1 Mojžišova 41
1 Stalo se pak po dvou letech, měl Farao sen. Zdálo mu se, že stál nad potokem.
A full two years later, Pharaoh had a dream that he was standing beside the River Nile.
2 A aj, z toho potoku vycházelo sedm krav, pěkných na pohledění a tlustých, kteréžto pásly se na mokřinách.
He saw seven cows coming up from the river. They looked well-fed and healthy as they grazed among the reeds.
3 A aj, sedm krav jiných vycházelo za nimi z potoku, šeredných na pohledění a hubených, kteréžto stály podlé oněch krav při břehu potoka.
Then he saw another seven cows that came up behind them. They looked ugly and skinny as they stood beside the other cows on the bank of the Nile.
4 A ty krávy na pohledění šeredné a hubené sežraly oněch sedm krav na pohledění pěkných a tlustých. I procítil Farao.
Then the ugly, skinny cows ate the well-fed, healthy cows. Then Pharaoh woke up.
5 A když usnul zase, zdálo se jemu podruhé. A aj, sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho, plných a pěkných.
Pharaoh fell asleep again and had a second dream. Seven heads of grain were growing on one stalk, ripe and healthy.
6 A aj, sedm klasů tenkých a východním větrem usvadlých vzcházelo za nimi.
Then seven heads of grain grew up after them, thin and dried by the east wind.
7 A ti klasové tencí pohltili sedm oněch klasů zdařilých a plných. I procítiv Farao, a aj, byl sen.
The seven thin and dried heads of grain swallowed up the ripe and healthy ones. Then Pharaoh woke up and realized he'd been dreaming.
8 Když pak bylo ráno, zkormoucena byla mysl jeho; a poslav, svolal všecky hadače Egyptské, a všecky mudrce jejich. I vypravoval jim Farao sny své; a nebylo žádného, kdo by je vyložil Faraonovi.
The next morning Pharaoh was worried by his dreams, so he sent for all the magicians and wise men in Egypt. Pharaoh told them about his dreams, but no one could interpret their meaning for him.
9 Tedy mluvil nejvyšší šeňk Faraonovi takto: Na provinění své rozpomínám se dnes.
But then the chief cupbearer spoke up. “Today I've just remembered a bad mistake I've made,” he explained.
10 Farao rozhněvav se na služebníky své, dal mne byl do vězení v domě nejvyššího nad drabanty, mne a správce nad pekaři.
“Your Majesty was angry with some of your officials and you imprisoned me in the house of the commander of the guard, along with the chief baker.
11 Měli jsme pak sen jedné noci, on i já, jeden každý podlé vyložení snu svého.
We each had a dream. They were different dreams, each with its own meaning.
12 A byl tam s námi mládenec Hebrejský, služebník nejvyššího nad drabanty, jemuž když jsme vypravovali, vykládal nám sny naše; jednomu každému podlé snu jeho vykládal.
A young Hebrew was there with us, a slave of the commander of the guard. When we told him our dreams, he interpreted for us the meaning of our different dreams.
13 A stalo se, že jakž vykládal nám, tak bylo: Já jsem navrácen k úřadu svému, a on oběšen.
Everything happened just as he said it would—I was given back my job and the baker was hanged.”
14 Tedy poslav Farao, povolal Jozefa, a rychle vypustili ho z žaláře. Kterýžto oholiv se, a změniv roucho své, přišel k Faraonovi.
Pharaoh summoned Joseph, and they quickly brought him from the prison. After he'd shaved and changed his clothes, he was presented to Pharaoh.
15 I řekl Farao Jozefovi: Měl jsem sen, a není, kdo by jej vyložil; o tobě pak slyšel jsem to, že když uslyšíš sen, umíš jej vyložiti.
Pharaoh said to Joseph, “I had a dream, but no one can interpret its meaning. But I've heard that when someone tells you a dream you know how to interpret it.”
16 Odpověděl Jozef Faraonovi, řka: Není to má věc; Bůh oznámí šťastné věci Faraonovi.
“It's not me who can do this,” Joseph replied. “But God will explain its meaning to set Your Majesty's mind at rest.”
17 Tedy řekl Farao Jozefovi: Zdálo mi se ve snách, že jsem stál na břehu potoka.
Pharaoh explained to Joseph, “In my dream I was standing on the bank of the Nile.
18 A aj, z potoka toho vystupovalo sedm krav tlustých a pěkných, kteréžto pásly se na mokřinách.
I saw seven cows coming up from the river. They looked well-fed and healthy as they grazed among the reeds.
19 A aj, sedm jiných krav vystupovalo za nimi churavých a šeredných velmi a hubených; neviděl jsem tak šeredných ve vší zemi Egyptské.
Then I saw another seven cows that came up behind them. They looked sickly and ugly and skinny—I've never seen such ugly cows in the whole of Egypt!
20 A sežraly krávy ty hubené a šeredné sedm krav prvnějších tlustých.
These skinny, ugly cows ate the first seven healthy-looking cows.
21 A ač dostaly se do břicha jejich, však nebylo znáti, by se dostaly v střeva jejich; nebo na pohledění byly mrzké, jako i před tím. I procítil jsem.
But afterwards you couldn't tell they'd eaten them because they looked just as skinny and ugly as before. Then I woke up.
22 Viděl jsem také ve snách, ano sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho plných a pěkných.
Then I fell asleep again. In my second dream I saw seven heads of grain growing on one stalk, ripe and healthy.
23 A aj, sedm klasů drobných, tenkých a východním větrem usvadlých vycházelo za nimi.
Then seven heads of grain grew up after them, withered and thin and dried by the east wind.
24 I pohltili klasové ti drobní sedm klasů pěkných. Což když jsem vypravoval hadačům, nebyl, kdo by mi vyložil.
The seven thin heads of grain swallowed up the healthy ones. I told all this to the magicians, but none of them could explain its meaning to me.”
25 Odpověděl Jozef Faraonovi: Sen Faraonův jednostejný jest. Což Bůh činiti bude, to ukázal Faraonovi.
“Pharaoh's dreams mean the same thing,” Joseph responded. “God is telling Pharaoh what he is going to do.
26 Sedm krav pěkných jest sedm let, a sedm klasů pěkných tolikéž jest sedm let; sen jest jednostejný.
The seven good cows and the seven good heads of grain represent seven good years of harvest. The dreams mean the same thing.
27 Sedm pak hubených krav a šeredných, vystupujících za nimi, sedm let jest; a sedm klasů drobných a větrem východním usvadlých bude sedm let hladu.
The seven skinny and ugly cows that came after them and the seven thin heads of grain dried by the east wind represent seven years of famine.
28 Toť jest, což jsem mluvil Faraonovi: Což Bůh činiti bude, ukazuje Faraonovi.
It's just as I told Your Majesty—God has shown Pharaoh what he is going to do.
29 Aj, sedm let nastane, v nichž hojnost veliká bude ve vší zemi Egyptské.
There are going to be seven years with plenty of food produced throughout the whole country of Egypt.
30 A po nich nastane sedm let hladu, v nichž v zapomenutí přijde všecka ta hojnost v zemi Egyptské; a zhubí hlad zemi.
But after them will come seven years of famine. People will forget the time when there was plenty of food throughout Egypt. Famine will ruin the country.
31 Aniž poznána bude hojnost ta v zemi, pro hlad, kterýž přijde potom; nebo velmi veliký bude.
The time of plenty will be completely forgotten because the famine that follows it will be so terrible.
32 Že pak opětován jest sen Faraonovi podvakrát, znamená, že jistá věc jest od Boha, a že tím spíše Bůh vykoná to.
The fact that the dream was repeated twice means that it has definitely been decided by God, and that God is going to do this soon.
33 Protož nyní ať vyhledá Farao muže opatrného a moudrého, kteréhož by ustanovil nad zemí Egyptskou.
So Your Majesty should choose a man with insight and wisdom, and put him in charge of the whole country of Egypt.
34 To ať učiní Farao, a postaví úředníky nad zemí, a béře pátý díl z úrod země Egyptské, po sedm let hojných.
Your Majesty should also appoint officials to be in charge of the land, and have them collect one-fifth of the produce of the country during the seven years of plenty.
35 Ať shromáždí všeliké potravy těch úrodných let nastávajících, a sklidí obilí k ruce Faraonovi; a potravy v městech ať se chovají pilně.
They should collect all the food during the good years that are soon coming, and store the grain under Pharaoh's authority, keeping it under guard to provide food for the towns.
36 A budou pokrmové ti za poklad zemi této k sedmi letům hladu, kteráž budou v zemi Egyptské, aby nebyla zkažena země tato hladem.
This will be a food reserve for the country during the seven years of famine so that the people won't die of starvation.”
37 I líbila se řeč ta Faraonovi i všechněm služebníkům jeho.
Pharaoh and all his officials thought Joseph's proposal was a good idea.
38 Tedy řekl Farao služebníkům svým: Najdeme-liž podobného tomuto muži, v němž by byl Duch Boží?
So Pharaoh asked them, “Where can we find a man like this who has the spirit of God in him?”
39 Jozefovi pak řekl: Poněvadž Bůh dal znáti tobě všecko toto, neníť žádného tak rozumného a moudrého, jako ty jsi.
Then Pharaoh spoke to Joseph, telling him, “Since God has revealed to you all this, and there's no one like you with such insight and wisdom,
40 Ty budeš nad domem mým, a líbati bude tvář tvou všecken lid můj; stolicí toliko královskou vyšší nad tebe budu.
you will be in charge of all my affairs, and all my people will obey your orders. Only I with my status as king will be greater than you.”
41 Řekl také Farao Jozefovi: Aj, ustanovil jsem tě nade vší zemi Egyptskou.
Then Pharaoh said to Joseph, “Look, I'm putting you in charge of the whole country of Egypt.”
42 A sňav Farao prsten svůj s ruky své, dal jej na ruku Jozefovu, a oblékl ho v roucho kmentové, a vložil zlatý řetěz na hrdlo jeho.
Pharaoh took off his signet ring from his finger and put it on Joseph's finger. He dressed him in fine linen clothes and placed a golden chain around his neck.
43 A dal ho voziti na svém druhém voze, a volali před ním: Klanějte se! I ustanovil ho nade vší zemi Egyptskou.
He had Joseph ride in the chariot designated for his second-in-command while his attendants went ahead, shouting, “Bow down!” This is how Pharaoh gave Joseph authority over all of Egypt.
44 A řekl Farao Jozefovi: Já jsem Farao, a bez dopuštění tvého nepozdvihne žádný ruky své ani nohy své ve vší zemi Egyptské.
Then Pharaoh told Joseph, “I am Pharaoh, but without your permission nobody will lift a hand or a foot anywhere in the whole country.”
45 A dal Farao jméno Jozefovi Safenat Paneach, a dal mu Asenat dceru Putifera, knížete On, za manželku. I vyšel Jozef na zemi Egyptskou.
Pharaoh gave Joseph the name Zaphenath-paneah, and arranged for him to marry Asenath, the daughter of Potiphera, priest of On. This is how Joseph rose to power over the whole of Egypt.
46 (Jozef pak byl ve třidcíti letech, když stál před Faraonem králem Egyptským.) A vyšed od tváři Faraonovy, projel všecku zemi Egyptskou.
Joseph was thirty when he started working for Pharaoh, king of Egypt. After he had left Pharaoh, Joseph traveled on an inspection tour throughout Egypt.
47 A vydala země po sedm let úrodných obilí hojnost.
During the seven years of good harvests, the land produced plenty of food.
48 I nahromáždil všelijakých potrav v těch sedmi letech hojných v zemi Egyptské, a složil potravu tu v městech; úrody polní jednoho každého města, kteréž byly okolo něho, složil v něm.
He collected all the food during the seven good years, and he stored the grain produced in the local fields in each town.
49 A tak nahromáždil Jozef obilí velmi mnoho, jako jest písku mořského, tak že přestali počítati; nebo mu nebylo počtu.
Joseph piled up so much grain that it was like the sand of the seashore. Eventually he stopped keeping records because there was just so much!
50 Jozefovi pak narodili se dva synové, prvé než přišel rok hladu, kteréž mu porodila Asenat, dcera Putifera, knížete On.
It was during this time, before the years of famine came, that Joseph had two sons by Asenath, the daughter of Potiphera, priest of On.
51 A nazval Jozef jméno prvorozeného Manasses, řka: Nebo způsobil to Bůh, abych zapomenul na všecky práce své, a na všecken dům otce svého.
Joseph named his firstborn Manasseh, because he said, “The Lord has made me forget all my troubles and all my father's family.”
52 Jméno pak druhého nazval Efraim, řka: Nebo dal mi Bůh zrůst v zemi trápení mého.
His second son he named Ephraim, because he said, “God has made me fruitful in the country of my misery.”
53 Tedy pominulo sedm let hojných v zemi Egyptské;
The seven years of plenty in Egypt came to an end,
54 A počalo sedm let hladu přicházeti, jakž byl předpověděl Jozef. I byl hlad po všech krajinách, ale po vší zemi Egyptské byl chléb.
and the seven years of famine began, just as Joseph had said. There was famine in all the other countries but the whole of Egypt had food.
55 Potom také nedostatek trpěla všecka země Egyptská, a volal lid k Faraonovi o chléb. I řekl Farao všechněm Egyptským: Jděte k Jozefovi, což vám rozkáže, učiníte.
When all of Egypt was hungry, the people cried out to Pharaoh for food, and he told everyone, “Go and see Joseph and do whatever he tells you.”
56 A byl hlad na tváři vší země. Tedy otevřel Jozef všecky obilnice, v nichž obilí bylo, a prodával Egyptským; nebo rozmohl se hlad v zemi Egyptské.
The famine had spread all over the country so Joseph opened all the storehouses and sold grain to the people of Egypt. The famine was very bad in Egypt,
57 A všickni obyvatelé země přicházeli do Egypta k Jozefovi, aby kupovali; nebo rozmohl se byl hlad po vší zemi.
in fact the famine was very bad everywhere, so people from other countries all around came to Egypt to buy grain from Joseph.
