1 Mojžišova 39
1 Jozef pak doveden byl do Egypta; a koupil ho Putifar, dvořenin Faraonův, nejvyšší nad drabanty, muž Egyptský, od Izmaelitských, kteříž ho tam dovedli.
Josefena avre'za Isipi mopare vazageno, Fero avate vugota huno kegava nehia ne' Potifa'a Ismael vahe'mo'za avre'za vu'naza vahepinti miza huno avrente'ne.
2 Byl pak Hospodin s Jozefem, a všecko se mu šťastně vedlo, a bydlil v domě pána svého toho Egyptského.
Ra Anumzamo'a Josefe'ene mani'negeno, maka eri'zama'amo'a knare'zanke hu'ne. Josefe'a ozafa'amofo nompi Isipi mani'ne.
3 A viděl pán jeho, že Hospodin byl s ním, a že všecko, což činil, Hospodin k prospěchu přivedl v rukou jeho.
Ozafa'amo'ma keana Ra Anumzamo'a Josefe'ene mani'negeno, eri'za kama'amo'a agri azantera knare zanke hu'ne.
4 Tedy nalezl Jozef milost před očima jeho, a sloužil mu. I představil ho domu svému, a všecko, což měl, dal v ruku jeho.
Ana higeno, ozafa'amo'a Josefena antahimino, avate eri'za ne' azeri oti'ne. Ana nehuno noma'ane maka'zama'a Josefe azampi antegeno kegava krinte'ne.
5 A hned, jakž ustanovil ho nad domem svým, a nade vším, což měl, požehnal Hospodin domu Egyptského toho pro Jozefa. A bylo požehnání Hospodinovo na všech věcech, kteréž měl doma i na poli.
Isipi ne'mo'ma ana'ma hianknareti agafa huno Josefe'ma noma'afi mani'negu huno Potifana mika nompi zane, fegi'a hozafi zanena Ra Anumzamo'a asomu hunte'ne.
6 Všech tedy věcí, kteréž měl, zanechal v rukou Jozefových; aniž o čem, tak jako on, věděl, jediné o chlebě, kterýž jedl. Byl pak Jozef ušlechtilé postavy a krásného vzezření.
Maka'zana Potifa'a Josefe azampi antegeno kegava krigeno, maka zankura agesa ontahi'neanki, kave'ma nesia zankuke hu'ne. Hagi Josefena agi'avugosamo'ene, agia azamo'enene, avufgamo'enena knare'za huno soe zanke hu'ne.
7 I stalo se potom, že vzhlédala žena pána jeho očima svýma na Jozefa, a řekla: Spi se mnou.
Anazama nehifina ozafa'amofo nenaro'a Josefena kesane nehuno anage hu'ne, Enka nagrane emaso.
8 Kterýžto odpíraje, řekl ženě pána svého: Aj, pán můj neví tak jako já, co jest v domě, a všecko, což má, dal v ruce mé.
Hianagi agra ana kegura i'o nehuno, ozafa'amofo nenarona anage huno asami'ne, Antahio, nagrama ama nompima mani'nogeno'a ozafanimo'a maka'zankura agesa nontahie. Maka'zama ante'nea zana nagri nazampi kegava kri'nuegu ante'ne.
9 Není žádného přednějšího nade mne v domě tomto, aniž co vyňal z správy mé, kromě tebe, jelikož jsi ty manželka jeho. Jak bych tedy učinil takovou nešlechetnost, a hřešil i proti Bohu?
Mago agateresa nera ama nompina omani'ne, nagrake mani'noankino, mikazana nagri nazampi anteno kegava huo hu'neanagi, kagri kaziga antenka mase huno hu izo huonantene. Na'ankure kagra nenaroga mani'nane. Inankna hu'na nagra tusi'a kefo'zana erifore hu'na kumira Anumzamofo avufina hugahue?
10 A když mluvila ona Jozefovi den po dni, nepovolil jí, aby spal s ní, ani aby býval s ní.
Ana a'mo'ma maka knafima Josefenku'ma masesu'e huge, erava'o huoma nehigeno'a, ke'a antahi omi'ne.
11 Tedy dne jednoho, když přišel do domu k práci své, a nebylo tu žádného z domácích v domě,
Hagi mago zupa Josefe'a eri'za erinaku nompi marerigeno, ruga'a eri'za vahera ana nompina omani'nageno keteno,
12 Chytila jej ona za roucho jeho, řkuci: Lež se mnou. On pak nechav roucha svého v rukou jejích, utekl, a vyšel ven.
ozafa'amofo nenaro'a nakre ku'are avazu nehuno anage hu'ne, Nagrane emaso, higeno ana nakre ku'a azampi zafi netreno, freno megi'a atiramino vu'ne.
13 A ona viduci, že nechal roucha svého v rukou jejích a vyběhl ven,
Ozafa'amofo nenaro'ma keama Josefe'ma nakreku'ama azampi atreno freno fegi'a atiramigeno'a,
14 Svolala domácí své, a řekla k nim takto: Pohleďte, přivedl nám muže Hebrejského, kterýž by měl posměch z nás; nebo přišel ke mně, aby ležel se mnou; i křičela jsem hlasem velikým.
ana a'mo'a noma'afi eri'za e'neriza vahe ke hige'za eme atru hazageno anage hu'ne, Keho, Hibru ne'ma avrenoma eme ante'nea ne'mo, nagri zokago renanteku ege'na krafa hu'noe.
15 A když uslyšel, že jsem hlasu svého pozdvihla a křičela, nechav roucha svého u mne, utekl a vyšel ven.
Antahige'na ranke hu'na krafama nehuana, nakre ku'a avateti zafitreno freno fegi'a vu'ne.
16 Tedy schovala roucho jeho u sebe, až přišel pán jeho do domu svého.
Anage huteno ana nakre ku'a ana a'mo'a tavaoma'are anteno mani'negeno neve'a nontega e'ne.
17 K němuž mluvila v tato slova, řkuci: Přišel ke mně služebník ten Hebrejský, kteréhožs přivedl nám, aby mi lehkost učinil.
Anante Potifa'a egeno, nenaro'a amanage huno asmi'ne, Miza e'ori kazokazo Hibru eri'za ne' avrenka eme tami'nana ne'mo, nagrite eno zokago renantenaku nehige'na,
18 A když jsem hlasu svého pozdvihla a křičela, tedy nechal roucha svého u mne, a utekl ven.
rankema hu'na krafage hugeno'a, nakre ku'a atreno atiramino fegi'a freno vu'ne.
19 I stalo se, že, když uslyšel pán jeho slova ženy své, kteráž mluvila mu, pravěci: Tak mi učinil služebník tvůj, rozhněval se velmi.
Potifa nenaro'ma nevema asamino, miza e'ori kazokzo eri'za ne'kamo Josefe anahura nagrira hu'ne, hiankemo'a Potifa rimpamo'a teve re'ne.
20 Protož vzal ho pán jeho, a dal jej do věže žalářné, v to místo, kdež vězňové královští seděli; i byl tam v žaláři.
Ana higeno Josefena ozafa'amo'a avreno kini ne'mo'ma eri'za vahe'ama kinama hunezamantea kina nompi ome ante'ne.
21 Byl pak Hospodin s Jozefem, a naklonil se k němu milosrdenstvím; a dal jemu milost u vládaře nad žalářem.
Ana hianagi Ra Anumzamo'a Josefe'ene mani'neno avesinteno azeri so'e nehigeno, kina nonte vugota hu'nea ne'mo'ma keana knare'za hu'ne.
22 I dal vládař žaláře v moc Jozefovi všecky vězně, kteříž byli v věži žalářné; a cožkoli tam činiti měli, on to spravoval.
Kina nonte'ma vugote'nea ne'mo'a Josefena maka'a kina vahe'mokizmire kegava krinogu kva azeri oti'ne. Hagi inankna zama anampima haniazana agri azampi ante'ne.
23 Aniž vládař žaláře k čemu dohlídal, což jemu svěřil; proto že Hospodin byl s ním, a což on činil, Hospodin tomu prospěch dával.
Kina nonte'ma vugote'nea ne'mo'ma Josefe azampima ante'nea zankura agesa ontahine. Na'ankure Ra Anumzamo'a agrane mani'negu huno, maka'zama Josefe'ma hiazana, aza nehigeno knare'zanke hu'ne.
