousness of sins?
3 Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.
But in those sacrifices there is a yearly reminder of sins.
4 Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.
For it is impossible that the blood of bulls and goats should take away sins.
5 Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.
Therefore when he comes into the world, he says, “You didn’t desire sacrifice and offering, but you prepared a body for me.
6 Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.
You had no pleasure in whole burnt offerings and sacrifices for sin.
7 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Bože, vůli tvou.
Then I said, ‘Behold, I have come (in the scroll of the book it is written of me) to do your will, O God.’”
8 Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují), nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil,
Previously saying, “Sacrifices and offerings and whole burnt offerings and sacrifices for sin you didn’t desire, neither had pleasure in them” (those which are offered according to the law),
9 Tehdy řekl: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně) abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.
then he has said, “Behold, I have come to do your will.” He takes away the first, that he may establish the second,
10 V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.
by which will we have been sanctified through the offering of the body of Jesus Christ once for all.
11 A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.
Every priest indeed stands day by day serving and offering often the same sacrifices, which can never take away sins,
12 Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,
but he, when he had offered one sacrifice for sins forever, sat down on the right hand of God,
13 Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
from that time waiting until his enemies are made the footstool of his feet.
14 Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.
For by one offering he has perfected forever those who are being sanctified.
15 Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv:
The Holy Spirit also testifies to us, for after saying,
16 Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,
“This is the covenant that I will make with them after those days,” says the Lord, “I will put my laws on their heart, I will also write them on their mind;” then he says,
17 Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
“I will remember their sins and their iniquities no more.”
18 Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích.
Now where remission of these is, there is no more offering for sin.
19 Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu,
Having therefore, brothers, boldness to enter into the holy place by the blood of Jesus,
20 Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,
by the way which he dedicated for us, a new and living way, through the veil, that is to say, his flesh,
21 A majíce kněze velikého nad domem Božím,
and having a great priest over God’s house,
22 Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,
let’s draw near with a true heart in fullness of faith, having our hearts sprinkled from an evil conscience and having our body washed with pure water,
23 A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)
let’s hold fast the confession of our hope without wavering; for he who promised is faithful.
24 A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,
Let’s consider how to provoke one another to love and good works,
25 Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.
not forsaking our own assembling together, as the custom of some is, but exhorting one another, and so much the more as you see the Day approaching.
26 Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy,
For if we sin willfully after we have received the knowledge of the truth, there remains no more a sacrifice for sins,
27 Ale hrozné nějaké očekáváni soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.
but a certain fearful expectation of judgment, and a fierceness of fire which will devour the adversaries.
28 Kdož by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.
A man who disregards Moses’ law dies without compassion on the word of two or three witnesses.
29 Což se vám zdá, jak přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a duchu milosti potupu učinil?
How much worse punishment do you think he will be judged worthy of who has trodden under foot the Son of God, and has counted the blood of the covenant with which he was sanctified an unholy thing, and has insulted the Spirit of grace?
30 Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.
For we know him who said, “Vengeance belongs to me. I will repay,” says the Lord. Again, “The Lord will judge his people.”
31 Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého.
It is a fearful thing to fall into the hands of the living God.
32 Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichžto osvíceni byvše, mnohý boj rozličných utrpení snášeli jste,
But remember the former days, in which, after you were enlightened, you endured a great struggle with sufferings:
33 Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.
partly, being exposed to both reproaches and oppressions, and partly, becoming partakers with those who were treated so.
34 Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radosti jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.
For you both had compassion on me in my chains and joyfully accepted the plundering of your possessions, knowing that you have for yourselves a better possession and an enduring one in the heavens.
35 Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.
Therefore don’t throw away your boldness, which has a great reward.
36 Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
For you need endurance so that, having done the will of God, you may receive the promise.
37 Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati.
“In a very little while, he who comes will come and will not wait.
38 Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
But the righteous one will live by faith. If he shrinks back, my soul has no pleasure in him.”
39 Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.
But we are not of those who shrink back to destruction, but of those who have faith to the saving of the soul.
