1 Mojžišova 37
1 Jákob pak bydlil v zemi putování otce svého, v zemi Kananejské.
Ia, Yakob se dudꞌui na. Leleꞌ naa, Yakob neu leo baliꞌ sia rae Kanaꞌan, fo maꞌahulu na, aman Isak mamana leleon.
2 Tito jsou příběhové Jákobovi: Jozef, když byl v sedmnácti letech, pásl s bratřími svými dobytek, (a byl mládeneček), s syny Bály a Zelfy, žen otce svého. A oznamoval Jozef zlou pověst o nich otci svému.
Leleꞌ naa, Yakob anan esa mia sao na Rahel, naran Yusuf. Ana too sanahulu hitu ma, no aꞌa nara reu ranea hiek-lombo ra. Aꞌa nara, anaꞌ mia Yakob sao nara, Bilha ma Silpa. Te Yusuf ia, mana nendi-nendiꞌ dedꞌeat fee ama na, soꞌal aꞌa nara.
3 Izrael pak miloval Jozefa nad všecky syny své; nebo v starosti své zplodil jej. A udělal mu sukni proměnných barev.
Bonggi Yusuf te, Yakob lasiꞌ ena. Naa de ana sue Yusuf lenaꞌ ana na laen ra. Lao esa, Yakob soo badꞌu naru meulauꞌ esa, fee Yusuf.
4 A když spatřili bratří jeho, že ho miluje otec jejich nad všecky bratří jeho, nenáviděli ho, aniž mohli pokojně k němu promluviti.
Aꞌa nara rahine ama na sue Yusuf lenaꞌ, de ramanasa e seli. Ara nda nau ola-olaꞌ malolole ro e sa ena.
5 Měl pak Jozef sen, a vypravoval jej bratřím svým; pročež v větší nenávisti ho měli.
Tetembaꞌ esa ma, Yusuf nalamein. De nafadꞌe meit naa neu aꞌa nara nae, “We! Hei rena dei! Au ulumein ae basa nggita paꞌa are-nggandum sia osi rala. Au are ngga nambariiꞌ ndos. Te hei are mara rambariiꞌ nduleꞌ au are ngga, ma beꞌutee neu are ngga.” Aꞌa nara rena rala ma, ramanasa e.
6 Nebo pravil jim: Slyšte, prosím, sen, kterýž jsem měl.
7 Hle, vázali jsme snopy na poli, a aj, povstal snop můj, a stál. Vůkol také stáli snopové vaši, a klaněli se snopu mému.
8 Jemužto odpověděli bratří jeho: Zdaliž kralovati budeš nad námi, aneb pánem naším budeš? Z té příčiny ještě více nenáviděli ho pro sny jeho, a pro slova jeho.
Boe ma ara ai Yusuf rae, “Woi! Mbei ma ho mae dadꞌi hai malangga mana parenda ma, do?” Ara ramanasa e seli, huu nafadꞌe meit naa.
9 Potom ještě měl jiný sen, a vypravoval jej bratřím svým, řka: Hle, opět jsem měl sen, a aj, slunce a měsíc, a jedenácte hvězd klanělo mi se.
Basa naa ma, Yusuf nalamein seluꞌ fai. De ana nafadꞌe aꞌa nara nae, “We! Au ulumein fai. Au ita relo, fulan, ma nduuꞌ sanahulu esa. Basa se beꞌutee malolole neu au.”
10 I vypravoval otci svému a bratřím svým. A domlouval mu otec jeho, a řekl jemu: Jakýž jest to sen, kterýž jsi měl? Zdaliž přijdeme, já a matka tvá i bratří tvoji, abychom se klaněli před tebou až k zemi?
Yusuf dui basa meit naa neu aman no aꞌa nara ma, aman ai e nae, “Meit saa ka naa! Ho duꞌa mae au, o inam, ma aꞌa mara ima idꞌu ei ma, do? Ho seli, ma!”
11 Tedy záviděli mu bratří jeho; ale otec jeho měl pozor na tu věc.
De Yusuf aꞌa nara rambedꞌaꞌ ralaꞌ ro e. Te aman dudꞌuꞌa meit naa nakandooꞌ a.
12 Odešli pak bratří jeho, aby pásli dobytek otce svého v Sichem.
Faiꞌ esa ma, Yusuf aꞌa nara rendi ama na hiek-lombo nara losa deka no kambo Sikem.
13 A řekl Izrael Jozefovi: Zdaliž nepasou bratří tvoji v Sichem: Poď, a pošli tě k nim. Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.
Nda dooꞌ sa ma, ama na nae, “Yusuf e! Aꞌa mara ranea hiek-lombo deka no Sikem. De muote fo muu seꞌu se dei.” Yusuf nataa nae, “Malole amaꞌ.”
14 I řekl jemu: Jdi nyní, zvěz, jak se mají bratří tvoji, a co se děje s dobytkem; a zase mi povíš o tom. A tak poslal ho z údolí Hebron, a on přišel do Sichem.
Boe ma ama na nae, “Muu dei, fo seꞌu aꞌa mara ro hiek-lombo nggara. Ara ona bee naa, baliꞌ mufadꞌe au.” Boe ma, Yusuf lao hela rae Hebron moo na, de nakandoo Sikem neu.
15 Našel ho pak muž nějaký, an bloudí po poli. I zeptal se ho muž ten, řka: Èeho hledáš?
Losa naa, de sangga se ndule mooꞌ a. Basa ma, nandaa no atahori esa. De atahori naa natane e nae, “Ho sangga saa?’.
16 Odpověděl: Bratří svých hledám; pověz mi, prosím, kde oni pasou?
Yusuf nataa nae, “Toꞌo. Au sangga aꞌa nggara. Ara mboo hiek-lombo sangga uru deka-deka ia. Toꞌo nita se boe, do?”
17 I řekl muž ten: Odešli odsud; nebo slyšel jsem je, ani praví: Poďme do Dothain. Tedy šel Jozef za bratřími svými, a našel je v Dothain.
Nafadꞌe nae, “Ara nda sia ia sa. Oi rae reu sia deka-deka kambo Dotan.” Boe ma, Yusuf neu tungga aꞌa nara, losa nita se sia Dotan.
18 Kteřížto, jakž ho uzřeli zdaleka, prvé než k nim došel, ukládali o něm, aby jej zahubili.
Yusuf feꞌe sia dodꞌooꞌ, te ara rita e ena. Boe ma ara maꞌiraꞌ rae tao risa e.
19 Nebo řekli jeden druhému: Ej, mistr snů teď jde.
Esa nafadꞌe esa nae, “Mete dei. Malangga meit a nema ena!
20 Nyní tedy poďte, a zabíme jej, a uvržeme ho do některé čisterny, a díme: Zvěř lítá sežrala jej. I uzříme, nač jemu vyjdou snové jeho.
Ata tao tisa e leo, do? Basa fo honda hendiꞌ e nisiꞌ oe mates rala neu. Dei fo tafadꞌe amaꞌ tae banda fui ra raa hendi e. Basa fo ata mete meit nara, taꞌo bee!”
21 A uslyšev to Ruben, aby ho vytrhl z ruky jejich, (nebo řekl: Neodjímejme mu hrdla, )
Rena nala naa ma, aꞌa Ruben na sangga dalaꞌ fo nae fee ne nasodꞌa. De ana ai odꞌi nara nae, “We! Ata afiꞌ tao tisa e!
22 Řekl jim Ruben: Nevylévejte krve. Vrzte jej do této čisterny, kteráž jest na poušti, a nevztahujte ruky na něj. Ale on chtěl vysvoboditi ho z ruky jejich, a pomoci mu, aby se navrátil k otci svému.
Malole lenaꞌ ata tumbuꞌ e nisiꞌ oe mates ia rala. Sia ia mamana maꞌabambiꞌ, de atahori nda rahine sa. Sadꞌi afiꞌ tasaiꞌ raa na.” Ana olaꞌ taꞌo naa, huu ana nae mboꞌi Yusuf, fo denu e baliꞌ.
23 A když přišel Jozef k bratřím svým, strhli s něho sukni jeho, sukni proměnných barev, kterouž měl na sobě.
Yusuf losa boe ma, aꞌa nara toꞌu rala e, de sidꞌa hendi badꞌu naru meulau na.
24 A pochopivše, uvrhli jej do čisterny. Èisterna pak ta byla prázdná, v níž nebylo vody.
Basa ma, ara lea dudꞌui e, de timba e oe mates rala neu.
25 I usadili se, aby jedli chléb. A pozdvihše očí svých, uzřeli, a aj, množství Izmaelitských přicházejících z Galád, kteřížto na velbloudích svých nesli vonné věci a kadidlo a mirru do Egypta.
Basa boe ma ara baliꞌ reu raa. Ara feꞌe raa, aiboiꞌ ma, rita nononggoꞌ esa nema. Nononggoꞌ naa, banda onta nara fua bua danggan, onaꞌ hau maꞌameniꞌ, bumbu-bumbu, ma modꞌo mataꞌ-mataꞌ. Tao-tao te nononggoꞌ naa atahori Ismael mia kambo Gilead rae laoꞌ dooꞌ reu sia Masir.
26 I řekl Juda bratřím svým: Jaký zisk míti budeme, zabijeme-li bratra svého, a zatajíme-li krve jeho?
Basa ma, Yahuda nafadꞌe odꞌi-aꞌa nara nae, “Weh! Malole lenaꞌ taꞌo ia. Afiꞌ tisa e. Hita hambu saa, boe? Mae ona bee o, nda taꞌafuniꞌ tala raa na sa.
27 Poďte, prodejme ho Izmaelitským, a nevztahujme na něj rukou svých, nebo bratr náš, tělo naše jest. I uposlechli ho bratří jeho.
Malole lenaꞌ seo hendiꞌ e neu atahori Ismael ra. Mae tao taꞌo bee mbali e o, eni, hita odꞌi bꞌonggi na. De afiꞌ taꞌahinaꞌ e!” Boe ma, basa se tungga oꞌola na.
28 Když pak mimo ně jeli muži ti, kupci Madianští, vytáhli a vyvedli Jozefa z té čisterny, a prodali jej Izmaelitským za dvadceti stříbrných. Ti zavedli Jozefa do Egypta.
Basa naa ma, nandaa no atahori mana danggan naa ra tungga naa, Yusuf aꞌa nara lea e mia oe rala. De ara seo e neu atahori Ismael ra, no feli na doi fulaꞌ rua nulu. Basa ma, ara rendi Yusuf Masir neu.
29 A navrátil se Ruben k čisterně, a aj, již nebylo Jozefa v ní. I roztrhl roucha svá.
Ara seo Yusuf, te Ruben nda bubꞌuluꞌ sa. Leleꞌ ana baliꞌ nisiꞌ oe mataꞌ a neu, ana nggengger nala seli, huu Yusuf nese ena. De ana sisidꞌa bua na sia ao na, huu ralan susa nala seli.
30 A navrátiv se k bratřím svým, řekl: Pacholete není, a já kam se mám podíti?
Boe ma ana baliꞌ nisiꞌ odꞌi nara nae, “Aweee! Anaꞌ a nese ia ena. Ia naa, au ae tao taꞌo bee fai?”
31 Tedy vzali sukni Jozefovu, a zabivše kozla, smočili sukni tu ve krvi.
Basa ma ara hala hiek esa, de haꞌi Yusuf badꞌu meulau na, de boroꞌ e neu raaꞌ.
32 A poslali sukni tu proměnných barev, a dali ji donésti k otci svému, aby řekli: Tuto jsme nalezli; pohleď nyní, jest-li sukně syna tvého, či není?
Haꞌi rala badꞌu fo akaꞌ raaꞌ naa, de rendi fee ama na, ma rafadꞌe rae, “Amaꞌ! Hai here mala badꞌu ia. Mete sobꞌa. Afiꞌ losa odꞌi Yusuf ena na.”
33 A on poznav ji, řekl: Sukně syna mého jest; zvěř lítá sežrala jej, konečně roztrhán jest Jozef.
Yakob mete badꞌu a ma, nahine neuꞌ ena. Nataa nae, “Aweee! Memaꞌ ia au ana ngga badꞌu na. Mitaꞌ mae banda fui ra raa e sia bee ena. Aweee! Au ana ngga mate ena!”
34 I roztrhl Jákob roucha svá, a vloživ žíni na bedra svá, zámutek nesl po synu svém za mnoho dní.
Basa naa ma, Yakob sisidꞌa badꞌu na, de olu karon abas, huu ana susa nala seli. Boe ma ana nggaee nakandondooꞌ a anan doo na seli.
35 Sešli se pak všickni synové jeho, a všecky dcery jeho, aby ho těšili. Ale on nedal se potěšiti, a řekl: Nýbrž já tak v zámutku sstoupím za synem svým do hrobu. A plakal ho otec jeho. (Sheol h7585)
Basa ana touꞌ ma ana ina nara rema radadale, te nda rala e sa. Ana nae, “Hokoꞌ! Au susa losa mate. Au nda bisa liliiꞌ anaꞌ ia sa.” De Yakob susa nakandooꞌ a, huu nasanedꞌa anan Yusuf mana mateꞌ a. (Sheol h7585)
36 Mezi tím Madianští prodali Jozefa do Egypta Putifarovi, dvořeninu Faraonovu, hejtmanu žoldnéřů.
Leleꞌ Yakob feꞌe susa taꞌo naa, te atahori danggan naa ra losa Masir ena. De reu seo Yusuf neu malangga esa, naran Potifar. Eni, mane Masir a malangga nanea na.
