Haggeus 2
1 Měsíce sedmého, dvadcátého prvního dne téhož měsíce, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, řkoucí:
Yǝttinqi ayning yigirmǝ birinqi küni, Pǝrwǝrdigarning sɵzi Ⱨagay pǝyƣǝmbǝr arⱪiliⱪ kelip mundaⱪ deyildi:
2 Mluv nyní k Zorobábelovi synu Salatielovu, knížeti Judskému, a Jozue synu Jozadakovu, knězi nejvyššímu, i k ostatkům lidu, řka:
— «Xealtiǝlning oƣli, Yǝⱨudaning waliyisi Zǝrubbabǝlgǝ, Yǝⱨozadakning oƣli, bax kaⱨin Yǝxuaƣa ⱨǝmdǝ hǝlⱪning ⱪaldisiƣa sɵz ⱪilip ulardin: —
3 Kdo jest mezi vámi pozůstalý, ješto viděl dům ten v slávě jeho první? A jaký vy jej nyní vidíte? Zdaliž není proti onomu jako nic před očima vašima?
«Aranglardin ǝyni qaƣdiki xan-xǝrǝptǝ bolƣan bu ɵyni kɵrgǝnlǝrdin kim bar? Silǝr ⱨazir uningƣa ⱪandaⱪ ⱪaraysilǝr? Nǝziringlarda u ⱨeqnemigǝ ǝrzimǝydu, xundaⱪmu?» — dǝp soriƣin.
4 A však nyní posilň se Zorobábeli, praví Hospodin, posilň se i Jozue synu Jozadakův, kněže nejvyšší, a posilň se všecken lide země této, praví Hospodin, a dodělejte; nebo já s vámi jsem, praví Hospodin zástupů,
— Biraⱪ ⱨazir, i Zǝrubbabǝl, jasarǝtlik bol, — dǝydu Pǝrwǝrdigar, — Yǝⱨozadakning oƣli, bax kaⱨin Yǝxua, jasarǝtlik bol; zemindiki barliⱪ hǝlⱪ, jasarǝtlik bolup ixlǝnglar, — dǝydu Pǝrwǝrdigar. — qünki Mǝn silǝr bilǝn billidurmǝn, — dǝydu samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar.
5 Podlé slova, jímž jsem smlouvu učinil s vámi, když jste vycházeli z Egypta. Duch také můj stane u prostřed vás, nebojtež se.
— Misirdin qiⱪⱪan waⱪtinglarda silǝrgǝ ǝⱨdǝ ⱪilƣan sɵzüm wǝ Mening Roⱨim aranglarda turup kǝldi; ⱨǝrgiz ⱪorⱪmanglar.
6 Nebo takto praví Hospodin zástupů: Po malém času, aj, já ještě jednou pohnu nebem i zemí, a mořem i suchostí.
Qünki samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — — Yǝnǝ pǝⱪǝt azƣina waⱪittin keyin Mǝn asmanlar, yǝr yüzi, dengiz ⱨǝm ⱪuruⱪluⱪni tǝwritimǝn;
7 Pohnu, pravím, všemi národy, a přijdou k Žádoucímu všechněm národům, i naplním dům tento slávou, praví Hospodin zástupů.
Mǝn barliⱪ ǝllǝrni tǝwritimǝn; nǝtijidǝ ǝllǝrning sǝrhil ǝtiwar nǝrsiliri elip kelinidu. Mǝn muxu ɵyni xan-xǝrǝpkǝ toldurimǝn, — dǝydu samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar.
8 Méť jest stříbro a mé jest zlato, praví Hospodin zástupů.
— Kümüx Meningki, altun Meningki, — dǝydu samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar.
9 Větší bude sláva domu tohoto posledního, než onoho prvního, praví Hospodin zástupů; nebo na tomto místě způsobím pokoj, praví Hospodin zástupů.
— Bu ɵyning keyinki xan-xǝripi ǝslidikidin zor bolidu, — dǝydu samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar, — wǝ Mǝn muxu yǝrdǝ aramlik-hatirjǝmlikni ata ⱪilimǝn, — dǝydu samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar».
10 Dvadcátého čtvrtého dne, devátého měsíce, léta druhého Daria, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, řkoucí:
Darius padixaⱨning ikkinqi yili, toⱪⱪuzinqi ayning yigirmǝ tɵtinqi küni, Pǝrwǝrdigarning sɵzi Ⱨagay pǝyƣǝmbǝr arⱪiliⱪ kelip mundaⱪ deyildi: —
11 Takto praví Hospodin zástupů: Vzeptej se nyní kněží na zákon, řka:
«Samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — Kaⱨinlarƣa sɵz ⱪilip ulardin Tǝwrat-ⱪanuni toƣruluⱪ: —
12 Ej, kdyby někdo nesl maso svaté v křídle sukně své, aneb dotkl by se křídlem svým chleba, neb vaření, neb vína, neb oleje, neb jakéžkoli krmě, zdali bude posvěcen? I odpověděli kněží a řekli: Nikoli.
«Birsi tonining etikidǝ «[Hudaƣa] atalƣan gɵx»ni kɵtürüp ketiwatⱪinida, uning etiki nanƣa, umaqⱪa, xarabⱪa, zǝytun mayƣa yaki ⱨǝrⱪandaⱪ ax-ozuⱪⱪa mundaⱪla tegip kǝtsǝ, undaⱪta u nǝrsilǝr «[Hudaƣa] atalƣan» bolamdu?» — dǝp soriƣin». Kaⱨinlar jawabǝn: «Yaⱪ» — dedi.
13 Tedy řekl Aggeus: Jestliže někdo jsa nečistý od těla mrtvého, dotkl by se něčeho z těch věcí, bude-li nečisté? I odpověděli kněží a řekli: Nečisté bude.
Wǝ Ⱨagay: «Birsi jǝsǝtkǝ tegip «napak» bolƣan bolsa, u bu ax-ozuⱪning ⱪaysibirigǝ tǝgsǝ, undaⱪta ax-ozuⱪ napak bolamdu?» — dǝp soridi. Kaⱨinlar jawabǝn: «U napak bolidu» — dedi.
14 Tedy odpovídaje Aggeus, řekl: Tak lid tento a tak národ tento před tváří mou, praví Hospodin, a tak všecko dílo rukou jejich, i cožkoli obětovali tam, nečisté bylo.
Andin Ⱨagay jawabǝn mundaⱪ dedi: —«Pǝrwǝrdigar: «Əmdi bu hǝlⱪ, bu «yat ǝl» Mening aldimdimu xundaⱪtur, ularning ⱪollirida ixlǝngǝnlirining ⱨǝmmisimu xundaⱪtur, xuningdǝk ularning xu yǝrdǝ Manga ⱨǝrbir sunƣanlirimu napaktur» — dǝydu.
15 Nyní tedy přiložte medle srdce své od tohoto dne až do onoho, jakž přestal kladen býti kámen na kameni v domě Hospodinově,
— Əmdi ⱨazir kɵngül ⱪoyup oylininglar — Bügündin baxlap, muxu waⱪittin tartip kɵrünglar — taki Pǝrwǝrdigarning ibadǝthanisidiki tax üstigǝ yǝnǝ bir tal tax ⱪoyulƣuqǝ,
16 Od toho času, když přišel někdo k hromadě dvadcíti, bylo jen deset; když přišel k kádi, aby nabral padesáte z presu, bylo jen dvadcet.
xuningdin ilgiriki künlǝrdǝ, birsi «yigirmǝ kürǝ»lik bir dɵwǝ axliⱪni alƣili kǝlgǝndǝ, mana pǝⱪǝt on kürila qiⱪti; birsi xarab küpidin ǝllik komzǝk alƣili kǝlsǝ, mana pǝⱪǝt yigirmǝ komzǝk qiⱪti.
17 Bil jsem vás suchem a rzí, i krupobitím všecko dílo rukou vašich, však žádný z vás neobrátil se ke mně, praví Hospodin.
Mǝn ⱪolliringlar bilǝn ixligǝn barliⱪ ixliringlarda silǝrni judun, ⱨal wǝ mɵldür apǝtliri bilǝn urup kǝldim; biraⱪ silǝr yenimƣa ⱪaytmidinglar.
18 Přiložte již srdce své od tohoto dne až do onoho, ode dne dvadcátého čtvrtého, měsíce devátého, až do dne, v kterémž založen byl chrám Hospodinův, (přiložte srdce své).
Əmdi ɵtünimǝnki, kɵngül ⱪoyup oylininglar — bu kün, yǝni toⱪⱪuzinqi ayning yigirmǝ tɵtinqi künidin baxlap, muxu waⱪittin tartip, — yǝni Pǝrwǝrdigarning ibadǝthanisining ⱪayta ⱪuruluxini baxliƣan künidin keyinki ixlarƣa kɵngül ⱪoyup oylininglar;
19 Zdali již jest semeno v obilnici? Anobrž ani vinný kmen, ani fík, ani strom jablek zrnatých, ani strom olivový nevydal ovoce. Od tohoto dne požehnám.
danlar ambarƣa yiƣildimu? Üzüm talliri, ǝnjür, anar ⱨǝm zǝytun dǝrǝhliri ⱨeq mewǝ bǝrmidi. Biraⱪ Mǝn bu kündin baxlap silǝrni bǝrikǝtlǝymǝn».
20 Potom stalo se slovo Hospodinovo po druhé k Aggeovi, dvadcátého čtvrtého dne téhož měsíce, řkoucí:
Wǝ Pǝrwǝrdigarning sɵzi xu ayning yigirmǝ tɵtinqi küni Ⱨagayƣa ikkinqi ⱪetim kelip mundaⱪ deyildi: —
21 Mluv k Zorobábelovi knížeti Judskému, řka: Já pohnu nebem i zemí,
— Yǝⱨudaƣa waliy bolƣan Zǝrubbabǝlgǝ sɵz ⱪilip mundaⱪ degin: — — «Mǝn asmanlarni, zeminni tǝwritixkǝ tǝmxiliwatimǝn;
22 A podvrátím stolici království, a zkazím sílu království pohanských; podvrátím, pravím, vůz i ty, kteříž na něm jezdí, a sejdou koni i jezdci jejich jeden každý od meče bratra svého.
Padixaⱨliⱪlarning tǝhtini ɵrüwetimǝn, ǝllǝrning padixaⱨliⱪlirining küqini yoⱪitimǝn; jǝng ⱨarwiliri ⱨǝm uning üstidǝ olturƣanlarni ɵrüwetimǝn; atlar wǝ atliⱪ ǝskǝrlǝr, ularning ⱨǝrbiri ɵz ⱪerindixining ⱪiliqi bilǝn mollaⱪ atⱪuzulidu.
23 V ten den, praví Hospodin zástupů, vezmu tebe, Zorobábeli synu Salatielův, služebníče můj, praví Hospodin, a učiním tě jako pečetní prsten; nebo jsem tě vyvolil, praví Hospodin zástupů.
Xu künidǝ — dǝydu samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar — Mǝn seni, yǝni Xealtiǝlning oƣli Zǝrubbabǝlni alimǝn, — dǝydu Pǝrwǝrdigar — andin seni huddi mɵⱨürlük üzükümdǝk ⱪilimǝn; qünki Mǝn seni talliwaldim, — dǝydu samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar».
