1 Mojžišova 41
1 Stalo se pak po dvou letech, měl Farao sen. Zdálo mu se, že stál nad potokem.
Kane higni ariyo osekadho, Farao noleko lekni ochungʼ e bath aora Nael,
2 A aj, z toho potoku vycházelo sedm krav, pěkných na pohledění a tlustých, kteréžto pásly se na mokřinách.
kendo noneno dhok abiriyo mabeyo machwe kawuok ei aora kakwayo e kind odundu.
3 A aj, sedm krav jiných vycházelo za nimi z potoku, šeredných na pohledění a hubených, kteréžto stály podlé oněch krav při břehu potoka.
Bangʼ mano noneno dhok abiriyo mamoko maricho modhero kowuok ei aora Nael, kendo kochungʼ e bath mago mabeyo.
4 A ty krávy na pohledění šeredné a hubené sežraly oněch sedm krav na pohledění pěkných a tlustých. I procítil Farao.
To dhok maricho kendo modherogo nochamo dhok mabeyo machwego. Eka Farao nochiewo.
5 A když usnul zase, zdálo se jemu podruhé. A aj, sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho, plných a pěkných.
Nindo nochako otere mi ochako oleko lek machielo ni noneno wiye abiriyo mag cham machwe kendo beyo kochiek e tiangʼ achiel.
6 A aj, sedm klasů tenkých a východním větrem usvadlých vzcházelo za nimi.
Bangʼ mano wi cham moko abiriyo motho kendo ma yamb oro otwoyo nowuok ewi tiangʼno.
7 A ti klasové tencí pohltili sedm oněch klasů zdařilých a plných. I procítiv Farao, a aj, byl sen.
Wiye cham abiriyo mothogo nomwonyo wiye cham abiriyo machwe ka. Eka Farao nochiewo, moyudo ni en mana lek.
8 Když pak bylo ráno, zkormoucena byla mysl jeho; a poslav, svolal všecky hadače Egyptské, a všecky mudrce jejich. I vypravoval jim Farao sny své; a nebylo žádného, kdo by je vyložil Faraonovi.
Kinyne gokinyi pache nochandore, kuom mano nooro mondo oluongne ajuoke duto kod jorieko duto mag Misri. Farao nonyisogi lekne, to onge ngʼato angʼata mane nyalo lokone tiend lekgo.
9 Tedy mluvil nejvyšší šeňk Faraonovi takto: Na provinění své rozpomínám se dnes.
Eka jatend jogam divai nowacho ne Farao niya, “Aparo kethona kawuono.
10 Farao rozhněvav se na služebníky své, dal mne byl do vězení v domě nejvyššího nad drabanty, mne a správce nad pekaři.
Chiengʼ moro kane iyi owangʼ kod wan ma jotichni, kendo ne irwakowa e od twech kaachiel gi jatend joted makati e od jatend askeche.
11 Měli jsme pak sen jedné noci, on i já, jeden každý podlé vyložení snu svého.
Waduto ne waleko lek otieno moro achiel, kendo lek ka lek ne nigi tiende.
12 A byl tam s námi mládenec Hebrejský, služebník nejvyššího nad drabanty, jemuž když jsme vypravovali, vykládal nám sny naše; jednomu každému podlé snu jeho vykládal.
To ne nitie ja-Hibrania moro matin kodwa, jatich jaduongʼ askeche. Ne wanyise lekwa, kendo nolokonwa tiendgi, ka omiyo ngʼato ka ngʼato tiend lekne.
13 A stalo se, že jakž vykládal nám, tak bylo: Já jsem navrácen k úřadu svému, a on oběšen.
Kendo notimore mana kaka ne olokonwa tiendgi kama: An niduoka e tija, to jatend joted makati nolierie yath.”
14 Tedy poslav Farao, povolal Jozefa, a rychle vypustili ho z žaláře. Kterýžto oholiv se, a změniv roucho své, přišel k Faraonovi.
Kane Farao owinjo kamano nooro wach mondo okelne Josef, kendo nokel Josef mapiyo nono koa e od twech. Kane Josef oselielo yie wiye kendo oloko lepe, nobiro e nyim Farao.
15 I řekl Farao Jozefovi: Měl jsem sen, a není, kdo by jej vyložil; o tobě pak slyšel jsem to, že když uslyšíš sen, umíš jej vyložiti.
Farao nowacho ne Josef niya, “Nende aleko lek, kendo onge ngʼama nyalo loko tiende. To asewinjo ka iwacho ni ka iwinjo lek to inyalo loko tiend lek moro amora.”
16 Odpověděl Jozef Faraonovi, řka: Není to má věc; Bůh oznámí šťastné věci Faraonovi.
Josef nodwoko Farao niya, “Ok anyal time, to Nyasaye biro dwoki kaka odwaro.”
17 Tedy řekl Farao Jozefovi: Zdálo mi se ve snách, že jsem stál na břehu potoka.
Eka Farao nowacho ne Josef niya, “Ne aleko nine achungʼ e bath aora Nael,
18 A aj, z potoka toho vystupovalo sedm krav tlustých a pěkných, kteréžto pásly se na mokřinách.
kendo dhok abiriyo mabeyo kendo machwe nowuok ei aora ka gikwayo e kind odundu.
19 A aj, sedm jiných krav vystupovalo za nimi churavých a šeredných velmi a hubených; neviděl jsem tak šeredných ve vší zemi Egyptské.
Bangʼ-gi dhok abiriyo mamoko maricho kendo odhero nowuok. Ne pok anenoe dhok maricho kendo modhero kamano e piny Misri duto.
20 A sežraly krávy ty hubené a šeredné sedm krav prvnějších tlustých.
Dhok abiriyo maricho kendo odherogo nochamo dhok abiriyo machwe kendo mabeyo mane okwongo wuok.
21 A ač dostaly se do břicha jejich, však nebylo znáti, by se dostaly v střeva jejich; nebo na pohledění byly mrzké, jako i před tím. I procítil jsem.
To kata bangʼ kane gisechamogi, to onge ngʼato angʼata mane nyalo yie ni gin ema gichamo dhogo; ne ginenore modhero moloyo kaka ne gin mokwongo. Bangʼe ne achiewo.
22 Viděl jsem také ve snách, ano sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho plných a pěkných.
“Nachako aneno e lek wiye cham abiriyo mochiek maber kadongʼ e tiangʼ achiel.
23 A aj, sedm klasů drobných, tenkých a východním větrem usvadlých vycházelo za nimi.
Bangʼ-gi ne achako aneno wi cham abiriyo motho kendo yamb oro otwoyo.
24 I pohltili klasové ti drobní sedm klasů pěkných. Což když jsem vypravoval hadačům, nebyl, kdo by mi vyložil.
Wiye cham abiriyo mothogo nomwonyo wiye cham abiriyo mochiek. Ne anyiso ajuoke, to onge ngʼato mane nyalo lokona tiendgi.”
25 Odpověděl Jozef Faraonovi: Sen Faraonův jednostejný jest. Což Bůh činiti bude, to ukázal Faraonovi.
Eka Josef nowacho ne Farao niya, “Leknigo tiendgi achiel kendo gichalre. Nyasaye osenyiso gima oikore timo.
26 Sedm krav pěkných jest sedm let, a sedm klasů pěkných tolikéž jest sedm let; sen jest jednostejný.
Dhok abiriyo mabeyogo gin higni abiriyo, kendo wiye cham abiriyo mochiek mabeyogo bende gin higni abiriyo; giduto gin lek achiel kendo nyiso wach achiel.
27 Sedm pak hubených krav a šeredných, vystupujících za nimi, sedm let jest; a sedm klasů drobných a větrem východním usvadlých bude sedm let hladu.
Dhok abiriyo maricho modhero mane obiro bangʼe nyiso higni abiriyo, kendo kamano e kaka wiye cham abiriyo motho ma yamb oro otwoyo; gin higni abiriyo mag kech.
28 Toť jest, což jsem mluvil Faraonovi: Což Bůh činiti bude, ukazuje Faraonovi.
“En mana kaka awachoni ni Nyasaye osenyiso Farao gima obiro timo.
29 Aj, sedm let nastane, v nichž hojnost veliká bude ve vší zemi Egyptské.
Higni abiriyo biro betie ma piny Misri duto nobedie gi yiengʼo ahinya,
30 A po nich nastane sedm let hladu, v nichž v zapomenutí přijde všecka ta hojnost v zemi Egyptské; a zhubí hlad zemi.
to bangʼ mano higni abiriyo moko nobedie mag kech kendo wi ji nowil gi higni abiriyo mag yiengʼo e piny Misri, kendo kech noketh piny.
31 Aniž poznána bude hojnost ta v zemi, pro hlad, kterýž přijde potom; nebo velmi veliký bude.
Higni abiriyo mag yiengʼo ok nopar, nikech kech mano luweno nobed malich miwuoro.
32 Že pak opětován jest sen Faraonovi podvakrát, znamená, že jistá věc jest od Boha, a že tím spíše Bůh vykoná to.
Gima omiyo lek nobiro ne Farao nyadiriyo en nikech Nyasaye osechano ratiro mar timo kamano. Kendo Nyasaye biro chope mapiyo.
33 Protož nyní ať vyhledá Farao muže opatrného a moudrého, kteréhož by ustanovil nad zemí Egyptskou.
“Koro mondo Farao oyier ngʼat mariek kendo molony e gik moko duto motimo mondo okete jatend piny Misri.
34 To ať učiní Farao, a postaví úředníky nad zemí, a béře pátý díl z úrod země Egyptské, po sedm let hojných.
Farao nyaka ket jotend gwenge e piny Misri duto mondo ochoki achiel kuom abich mag chamb Misri kuom higni abiriyo mag yiengʼo.
35 Ať shromáždí všeliké potravy těch úrodných let nastávajících, a sklidí obilí k ruce Faraonovi; a potravy v městech ať se chovají pilně.
Nyaka gichok kendo gikan e mier madongo chiemo duto moyudi e higni abiriyo mag yiengʼogo e bwo chik Farao.
36 A budou pokrmové ti za poklad zemi této k sedmi letům hladu, kteráž budou v zemi Egyptské, aby nebyla zkažena země tato hladem.
Cham-go onego okan e kuonde keno mag pinyni, mondo obi otigo e higni abiriyo mag kech mabiro mako piny Misri, mondo mi kik kech keth piny.”
37 I líbila se řeč ta Faraonovi i všechněm služebníkům jeho.
Parono nonenore maber ni Farao kod jodonge duto.
38 Tedy řekl Farao služebníkům svým: Najdeme-liž podobného tomuto muži, v němž by byl Duch Boží?
Kuom mano Farao nopenjo jodonge niya, “Bende wanyalo yudo ngʼato moro machal gi ngʼatni, ma Roho mar Nyasaye ni kuome?”
39 Jozefovi pak řekl: Poněvadž Bůh dal znáti tobě všecko toto, neníť žádného tak rozumného a moudrého, jako ty jsi.
Eka Farao nowacho ne Josef niya, “Nikech Nyasaye osenyisi wechegi duto, onge ngʼat man-gi ngʼeyo matut kendo riek ka in.
40 Ty budeš nad domem mým, a líbati bude tvář tvou všecken lid můj; stolicí toliko královskou vyšší nad tebe budu.
Abiro keti jatend od ruoth kendo joga duto biro winjo chikni kendo kom duongʼ mar ruoth ema nobed maduongʼ moloyi.”
41 Řekl také Farao Jozefovi: Aj, ustanovil jsem tě nade vší zemi Egyptskou.
Kuom mano Farao nowacho ne Josef niya, “Ne, koro aseketi jatend piny Misri duto.”
42 A sňav Farao prsten svůj s ruky své, dal jej na ruku Jozefovu, a oblékl ho v roucho kmentové, a vložil zlatý řetěz na hrdlo jeho.
Eka Farao nogolo tere mar loch e lwete morwako e lwet Josef. Ne orwako ne Josef law mayom mar duongʼ miluongo ni bafta kendo orwako ne tigo mar dhahabu e ngʼute.
43 A dal ho voziti na svém druhém voze, a volali před ním: Klanějte se! I ustanovil ho nade vší zemi Egyptskou.
Nomiyo oidho gach ruoth mar ariyo mar loch, kendo joritne nogoyo koko nyime kawacho niya, “Yawneuru e yo!” Kuom mano Josef noket jatend piny Misri duto.
44 A řekl Farao Jozefovi: Já jsem Farao, a bez dopuštění tvého nepozdvihne žádný ruky své ani nohy své ve vší zemi Egyptské.
Eka Farao nomiyo Josef teko kowachone niya, “An e ruoth, kendo onge ngʼama notim gimoro kata nodonji e piny Misri ma ok in ema iyiene.”
45 A dal Farao jméno Jozefovi Safenat Paneach, a dal mu Asenat dceru Putifera, knížete On, za manželku. I vyšel Jozef na zemi Egyptskou.
Farao nochako Josef ni Zafenath-Panea kendo nomiye Asenath nyar Potifera jadolo mar On (ma nyinge machielo en Eliopolis), mondo obed chiege. Kendo Josef nowuotho e piny Misri duto.
46 (Jozef pak byl ve třidcíti letech, když stál před Faraonem králem Egyptským.) A vyšed od tváři Faraonovy, projel všecku zemi Egyptskou.
Josef ne en ja-higni piero adek kane ochako tich mane Farao ruodh Misri omiye. Kendo Josef nowuok ir Farao mowuotho e piny Misri duto.
47 A vydala země po sedm let úrodných obilí hojnost.
E kinde mag higni abiriyo mag yiengʼo, piny nochiek ahinya.
48 I nahromáždil všelijakých potrav v těch sedmi letech hojných v zemi Egyptské, a složil potravu tu v městech; úrody polní jednoho každého města, kteréž byly okolo něho, složil v něm.
Josef nochoko chiemo duto mane ochiek e higni abiriyo mag yiengʼo e piny Misri kendo okanogi e mier madongo. Nokano cham mochiek e puothe molworogi e dala ka dala maduongʼ.
49 A tak nahromáždil Jozef obilí velmi mnoho, jako jest písku mořského, tak že přestali počítati; nebo mu nebylo počtu.
Josef nokano cham mathoth mana ka kuoyo mane dho nam; ne githoth mane ok onyal kwano nikech negikadho akwana.
50 Jozefovi pak narodili se dva synové, prvé než přišel rok hladu, kteréž mu porodila Asenat, dcera Putifera, knížete On.
Kane pok higni mag kech ochopo, Asenath nyar Potifera ma jadolo mar On nonywolone Josef yawuowi ariyo.
51 A nazval Jozef jméno prvorozeného Manasses, řka: Nebo způsobil to Bůh, abych zapomenul na všecky práce své, a na všecken dům otce svého.
Josef nochako wuode makayo ni Manase kendo nowacho niya, “Ma en nikech Nyasaye osemiyo wiya owil gi chandruokna duto kod jood wuora duto.”
52 Jméno pak druhého nazval Efraim, řka: Nebo dal mi Bůh zrůst v zemi trápení mého.
Wuowi mar ariyo nochako ni Efraim kendo nowacho niya, “Ma en nikech Nyasaye osemiyo anya e piny mar chandruokna.”
53 Tedy pominulo sedm let hojných v zemi Egyptské;
Higni abiriyo mag yiengʼo e piny Misri norumo,
54 A počalo sedm let hladu přicházeti, jakž byl předpověděl Jozef. I byl hlad po všech krajinách, ale po vší zemi Egyptské byl chléb.
kendo higni abiriyo mag kech nochakore, mana kaka Josef nosewacho. Ne nitie kech e pinje mamoko, to piny Misri duto ne nitie chiemo.
55 Potom také nedostatek trpěla všecka země Egyptská, a volal lid k Faraonovi o chléb. I řekl Farao všechněm Egyptským: Jděte k Jozefovi, což vám rozkáže, učiníte.
Ka kech nodonjo e piny Misri duto, ji noywak ne Farao mondo omigi chiemo. Eka Farao nonyiso jo-Misri duto niya, “Dhiuru ir Josef kendo utim gima owachonu.”
56 A byl hlad na tváři vší země. Tedy otevřel Jozef všecky obilnice, v nichž obilí bylo, a prodával Egyptským; nebo rozmohl se hlad v zemi Egyptské.
Kane kech koro oselandore e piny duto, Josef noyawo deche duto kendo nouso cham ne jo-Misri, nikech kech ne lich ahinya e pinyno Misri duto.
57 A všickni obyvatelé země přicházeli do Egypta k Jozefovi, aby kupovali; nebo rozmohl se byl hlad po vší zemi.
Kendo pinje duto nobiro Misri mondo ongʼiew chiemo kuom Josef, nikech kech ne ngʼeny ahinya e piny mangima.
