< 1 Mojžišova 34 >

1 Vyšla pak Dína, dcera Líe, kterouž porodila Jákobovi, aby se dívala na dcery té země.
És kiment Dina, Léa leánya, a kit szült Jákóbnak, hogy megnézze az ország leányait.
2 Kteroužto uzřev Sichem, syn Emora Hevejského, knížete v krajině té, vzal ji, i ležel s ní, a ponížil jí.
És meglátta őt Sekhem, a chivvita, Chamór fia, az ország fejedelme, vette őt, hált vele és meggyalázta.
3 I připojila se duše jeho k Díně, dceři Jákobově; a zamilovav děvečku, mluvil k srdci jejímu.
És ragaszkodott a lelke Dinához, Jákób leányához, s megszerette a leányt és a leánynak szívére beszélt.
4 Mluvil potom Sichem k Emorovi, otci svému, těmito slovy: Vezmi mi děvečku tuto za manželku.
És szólt Sekhem Chamórhoz, az atyjához, mondván: Vedd el nekem e leányt feleségül.
5 Uslyšev pak Jákob, že poškvrnil Díny dcery jeho, (a synové jeho byli s stádem na poli), mlčel, až oni přišli.
Jákób pedig meghallotta, hogy megfertőztették Dinát, a leányát, de fiai az ő jószágával a mezőn voltak, és hallgatott Jákób, míg megjöttek.
6 Tedy vyšel Emor, otec Sichemův, k Jákobovi, aby mluvil s ním o to.
És kiment Chamór, Sekhem atyja Jákóbhoz, hogy beszéljen vele.
7 A v tom synové Jákobovi přišli s pole; a uslyšavše o tom, bolestí naplněni jsou muži ti, a rozhněvali se velmi, proto že hanebnou věc učinil v Izraeli, ležav se dcerou Jákobovou, čehož činiti nenáleželo.
Jákób fiai pedig jöttek a mezőről; midőn meghallották, bosszankodtak a férfiak és haragjukra volt nagyon, hogy aljasságot tettek Izraélben, hálván Jákób leányával, és így nem szabad tenni.
8 I mluvil Emor s nimi na tento způsob: Sichem, syn můj, hoří milostí k vaší dceři; prosím, dejte mu ji za manželku.
És beszélt velük Chamór, mondván: Sekhem fiam lelke csüng leánytokon, adjátok, kérlek, őt neki feleségül.
9 A spřízněte se s námi: Dcery své dávejte nám, a naše dcery pojímejte sobě.
Házasodjatok össze velünk: leányaitokat adjátok nekünk és leányainkat vegyétek el magatoknak;
10 A bydlete s námi, nebo všecka země bude před vámi; osaďte se a obchod veďte v ní, a vládněte jí.
és velünk lakjatok: az ország legyen előttetek, lakjátok és járjátok be és foglaljatok birtokot benne.
11 Mluvil i Sichem otci jejímu, a bratřím jejím: Nechť naleznu milost před očima vašima, dám, co mi koli díte.
És szólt Sekhem az atyjához és fivéreihez: Csak találjak kegyet szemeitekben, és a mit mondtok nekem, azt megadom.
12 Jmenujte mi věno i dary jak chcete veliké, dám, jak mi koli řeknete; jen mi tu děvečku dejte za manželku.
Vessetek ki reám igen sok jegybért meg ajándékot és én megadom, a mint mondjátok nekem; de adjátok nekem a leányt feleségül.
13 Odpovídajíce pak synové Jákobovi Sichemovi a Emorovi, otci jeho, lstivě mluvili, proto že poškvrnil Díny sestry jich.
És feleltek Jákób fiai Sekhemnek és Chamórnak, az atyjának csellel és szóltak – mivelhogy megfertőztette Dinát, a nővérüket –
14 A řekli jim: Nemůžeme učiniti toho, abychom dali sestru svou za muže neobřezaného; nebo to ohavnost jest u nás.
és mondták nekik: Nem tehetjük ezt a dolgot, hogy odaadjuk nővérünket egy férfiúnak, kinek előbőre van, mert szégyen az nekünk.
15 Než na tento způsob vám povolíme: Jestliže se chcete srovnati s námi, aby obřezán byl každý z vás pohlaví mužského:
Csak akképpen egyezünk meg veletek, ha olyanok lesztek, mint mi, körülmetélkedvén köztetek minden férfi;
16 Tedy budeme dávati dcery své vám, a dcery vaše bráti sobě; a budeme bydliti s vámi, a budeme lid jeden.
akkor odaadjuk leányainkat nektek, leányaitokat pedig elvesszük magunknak, veletek lakunk és leszünk egy néppé.
17 Pakli neuposlechnete nás, abyste se obřezali, vezmeme zase dceru svou a odejdeme.
De ha nem hallgattok reánk, hogy körülmetélkedjetek, akkor vesszük leányunkat és megyünk.
18 Tedy líbila se řeč jejich Emorovi i Sichemovi, synu Emorovu.
És jónak tetszettek szavaik Chamór szemeiben és Sekhem, Chamór fiának szemeiben.
19 A nemeškal mládenec učiniti toho; nebo se mu zalíbila dcera Jákobova. A on byl nejvzácnější ze všech v domě otce svého.
És nem késett az ifjú megtenni a dolgot, mert megkedvelte Jákób leányát; ő pedig tiszteltebb volt atyja egész házánál.
20 I přišel Emor a Sichem, syn jeho, k bráně města svého; a mluvili mužům města svého, řkouce:
És jöttek Chamór és Sekhem a fia, városuk kapujába és szóltak városuk embereihez, mondván:
21 Muži tito pokojně se mají k nám, nechť tedy bydlí v zemi této, a obchod vedou v ní, (nebo země jest dosti široká a prostranná před nimi; ) dcery jejich budeme sobě bráti za manželky, a dcery své budeme dávati jim.
Ezek az emberek békések velünk, lakjanak hát az országban és járják azt be, és az ország íme tág határú előttük; leányaikat vegyük el magunknak feleségül, leányainkat pedig adjuk nekik.
22 Než na tento způsob přivolí nám ti muži k tomu, aby bydlili s námi, a abychom byli jeden lid: Jestliže obřezán bude každý pohlaví mužského mezi námi, tak jako oni jsou obřezáni.
Csak akképpen egyeznek meg velünk ez emberek, hogy velünk lakjanak, hogy egy néppé legyünk, ha körülmetélkedik közöttünk minden férfi, a mint ők körülmetéltek.
23 Dobytek jejich a statek jejich, i všecka hovada jejich, zdaliž nebudou naše? Toliko v tom jim povolme, a budou bydliti s námi.
Jószáguk, birtokuk s minden barmuk, nemde a mienk? Csak egyezzünk meg velük, hogy velünk lakjanak.
24 I uposlechli Emora a Sichema, syna jeho, všickni vycházející branou města jeho; a obřezali se všickni pohlaví mužského, což jich koli vycházelo z brány města jeho.
És hallgattak Chamórra és Sekhemre, a fiára mind, a kik kimentek városának kapujába és körülmetélkedett minden férfi, mind, a kik kimentek városának kapujába.
25 A toť dne třetího, když oni největší bolest měli, dva synové Jákobovi, Simeon a Léví, bratří Díny, vzav každý z nich meč svůj, vpadli do města směle, a pomordovali všecky pohlaví mužského.
És történt a harmadik napon, midőn fájdalmat szenvedtek, vették Jákóbnak két fia, Simeón és Lévi, Dina fivérei, mindegyik a kardját és mentek a gyanútlan város ellen és megöltek minden férfit;
26 Emora také a Sichema, syna jeho, zamordovali mečem, a vzavše Dínu z domu Sichemova, odešli.
Chamórt és Sekhemet a fiát is megölték a kard élével és vették Dinát Sekhem házából és elmentek.
27 Potom synové Jákobovi přišedše na zbité, vzebrali město, proto že poškvrnili sestry jejich.
Jákób fiai rámentek a megöltekre és kifosztották a várost, mivelhogy megfertőztették nővérüket.
28 Stáda jejich, a voly i osly jejich, a což bylo v městě i po poli, pobrali.
Juhaikat, marhájukat és szamaraikat és a mi a városban meg a mezőn volt, elvették;
29 K tomu i všecko jmění jejich, a všecky malé dítky jejich, a ženy jejich zajali, a vybrali, co kde v domích bylo.
és egész vagyonukat és mind a gyermekeiket s asszonyaikat fogva vitték és elprédálták – mindent, a mi a házban volt.
30 Řekl pak Jákob Simeonovi a Léví: Zkormoutili jste mne, a zošklivili jste mne u obyvatelů krajiny této, u Kananejských a Ferezejských, a já jsem s malým počtem lidí. Seberou-li se na mne, zbijí mne, a tak vyhlazen budu já i dům můj.
És szólt Jákób Simeónhoz és Lévihez: Megzavartatok engem, rossz hírbe kevervén az ország lakójánál, a kanaáninál és a perizzinél, holott én csekély számmal vagyok, s ha ők összegyülekeznek ellenem, megvernek és elpusztulok én és házam.
31 A oni odpověděli: A což měli jako nevěstky zle užívati sestry naší?
És mondták: Hát mint paráznával bánjanak-e nővérünkkel?

< 1 Mojžišova 34 >