Habakuk 2
1 Na stráži své státi budu, a postavím se na baště, vyhlédaje, abych viděti mohl, co mluviti bude ke mně Bůh, a co bych odpovídati měl po svém trestání.
I will stand on my watch-tower, And set myself on the bulwark, And watch to see what he will say to me, And what I shall answer to my expostulation.
2 I odpověděl mi Hospodin, a řekl: Napiš vidění, a to zřetelně na dskách, aby je přeběhl čtenář,
And Jehovah answered me, and said, Write the vision, and make it plain upon tablets, That he may run that readeth it.
3 Proto že ještě do jistého času bude vidění, a směle mluviti bude až do konce, a nesklamáť. Jestliže by pak poprodlilo, posečkej na ně; neboť jistotně dojde, aniž bude meškati.
For the vision is yet for an appointed time, But it hasteneth to the end; it shall not deceive; If it tarry, wait for it; For it shall surely come; it shall not long delay.
4 Aj ten, kdož se zpíná, tohoť duše není upřímá v něm, ale spravedlivý z víry své živ bude.
Behold, the soul of him that is puffed up shall not be at ease; But the just shall live by his faithfulness.
5 Ovšem pak více opilec, nešlechetnost a pýchu provodě, neostojí v příbytku; kterýž rozšiřuje jako peklo duši svou, jest jako smrt, kteráž se nemůže nasytiti, byť pak shromáždil k sobě všecky národy, a shrnul k sobě všecky lidi. (Sheol h7585)
Behold, the man of wine is outrageous; The proud man remaineth not at rest; He enlargeth his desire as the grave; He is as death, and cannot be satisfied; He gathereth to himself all the nations, And collecteth to himself all the kingdoms. (Sheol h7585)
6 Zdaliž všickni ti proti němu přísloví nevynesou, a světlých slov i pohádek o něm? A neřeknou-liž: Běda tomu, kterýž rozmnožuje věci ne své, (až dokud pak?) a obtěžuje se hustým blátem?
Shall not all of them utter a song against him, Yea, songs of reproach and derision concerning him? And say, Woe to him that heapeth up that which belongeth not to him! For how long a time? That ladeth himself with goods taken in pledge!
7 Zdaliž nepovstanou rychle, kteříž by tě hryzli, a neprocítí, kteříž by tebou smýkali? A budeš u nich v ustavičném potlačení.
Shall not they suddenly rise up that will oppress thee, And awake, that will harass thee? Yea, thou shalt be their booty.
8 Proto že jsi ty zloupil národy mnohé, zloupí tě všickni ostatkové národů, pro krev lidskou, a nátisk země a města, i všech, kteříž přebývají v něm.
Because thou hast plundered many kingdoms, All the residue of the nations shall plunder thee: For the blood of men, and for violence against the land, Against the city and all its inhabitants.
9 Běda tomu, kdož lakomě hledá mrzkého zisku domu svému, aby postavil na místě vysokém hnízdo své, a tak znikl nebezpečenství.
Woe to him that procureth unjust gain for his house, That he may set his nest on high, That he may be delivered from the evil hand!
10 Uradils se k hanbě domu svému, abys plénil národy mnohé, a zhřešil sobě samému.
Thou hast devised shame for thine house; By destroying many nations, thou hast brought ruin upon thyself.
11 Nebo kamení ze zdi křičeti bude, a suk z dřeva posvědčovati bude toho.
For the stone from the wall crieth out, And the beam from the timber answereth it.
12 Běda tomu, kterýž staví město krví, a utvrzuje město nepravostí.
Woe to him that buildeth a town by blood, And establisheth a city by iniquity!
13 Aj, zdaliž to není od Hospodina zástupů, že, o čemž pracují lidé a národové až do ustání nadarmo, oheň zkazí.
Behold, it is determined by Jehovah of hosts, That nations shall labor for the fire, And kingdoms weary themselves for naught.
14 Nebo naplněna bude země známostí slávy Hospodinovy, jako vody naplňují moře.
For the earth shall be filled with the knowledge of the glory of Jehovah, As the waters cover the sea.
15 Běda tomu, kterýž napájí bližního svého, přičiněje nádoby své, tak aby jej opojil, a díval se na jeho nahotu.
Woe to him who giveth his neighbor drink; Who poureth out the strong wine, and maketh him drunken, That he may look upon his nakedness!
16 Sytíš se potupou, proto že jsi slavný. Píti budeš i ty, a obnažen budeš; obejdeť k tobě kalich pravice Hospodinovy, a vývratek mrzutý na slávu tvou.
Thou shalt be filled with shame instead of glory; Drink thou also, and show thy foreskin! To thee shall come the cup in the right hand of Jehovah, And foul shame shall be upon thy glory.
17 Nebo nátisk Libánu a zhouba zvěři, kteráž ji děsila, přikryje tě, pro krev lidskou, a nátisk země a města, i všech, kteříž přebývají v něm.
For the violence done to Lebanon shall cover thee, And the destruction of the beasts which made them afraid, On account of the blood of men, and violence against the land, Against the city and all its inhabitants.
18 Co prospívá rytina, že ji vyryl řemeslník její? Slitina i učitel lži, že doufá učinitel v účinek svůj, dělaje modly němé?
What profiteth the graven image, When the maker hath graven it? Or the molten image, and the teacher of lies, That the artificer trusteth in his work, When he maketh dumb idols?
19 Běda tomu, kterýž říká dřevu: Prociť, a kameni němému: Probuď se. On-liž by učiti mohl? Pohleď na něj. Obloženť jest zlatem a stříbrem, ale není v něm žádného ducha.
Woe to him who saith to the wood, Awake! To the dumb stone, Arise! Will it teach? Behold, it is overlaid with gold and silver, And there is no breath within it.
20 Hospodin pak v chrámě svatosti své jest, umlkniž před oblíčejem jeho všecka země.
But Jehovah is in his Holy temple; Be silent before him, all the earth!
