1 Mojžišova 41
1 Stalo se pak po dvou letech, měl Farao sen. Zdálo mu se, že stál nad potokem.
Kum ni nungin Pharaoh in mang anei in ahile, vetan ama Nile vadung panga ana ding in ahi.
2 A aj, z toho potoku vycházelo sedm krav, pěkných na pohledění a tlustých, kteréžto pásly se na mokřinách.
Amanga chun bongchal sagi athao a thao cheh ahung kal doh un hamhing lah a chun alhaovin ahi.
3 A aj, sedm krav jiných vycházelo za nimi z potoku, šeredných na pohledění a hubených, kteréžto stály podlé oněch krav při břehu potoka.
Chujou in ama ho nunga chun bongchal sagi ma agon a gong cheh Nile vadunga kon chun ahung doh un, vadung panga bongchal sagi dangho koma chun ading uvin ahi.
4 A ty krávy na pohledění šeredné a hubené sežraly oněch sedm krav na pohledění pěkných a tlustých. I procítil Farao.
Hichun bongchal agong ho chun bongchal athao sagi ho chu aval lhum tauvin ahi. Hiche mang anei pet tah chun Pharaoh chu ahung khang doh tai.
5 A když usnul zase, zdálo se jemu podruhé. A aj, sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho, plných a pěkných.
Ahin Pharaoh a imulhu kit in mang anivei na aneiyin, hiche amanga hin changphal sagi hoitah vetnom nom um phungkhat a kona hung kikhai lha amun ahi.
6 A aj, sedm klasů tenkých a východním větrem usvadlých vzcházelo za nimi.
Hichun changphal sagi amanga amu kit'in ahin hiche changphal ho chu ageo cheh chuh jeng in, solam huijin amut geo lheh jeng ahi.
7 A ti klasové tencí pohltili sedm oněch klasů zdařilých a plných. I procítiv Farao, a aj, byl sen.
Chuin hiche geo chih banga changphal ho chun changphal lom sagi ahoi phungkhat a kikhai lha ho chu aval lhum kittai. Hichun Pharaoh ahung doh kit'in ahile ajan mang ahichu agel doh in ahi.
8 Když pak bylo ráno, zkormoucena byla mysl jeho; a poslav, svolal všecky hadače Egyptské, a všecky mudrce jejich. I vypravoval jim Farao sny své; a nebylo žádného, kdo by je vyložil Faraonovi.
Hiche ni ajingkah apat'in Pharaoh chu amang ho jeh chun a suboi lheh in aum thei tapoi. Hichun Pharaoh in amaho jouse koma amang chu asei tan, ahin amaho lah a khat beh in jong ipi kiseina ham tia chu a donbut thei aum pouve.
9 Tedy mluvil nejvyšší šeňk Faraonovi takto: Na provinění své rozpomínám se dnes.
Phat achaina langtah chun lengpa jukhon doma lamkai pachu ahung ding doh in, “Tunia keiman geldoh khat kaneiye phat masa a kana chatvai na atin Pharaoh koma aseitan ahi.
10 Farao rozhněvav se na služebníky své, dal mne byl do vězení v domě nejvyššího nad drabanty, mne a správce nad pekaři.
Nangman nasoh teni chunga nana lunglhai pon changlhah hom lamkaipa le keima chunga, hijeh chun keini hi lengpa songkul'a neina koiyin ahi.
11 Měli jsme pak sen jedné noci, on i já, jeden každý podlé vyložení snu svého.
Nikhat chu changlhah hompa le keiman mang chom cheh kanei lhon in ka mang lhon jong chu thusim chom cheh kanei lhon in,
12 A byl tam s námi mládenec Hebrejský, služebník nejvyššího nad drabanty, jemuž když jsme vypravovali, vykládal nám sny naše; jednomu každému podlé snu jeho vykládal.
Hiche laiphat chun Hebrew khangthah khat lengpa songkul'a chun keiho toh ana um'in, ama chu lengpa semang pachong pa soh a jong ana pang ahi, kamang nei lhon chu kasei lhon in ahile chu'in aman kamang lhon chu eile doh peh lhon e ati.
13 A stalo se, že jakž vykládal nám, tak bylo: Já jsem navrácen k úřadu svému, a on oběšen.
Chule aman eiledoh peh lhon bang bang chun ahung guilhung cheh in ahi, keiman kana toh ngai ngai eikitohsah in an vaihompa akikhai lihtan ahi.”
14 Tedy poslav Farao, povolal Jozefa, a rychle vypustili ho z žaláře. Kterýžto oholiv se, a změniv roucho své, přišel k Faraonovi.
Pharaoh in Joseph chu ahol in mi asol paijeng tan ama chu agan a gang in songkul'a kon in ahin puidoh jeng uvin, chuin avon ho akikhel in chule akhamul ho a kisuhtheng in, hichun ama Pharaoh toh kimuto din alut tai.
15 I řekl Farao Jozefovi: Měl jsem sen, a není, kdo by jej vyložil; o tobě pak slyšel jsem to, že když uslyšíš sen, umíš jej vyložiti.
Hichun Pharaoh in Joseph koma aseitai, “Keiman janlhah in mang ka neijin koima chan ale doh theipon ahin keiman ka jah chu ahile mang kiti hohi nang man hetthei na nanei chu kana jai.”
16 Odpověděl Jozef Faraonovi, řka: Není to má věc; Bůh oznámí šťastné věci Faraonovi.
Joseph in adonbut in, “Hiche ho chu keima adinga thil hahsa ahi ati. Amavang Pathen in hiche ipi tina ham chu nahetsah theiye,” ati.
17 Tedy řekl Farao Jozefovi: Zdálo mi se ve snách, že jsem stál na břehu potoka.
Chuin Pharaoh mang chu Joseph koma aseitai, aman hitin aseiye, “Ka mang in Nile vadung panga kana ding in.
18 A aj, z potoka toho vystupovalo sedm krav tlustých a pěkných, kteréžto pásly se na mokřinách.
Hiche a che a chun bongchal sagi hoitah kivah thao cheh vadunga kon chun ahung doh in chule hilaiya hampa dong ho chu ane pantan ahi.
19 A aj, sedm jiných krav vystupovalo za nimi churavých a šeredných velmi a hubených; neviděl jsem tak šeredných ve vší zemi Egyptské.
Hinlah keiman chom khat jouvin bongchal adang sagi agong a gong ahoimo cheh ahung potdoh kit ka mun, keiman hitabang gancha gong aphe umlou Egypt gamsunga ka hinkhon kana mukha hih laiye.
20 A sežraly krávy ty hubené a šeredné sedm krav prvnějších tlustých.
Hiche bong agong melse tah hochun bongchal sagi athao ho chu aval lhum tan ahi.
21 A ač dostaly se do břicha jejich, však nebylo znáti, by se dostaly v střeva jejich; nebo na pohledění byly mrzké, jako i před tím. I procítil jsem.
Amahon aval lhum jou chun koiman ipi kabol ham tia ahethei jong aumpoi, amahon aval lhum jou uchun abepbep ahiuvin, hichun keima ka hung khang dohtai.
22 Viděl jsem také ve snách, ano sedm klasů vyrostlo z stébla jednoho plných a pěkných.
Hichun keima ka imu lhu kit'in, chule keiman mang khat kaneibe kit'in, hichea kamang achun changvui sagi vetnom umtah phungkhat a ga ka mun ahi.
23 A aj, sedm klasů drobných, tenkých a východním větrem usvadlých vycházelo za nimi.
Chule chang vui sagi machu akiveigeosa akeoseh cheh, nisolam khohui mut geosa cheh, khat ho nunga chun ahungdoh doh uvin ahi.
24 I pohltili klasové ti drobní sedm klasů pěkných. Což když jsem vypravoval hadačům, nebyl, kdo by mi vyložil.
Chuin changvui ageosa ho chun changvui hoitah hochu avallhum kittan, hiche kamang hohi doithem ho koma kaseiyin, Hinlah ka mangho chu ipi kisei na ham koima chan eihil chen theipoi ati.
25 Odpověděl Jozef Faraonovi: Sen Faraonův jednostejný jest. Což Bůh činiti bude, to ukázal Faraonovi.
Joseph in adonbut in, “Pharaoh mang teni hi thakhat ahi, Pathen in Pharaoh hi ipi abol ding ahin hetsah masah ahi bouve.
26 Sedm krav pěkných jest sedm let, a sedm klasů pěkných tolikéž jest sedm let; sen jest jednostejný.
Bongchal sagi athao ahoi ho chule changvui sagi vetnom nom uma, aga hon avet sah nom chu ahile kum sagi sunga hi neh le chah neng ding avetsah ahi,” ati.
27 Sedm pak hubených krav a šeredných, vystupujících za nimi, sedm let jest; a sedm klasů drobných a větrem východním usvadlých bude sedm let hladu.
Chule bongchal sagi agong hole Changvui sagi ageosa aphunga goden solam huiyin asemgot den hon avetsah chu ahile kum sagi nasa tah a kel hunglha ding chu avetsah ahi.
28 Toť jest, což jsem mluvil Faraonovi: Což Bůh činiti bude, ukazuje Faraonovi.
Hiche hohi keiman ka phondoh banga hung guilhung ding ahi, Ajeh chu Pathen in Pharaoh hi aphat ahung lhun masanga ipi abol dingho chu ahin hetsah ahiye ati.
29 Aj, sedm let nastane, v nichž hojnost veliká bude ve vší zemi Egyptské.
Tua patna Egypt gamsung a hi kum sagi hatah a neh le chah hung neng ding ahi.
30 A po nich nastane sedm let hladu, v nichž v zapomenutí přijde všecka ta hojnost v zemi Egyptské; a zhubí hlad zemi.
Amavang hiche joule chun kum sagi ma kel nasatah in hung lhan tin, chuteng chule chun Egypt gamsung ima ma ana tha lhing chu kisumil gam'a, kel lhah chun agamsung abah gam jeng ding ahi tai.
31 Aniž poznána bude hojnost ta v zemi, pro hlad, kterýž přijde potom; nebo velmi veliký bude.
Hiche kel hung khoh hi gimnei lheh jeng ding kum tamtah neh le chah ana ninglhin na ho jouse chu koiman agel doh lou ding ahitai.
32 Že pak opětován jest sen Faraonovi podvakrát, znamená, že jistá věc jest od Boha, a že tím spíše Bůh vykoná to.
Pharaoh mang teni ahung ki hetsah na thupi pen tah chu ahile, Pathen in na ahin toh vahding ahiti gontup sa ahi tai, hung lhung vah tei ding ahi ati.
33 Protož nyní ať vyhledá Farao muže opatrného a moudrého, kteréhož by ustanovil nad zemí Egyptskou.
Hijeh a chu Pharaoh in chingthei tah pasal chule thil hethem tah koitabang aholdoh a Egypt gamsung pumpia mopothei ahol angai tai.
34 To ať učiní Farao, a postaví úředníky nad zemí, a béře pátý díl z úrod země Egyptské, po sedm let hojných.
Hichun Pharaoh in agam agam a lamkai avetup ding mi lhengdoh henlang hiche teng chule louga sohho kum sagi neh anen sung chun hop nga lah a hop khat koidoh uhenlang,
35 Ať shromáždí všeliké potravy těch úrodných let nastávajících, a sklidí obilí k ruce Faraonovi; a potravy v městech ať se chovají pilně.
Pharaoh thanei na noiya tua patna neh le chah hiche kum sunga hatah a anen pet ahin changpang ahin koi dimset un, phatechan koitup uhenlang chule angah jong umjing hen, kho nung chan geiya khopi sunga neh le chah umjing thei nadin ati.
36 A budou pokrmové ti za poklad zemi této k sedmi letům hladu, kteráž budou v zemi Egyptské, aby nebyla zkažena země tato hladem.
Tua chang le mim ho jouse hi phatechan mun khat a gamsung pumpin koikhom uhen, chutile kum sagi sunga nasatah a kel ahung khoh teng Egypt gam sunga mipi jouse kihinso thei ding ahi.
37 I líbila se řeč ta Faraonovi i všechněm služebníkům jeho.
Hiche lungthim tohgon hi Pharaoh ahin ama semang pachong hon jong pha asa cheh tauvin ahi.
38 Tedy řekl Farao služebníkům svým: Najdeme-liž podobného tomuto muži, v němž by byl Duch Boží?
Hichun Pharaoh in amaho chu adongin, “Eihon hitobang pasal Pathen lhagao chenna hi imujou dingu hi nam,” ati.
39 Jozefovi pak řekl: Poněvadž Bůh dal znáti tobě všecko toto, neníť žádného tak rozumného a moudrého, jako ty jsi.
Hiche pet chun Pharaoh in Joseph ahoulimpi in, “Ajeh chu Pathen in ema jouse nangma nahetsah tah jeh in nang tobang koimacha ahethem le aching aumta poi.
40 Ty budeš nad domem mým, a líbati bude tvář tvou všecken lid můj; stolicí toliko královskou vyšší nad tebe budu.
Nangma keima leng touna anatou ding ahitai, kamiten nangma thupeh jouse ajui cheh dingu ahitai. chule thil khat bou ikikhet nading chu keima kalengvai pohna bou lenjo ding kahi ati.
41 Řekl také Farao Jozefovi: Aj, ustanovil jsem tě nade vší zemi Egyptskou.
Pharaoh in Joseph jah ah aseitan, “Keiman nangma hi Egypt gam sunga thanei na le mopoh na kapeh doh nahi tai ati.”
42 A sňav Farao prsten svůj s ruky své, dal jej na ruku Jozefovu, a oblékl ho v roucho kmentové, a vložil zlatý řetěz na hrdlo jeho.
Hichun Pharaoh in akhut a sana khutjem chu ala doh in Joseph khut a abupeh tai, Aman vonkang hoitah aki vonsah in chule sana khi jong angong a aki osah tai.
43 A dal ho voziti na svém druhém voze, a volali před ním: Klanějte se! I ustanovil ho nade vší zemi Egyptskou.
Hichun lengpan Joseph chu asakol chunga atousah in amasanga chun “Mihon dilsu vo tin asamuvin ahi.” Hiti hin aman Joseph chu Egypt gam pumpi semang in ana pansah tai.
44 A řekl Farao Jozefovi: Já jsem Farao, a bez dopuštění tvého nepozdvihne žádný ruky své ani nohy své ve vší zemi Egyptské.
Chule Pharaoh in Joseph kom a hitin aseiye, “Nangma phatsah louva Egypt gamsunga koima chan akhut alapthei lou ding, keima amina bou Pharaoh kahi ding ahi,” ati.
45 A dal Farao jméno Jozefovi Safenat Paneach, a dal mu Asenat dceru Putifera, knížete On, za manželku. I vyšel Jozef na zemi Egyptskou.
Hichun Pharaoh in Joseph chu Egypt te min thah apen Zaphenath-paneah Potiphera chanu Asenath chu Joseph ji din Pharaoh in agontup peh in ahi, hiche apatna chu Joseph in Egypt gamsung a mopoh na alah ahitai.
46 (Jozef pak byl ve třidcíti letech, když stál před Faraonem králem Egyptským.) A vyšed od tváři Faraonovy, projel všecku zemi Egyptskou.
Egypt lengpa Pharaoh koma anatong dinga alut chun Joseph kum somthum alhing tai. Chuin Joseph chu Pharaoh angsunga konin apotdoh in Egypt gam leiset pumpi aga kholsoh keiyin ahi.
47 A vydala země po sedm let úrodných obilí hojnost.
Ana kisei bang chun kum sagi sung chun neh le chah lousoh hatah in apungin ahi.
48 I nahromáždil všelijakých potrav v těch sedmi letech hojných v zemi Egyptské, a složil potravu tu v městech; úrody polní jednoho každého města, kteréž byly okolo něho, složil v něm.
Hiche kum sagi sunga chun Joseph in chang le mim Egypt gamsunga kimu jouse chu mun khat a akoikhom soh kei in, chule khopi jousea akoina mun asem soh kei in ahi.
49 A tak nahromáždil Jozef obilí velmi mnoho, jako jest písku mořského, tak že přestali počítati; nebo mu nebylo počtu.
Hichun Joseph in chang le mim chu tamtah avum leo in akhol khom in, vadung panga neldi bang in atam valtah jeh chun hetlut jou jong ahita pon, achaina langa chun simsen lou ahitan sim jong asim tapouve,
50 Jozefovi pak narodili se dva synové, prvé než přišel rok hladu, kteréž mu porodila Asenat, dcera Putifera, knížete On.
Kellhah kum hung lhun masang chun On thempu pa Potiphera chanu Asenath chun Joseph dingin chapa ni ana hinpeh-in
51 A nazval Jozef jméno prvorozeného Manasses, řka: Nebo způsobil to Bůh, abych zapomenul na všecky práce své, a na všecken dům otce svého.
Joseph in achapa atahjo pa min chu Manasseh asah in, aman aseiyin, “Hiche hi ka Pathen in kagenthei na jouse eisuh milsahtai, chule kapa insung jong abonchaovin kasumil sohtai tina ahi.” (Manasseh: genthei tintang jouse suhmil na, chule insung mite jong mil jouta tina ahi).
52 Jméno pak druhého nazval Efraim, řka: Nebo dal mi Bůh zrůst v zemi trápení mého.
Joseph in achapa aneojo pa min chu Ephraim asah tai, “Aman hitin aseiye, “Ka Pathen ka hahsat na le kagenthei na jeh in lolhin na eipe tai,” ati.
53 Tedy pominulo sedm let hojných v zemi Egyptské;
Egypt gamsunga kum sagi sunga chang le mim mang ketkut a ga jouse chu ahung kichai gamtan ahi.
54 A počalo sedm let hladu přicházeti, jakž byl předpověděl Jozef. I byl hlad po všech krajinách, ale po vší zemi Egyptské byl chléb.
Hichun kum sagi kel lhah ahung kipantan, Joseph in anasei doh mabang in hiche a nasa tah a kel hah chun anaivel a gam ho jouse jong asuboi soh heltai, ama vang Egypt gamsunga chun neh le chah ahahsat na emacha aumpoi.
55 Potom také nedostatek trpěla všecka země Egyptská, a volal lid k Faraonovi o chléb. I řekl Farao všechněm Egyptským: Jděte k Jozefovi, což vám rozkáže, učiníte.
Egypt gamsunga kel ahung khoh lheh jeng tan, hichun mipi ho chu neh le chah ngaichat jeh in Pharaoh koma ahung un, hichun Pharaoh in Egypt mipi teho chu “Joseph koma asol in aman bol un atiho chu bol uvin,” ati.
56 A byl hlad na tváři vší země. Tedy otevřel Jozef všecky obilnice, v nichž obilí bylo, a prodával Egyptským; nebo rozmohl se hlad v zemi Egyptské.
Hiti chun kel lhah chu hatah in ahung khohse cheh tan gamsung jouse aboilou aumta pon, Joseph in chang pang ho jouse chu ahong doh tan, Egypt mipite chu aki choh sah tai. Ajeh chu Egypt gamsunga kelkhoh chu asang lheh in hitobang kel hah chu ana umkha hihlaiye.
57 A všickni obyvatelé země přicházeli do Egypta k Jozefovi, aby kupovali; nebo rozmohl se byl hlad po vší zemi.
Chule gam dang dang Egypt gam kimvel a jousen neh le chah akichoh thei nadiuvin Joseph heng ahinnai lut tauvin, Ajeh chu hitobang kel hah chu vannoi leiset chung jouse asuh boi cheh ahi.
