1 Mojžišova 50

1 Tedy padl Jozef na tvář otce svého, a plakal nad ním, líbaje ho.

Ama na mate ma, Yusuf holu nala e, de nggae ei-ei. Ana idꞌu ama na nasafafali.

2 A poručil služebníkům svým lékařům, aby vonnými věcmi pomazali otce jeho. I pomazali lékaři vonnými věcmi Izraele.

Basa naa ma, Yusuf parenda mana tao mataꞌ mamates ra tao modꞌo neu e, fo ao sisi na afiꞌ maꞌafoo.

3 A vyplnilo se při něm čtyřidceti dní; (nebo tak vyplňují se dnové těch, kteříž mazáni bývají vonnými věcmi). I plakali ho Egyptští za sedmdesáte dní.

Basa boe ma, ara linuafi mamates a losa fai haa nulu, tungga sira hadat na. Basa atahori Masir ra o nggae Yakob mamate na losa fai hitu nulu. Onaꞌ sira atahori monaen na mate.

4 Když pak dnové pláče toho pominuli, mluvil Jozef k domu Faraonovu, řka: Jestliže jsem nyní nalezl milost před očima vašima, mluvte, prosím, v uši Faraonovy, a rcete:

Basa fai kahitu nulu na boe, Yusuf nafadꞌe pagau nara nae, “Rena! Mendi haraꞌ ia, mi mifadꞌe maneꞌ a maꞌo ia:

5 Otec můj přísahou mne zavázal, řka: Aj, já umírám; v hrobě mém, kterýž jsem sobě vykopal v zemi Kananejské, tam mne pochovej. Nyní tedy, prosím, nechť vstoupím a pochovám otce svého, a navrátím se zase.

‘Ama ngga nae mate ma, ana noꞌe au uꞌoi e sia rae Kanaꞌan. Dadꞌi au oꞌe maneꞌ fee au uu uꞌoi ama ngga dei. Basaꞌ fo au baliꞌ ia uma.’”

6 I řekl Farao: Vstup a pochovej otce svého tak, jakž tě přísahou zavázal.

Maneꞌ a nataa nae, “Mete ma ho helu ama ma taꞌo naa ena, muu muꞌoi e sia naa leo.”

7 Tedy vstoupil Jozef, aby pochoval otce svého, a vstoupili s ním všickni služebníci Faraonovi, starší domu jeho a všickni starší země Egyptské,

Boe ma Yusuf neu naꞌoi ama na. Atahori naeꞌ o tungga e boe. Maneꞌ a pagau nara, ma basa atahori monaeꞌ Masir ra.

8 Všecken také dům Jozefův, a všickni bratří jeho i dům otce jeho; toliko dětí svých, ovec a volů nechali v zemi Gesen.

Yusuf odꞌi-aꞌa nara, ro basa atahori mana tao ues nara o reu raꞌoi Yakob boe. Mana mahani sia Gosen, akaꞌ a sao nara ro anadikiꞌ ra ma banda nara.

9 Vstoupili s ním také i vozové a jezdci, a bylo vojsko to veliké velmi.

Soldꞌadꞌu naeꞌ o tungga boe. Ruma ro kareta, ma ruma sae ndara. Huu mana tungga ra, nae na seli, naa de nononggo mana tunggaꞌ laoꞌ ro mamates a narun seli.

10 I přišli až k místu Atád, kteréž jest při brodu Jordánském, a kvílili tam kvílením velikým a velmi žalostným; i držel tu zámutek po otci svém za dnů sedm.

Basa se lao losa loe Yordan seriꞌ sia mamanaꞌ esa naran Atad. Atahori biasa poko are sia naa. Yusuf se nggae ei-ei ama na mamate na ma bebeꞌek tetembaꞌ hitu fai sia naa.

11 Vidouce pak obyvatelé země té, totiž Kananejští, zámutek na místě tom Atád, řekli: Těžký to mají zámutek Egyptští. Protož nazváno jest jméno jeho Abel Mizraim, a to jest při brodu Jordánském.

Atahori Kanaꞌan sia naa rita se susa onaꞌ naa ma, ara olaꞌ rae, “Wei! Mita dei. Atahori Masir ra beꞌe mamates nara no sususaꞌ seli o. Ara nggae mataꞌ naa.” Naa de ara babꞌae mamanaꞌ naa, Abel-Misraim. Sosoa na ‘atahori Masir sususa na’.

12 Učinili tedy s ním synové jeho tak, jakž jim byl poručil.

Basa ma, Yakob ana nara tao tungga sira helu-fuli na.

13 A donesše ho do země Kananejské, pochovali ho v jeskyni na poli Machpelah, kterouž byl koupil Abraham s tím polem k dědičnému pohřbu od Efrona Hetejského, naproti Mamre.

Ara rendi Yakob ao sisi na, de raꞌoi sia luat deka kambo Makpela no Mamre. Maꞌahulu na, Abraham hasa mamanaꞌ naa mia atahori Het, naran Efron, de tao dadꞌi mamana rates.

14 A když pochoval Jozef otce svého, navrátil se do Egypta s bratřími svými a se všemi, kteříž byli vstoupili s ním, aby pochovali otce jeho.

Yusuf naꞌoi basa ama na ma, no odꞌi-aꞌa nara baliꞌ Masir reu. Basa atahori mana tungga reu raꞌoiꞌ ra o baliꞌ boe.

15 Vidouce pak bratří Jozefovi, že umřel otec jejich, řekli: Snad v nenávisti nás míti bude Jozef, a vrchovatě nahradí nám všecko zlé, kteréž jsme jemu činili.

Ara losa Masir boe ma, Yusuf aꞌa nara ramatau. Huu ama na nese ena, de ara ola-olaꞌ rae, “Wei! Hei duꞌa dei! Mete ma Yusuf feꞌe mbedꞌaꞌ nasat no nggita, fo nae balas hita deꞌulakaꞌ na neu e, naa taꞌo bee?

16 Protož vzkázali Jozefovi, řkouce: Otec tvůj ještě před smrtí svou přikázal, řka:

Ara rala haraꞌ sa fo fee haraꞌ neu Yusuf rae: “Ama fetor. Hai feꞌe misinedꞌa leleꞌ hita ama na feꞌe masodꞌa na, ana denu hai

17 Takto díte Jozefovi: Prosím, odpusť již bratřím svým přestoupení a hřích jejich; nebo zle učinili tobě. Protož již odpusť, prosím, přestoupení služebníkům Boha, jehož ctil otec tvůj. I rozplakal se Jozef, když k němu mluvili.

mifadꞌe amaꞌ mae, ‘Usu musi fee ambon neu aꞌa nara salan. Huu maꞌahulu na ara tao deꞌulakaꞌ neu e.’ Hai o misinedꞌa hita ama na namahere neu Lamatualain mia maꞌahulu na. Naa de, hai, fo Lamatualain ate nara, ima moꞌe ambon, huu basa hai tao salaꞌ neu amaꞌ ena.” Yusuf rena taꞌo naa ma, ana nggae.

18 Přistoupili potom také bratří jeho, a padše před ním, řekli: Aj, my jsme služebníci tvoji.

Boe ma aꞌa nara rema mata nara ma sendeꞌ lululangga nara, de olaꞌ rae, “Amaꞌ, tao hai dadꞌi ate ma.”

19 Jimž odpověděl Jozef: Nebojte se; nebo zdaliž jsem já vám za Boha?

Yusuf nafadꞌe se nae, “Aꞌa nggare! Sudꞌi mimitau fai! Akaꞌ a Lamatualain ma hak fo huku-doki atahori. Te au ia, hokoꞌ.

20 Vy zajisté skládali jste proti mně zlé; ale Bůh obrátil to v dobré, aby učinil to, což vidíte nyní, a při životu zachoval lid mnohý.

Maꞌahulu na, memaꞌ hei mala haraꞌ fo tao deꞌulakaꞌ neu au. Te Lamatualain nggati hei dudꞌuꞌa deꞌulaka ma, dadꞌi maloleꞌ. Naa de, Ana soꞌu au dadꞌi atahori monaeꞌ, fo atahori naeꞌ hambu masodꞌaꞌ.

21 Protož nebojte se již; já chovati vás budu i děti vaše. A tak těšil je, a mluvil k srdci jejich.

Dadꞌi ia naa, au ufadꞌe nggi fo sudꞌi mimitau fai. Au helu dei fo au mete-seꞌu nggi, mo basa ana mara.” Yusuf oꞌola na naa, tao mangatetee aꞌa nara ralan.

22 Bydlil pak Jozef v Egyptě, on i dům otce jeho, a živ byl Jozef sto a deset let.

Basa naa ma, Yusuf leo nakandoo sia Masir no odꞌi-aꞌa nara. Ana nasodꞌa losa too natun esa sanahulu.

23 A viděl Jozef syny Efraimovy až do třetího pokolení; ano i synové Machira, syna Manassesova, vychováni jsou u Jozefa.

Ana feꞌe nita Efraim sufe nara. Ma ana o naꞌaboi Manase umbu nara, naeni Makir ana nara.

24 Mluvil potom Jozef bratřím svým: Já tudíž umru; Bůh pak jistotně navštíví vás, a vyvede vás z země této do země, kterouž přisáhl Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

Yusuf nafadꞌe aꞌa nara nae, “Aꞌa nggare! Au duꞌa-duꞌa na, fai mamate ngga deka ena. Te au umuhere, Lamatualain naꞌaboi hei. Dei fo, Ana no nggi lao hela nusaꞌ ia, ma nalalao nggi baliꞌ misiꞌ nusaꞌ fo Ana helu-fuli fee baꞌi Abraham, baꞌi Isak no ama Yakob.”

25 Protož přísahou zavázal Jozef syny Izraelovy, řka: Když navštíví vás Bůh, vynestež kosti mé odsud.

Boe ma Yusuf noꞌe odꞌi-aꞌa nara teꞌa nae, “Hei musi teꞌa neu au. Mete ma losa fai na Lamatualain no baliꞌ nggi misiꞌ nusaꞌ naa, naa hei o mo baliꞌ ao sisi ngga.”

26 I umřel Jozef, když byl ve stu a v desíti letech; a pomazán jsa vonnými věcmi, vložen jest do truhly v Egyptě.

Yusuf too natun esa sanahulu ma, ana mate sia Masir. Boe ma ara tao modꞌo neu ao sisi na, de tao e kopa na rala neu.