< Habakuk 1 >

1 Břímě, kteréž u vidění viděl Abakuk prorok.
Tahmaa Habakkuk mah hnuk ih lok loe hae tiah oh.
2 Až dokud, ó Hospodine, křičeti budu, a nevyslyšíš? Volati budu k tobě pro nátisk, a nespomůžeš?
Aw Angraeng, nasetto maw kang kawk moe, kang kawkhaih lok tahngai ai ah na oh han vop? Tha hoi kang kawk naah doeh, nang pahlong ai!
3 Proč dopouštíš, abych hleděti musil na nepravost, a na bezpráví se dívati, též na zhoubu a na nátisk proti mně? A vždy jest, kdož svár a různici vzbuzuje.
Tih hanah kahoih ai hmuen to nang patuek moe, raihaih to nang hnuksak loe? Lomhaih hoi raihaih ka hma ah oh moe, lokpunghaih hoi angzoehhaih to pop.
4 Odkudž se děje opuštění zákona, a nedochází nikdá soud. Nebo bezbožný obkličuje spravedlivého, pročež vychází soud převrácený.
To pongah ukhaih daan loe thazok boeh, toenghaih doeh hmabang caeh thai ai boeh: kasae kami mah katoeng kami to ven khoep pongah, amsoem ai lokcaekhaih to hmacawn lat boeh.
5 Pohleďte na národy a popatřte, nýbrž s velikým podivením se užasněte, proto že dělám dílo ve dnech vašich, o němž když vypravováno bude, neuvěříte.
Sithaw panoek ai kaminawk thungah kaom hmuen to khen oh loe, poek o noek ah! Paroeai dawnrai hoiah om oh; thuih cadoeh, tang han ai ah nangcae ih adung thungah tok ka sak han.
6 Nebo aj, já vzbudím Kaldejské, národ lítý a rychlý, kterýž zjezdí všecku širokost země, aby dědičně opanoval příbytky jiných,
Khenah, tahmenhaih tawn ai, tha patoh hoi toksak koeh acaeng, Khaldian kaminawk to kang thawksak boeh, nihcae loe angmacae ih prae na ai prae kalah to lak hanah, prae thung boih ah caeh o tih.
7 Strašlivý a hrozný, od něhož soud jeho i vyvýšenost jeho vyjde.
Nihcae loe zit kaom kami ah oh o; nihcae lokcaekhaih hoi ukhaih daan doeh angmacae koeh baktiah ni sak o.
8 Koni jeho rychlejší budou než rysové, a lítější nad vlky večerní; veliké množství bude jezdců jeho, kteřížto jezdci jeho zdaleka přijedou, a přiletí jako orlice, kteráž chvátá na pastvu.
Nihcae ih hrang loe kaithlaeng pongah rang o kue moe, aduem bang ih tasui pongah hmawsaeng o kue: hrang angthueng kaminawk loe angthla parai ahmuen hoiah angzoh o, toe nihcae loe moi caa tahmu kazawk baktiah a zawk o tih.
9 Každý z nich k utiskování přijde, obrátíce tváři své k východu, když seberou jako písek zajaté.
Nihcae loe athii longsak hanah angzo o boih tih; nihcae ih mikhmai loe ni angyae bang ih takhi baktiah oh, nihcae mah misong ah naeh ih kaminawk to savuet baktiah angpop o sak.
10 Tentýž i králům se posmívati bude, a knížata smích jemu budou; tentýž každé pevnosti smáti se bude, a zdělaje náspy, dobude jí.
Siangpahrangnawk to pahnui o thui tih, ukkung angraengnawk doeh khet kamcuk ai ah sah o tih: vangpui thung ih misa pakaahaihnawk to pahnui o thui tih, long tangprih to tapop o ueloe, vangpui to la o tih.
11 Tehdy promění se duch jeho, a přestoupí i zaviní, mysle, že ta moc jeho boha jeho jest.
To pacoengah a poekhaih to amkhraih ueloe, anghmaa o boih tih; kazae kaminawk loe angmacae thacakhaih to sithaw baktiah pakoeh o.
12 Hospodine Bože můj, Svatý můj, zdaliž ty nejsi od věčnosti? Myť nezemřeme. Hospodine, k soudu postavil jsi jej, ty, ó skálo, k trestání nastrojil jsi ho.
Aw Angraeng kai ih Sithaw, kaciim kai ih Sithaw, nang loe dungzan ah hing na ai maw? Kaicae loe ka dueh o mak ai. Aw Angraeng, lok takroek hanah nihcae to na caksak boeh; Aw thacak Sithaw, nihcae thuitaek hanah na caksak boeh.
13 Èistéť jsou tvé oči, tak že na zlé věci hleděti, a na bezpráví se dívati nemůžeš. Pročež přehlídati máš nešlechetníkům a mlčeti, poněvadž bezbožník sehlcuje spravedlivějšího, než sám jest.
Na mik loe ciim moe, kasae khet hanah na koeh ai: tipongah aling thaih kaminawk to na khet loe? Tipongah kazae kami mah angmah pong katoeng kaminawk to paaeh naah, na khet sut loe?
14 A zanechávati lidí jako ryb mořských, jako zeměplazu, kterýž nemá pána?
Tipongah long kaminawk to ukkung tawn ai, tuipui ih tanganawk baktih, zok hoi kavak moinawk baktiah na sak loe?
15 Všecky napořád udicí vytahuje, zatahuje je sítí svou, a zahrnuje je nevodem svým, protož veselí se a pléše.
Misanawk mah nihcae to cakoih hoiah tathok o, palok hoiah naeh o pacoengah, palok pui hoiah a ruet o. To pongah nihcae loe poeknawm o parai moe, anghoe o.
16 Protož síti své obětuje, a kadí nevodu svému; nebo skrze ně ztučněl díl jeho, a strava jeho zlepšena.
To pongah nihcae loe angmacae ih palok khaeah hmuen tathlanghaih to sak o moe, palok pui taengah hmuihoih to a thlaek o, nihcae loe tahamhoih o moe, caaknaek pop parai ah a tawnh o.
17 S tím-liž se vším předce zatahovati má sít svou, a ustavičně národy mordovati bez lítosti?
Nihcae loe palok pong ih tanga to khringh o boih ueloe, tahmenhaih tawn ai ah prae kaminawk to hum o poe tih maw?

< Habakuk 1 >