1 Mojžišova 32
1 Jákob pak odšel cestou svou, a potkali se s ním andělé Boží.
Jacob seguiu seu caminho, e os anjos de Deus o conheceram.
2 I řekl Jákob, když je viděl: Vojsko Boží jest toto. A nazval jméno místa toho Mahanaim.
Quando os viu, Jacob disse: “Este é o exército de Deus”. Ele chamou o nome daquele lugar de Mahanaim.
3 Poslal pak Jákob posly před sebou k bratru svému Ezau, do země Seir, do kraje Idumejského.
Jacob enviou mensageiros na sua frente para Esaú, seu irmão, para a terra de Seir, o campo de Edom.
4 A přikázal jim, řka: Takto povězte pánu mému Ezau: Totoť vzkazuje služebník tvůj Jákob: U Lábana jsem byl pohostinu, a zůstával až do tohoto času.
Ele lhes ordenou, dizendo: “Isto é o que dirá a meu senhor, Esaú: 'Isto é o que seu servo, Jacó, diz. Eu vivi como estrangeiro com Laban, e fiquei até agora.
5 A mám voly a osly, ovce, a služebníky i děvky; a poslal jsem, abych se ohlásil pánu svému, a našel milost před očima tvýma.
Tenho gado, burros, rebanhos, servos masculinos e servos femininos. Enviei para dizer a meu senhor, que talvez eu encontre favor em sua vista”.
6 I navrátili se poslové k Jákobovi, řkouce: Přišli jsme k bratru tvému Ezau, kterýž také jde proti tobě, a čtyři sta mužů s ním.
Os mensageiros retornaram a Jacó, dizendo: “Viemos a seu irmão Esaú. Ele vem ao seu encontro, e quatrocentos homens estão com ele”.
7 Jákob pak bál se velmi, a rmoutil se náramně. Tedy rozdělil lid, kterýž s sebou měl, ovce také a voly, a velbloudy na dva houfy.
Então Jacó teve muito medo e ficou angustiado. Ele dividiu as pessoas que estavam com ele, junto com os rebanhos, os rebanhos e os camelos, em duas empresas.
8 Nebo řekl: Jestliže by přišel Ezau k houfu jednomu, a pobil by jej, bude aspoň zadní houf zachován.
Ele disse: “Se Esaú vier a uma empresa, e a atacar, então a empresa que restar escapará”.
9 I řekl Jákob: Bože otce mého Abrahama, a Bože otce mého Izáka, Hospodine, kterýž jsi mi řekl: Navrať se do země své, a k příbuznosti své, a dobře učiním tobě,
Jacob disse: “Deus de meu pai Abraão, e Deus de meu pai Isaac, Javé, que me disse: 'Retorna ao teu país, e aos teus parentes, e te farei bem',
10 Menší jsem všech milosrdenství a vší pravdy, kterouž jsi učinil s služebníkem svým; nebo s holí svou přešel jsem Jordán tento, nyní pak dva houfy mám.
Não sou digno da menor de todas as gentilezas amorosas, e de toda a verdade, que mostraste ao teu servo; pois com apenas o meu pessoal atravessei este Jordão; e agora me tornei duas empresas.
11 Vytrhni mne, prosím, z ruky bratra mého, z ruky Ezau; nebť se ho bojím, aby přijda, nepohubil mne i matky s dětmi.
Please livrai-me da mão de meu irmão, da mão de Esaú; pois eu o temo, para que ele não venha e me bata a mim e às mães com os filhos.
12 Však jsi ty řekl: Dobře učiním tobě, a rozmnožím símě tvé jako písek mořský, kterýžto pro množství sečten býti nemůže.
Você disse: 'Certamente lhe farei bem, e farei sua prole como a areia do mar, que não pode ser contada porque são tantas'”.
13 I zůstal tu noci té; a vzal z toho, což bylo před rukama, poctu bratru svému Ezau:
Ele ficou lá naquela noite, e levou daquilo que tinha com ele um presente para Esaú, seu irmão:
14 Totiž dvě stě koz, a kozlů dvadceti, ovec dvě stě, a beranů dvadceti,
duzentas cabras e vinte cabras, duzentas ovelhas e vinte carneiros,
15 Velbloudů s mladými jich třidceti, krav čtyřidceti, volů deset, oslic dvadceti, a oslátek deset.
thirty camelos de leite e seus potros, quarenta vacas, dez touros, vinte burros fêmeas e dez potros.
16 A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.
Ele os entregou nas mãos de seus criados, cada rebanho por si só, e disse a seus criados: “Passem adiante de mim e coloquem um espaço entre rebanho e rebanho”.
17 I poručil přednímu, řka: Když se potká s tebou Ezau bratr můj, a optá se tebe, řka Èí jsi? a kam jdeš? a čí jest to stádo před tebou?
Ele ordenou o mais importante, dizendo: “Quando Esaú, meu irmão, te encontrar, e te perguntar, dizendo: 'De quem és tu? Onde você está indo? De quem são estes diante de você?
18 Řekneš: Jsem služebníka tvého Jákoba, a dar tento jest poslán pánu mému Ezau; a teď i sám jde za námi.
Então você dirá: 'Eles são seus servos, de Jacó'. É um presente enviado a meu senhor, Esaú. Eis que ele também está atrás de nós'”.
19 Poručil také druhému i třetímu, a všechněm jdoucím za těmi stády, řka: V táž slova mluvte k Ezau, když byste naň trefili.
Ele comandou também o segundo, e o terceiro, e tudo o que se seguiu aos rebanhos, dizendo: “Assim falareis com Esaú, quando o encontrardes”.
20 A díte také: Aj, služebník tvůj Jákob za námi; nebo řekl: Ukrotím tvář jeho darem, kterýž jde přede mnou, a potom uzřím tvář jeho; snad přijme tvář mou.
dirá: “Não só isso, mas eis que seu servo, Jacob, está atrás de nós””. Pois, disse ele, “eu o aplacarei com o presente que me precede, e depois verei seu rosto”. Talvez ele me aceite”.
21 A tak předšel dar před ním; on pak zůstal tu noc při houfu.
Assim, o presente passou diante dele, e ele mesmo passou aquela noite no acampamento.
22 A vstav ještě v noci, vzal obě ženy své, a dvě děvky své, a jedenácte synů svých, a přešel přes brod Jabok.
Ele se levantou naquela noite, pegou suas duas esposas, seus dois criados e seus onze filhos e cruzou o vau do Jabbok.
23 Vzav tedy je, přepravil je přes tu řeku; přepravil také i vše, což měl.
Ele os pegou, e os enviou pelo riacho, e enviou por cima do que tinha.
24 A zůstal Jákob sám; a tu zápasil s ním muž až do svitání.
Jacob foi deixado sozinho, e lutou com um homem lá até o fim do dia.
25 A vida, že ho nepřemůže, obrazil jej v příhbí vrchní stehna jeho; i vyvinulo se příhbí stehna Jákobova, když zápasil s ním.
Quando viu que não prevalecia contra ele, o homem tocou o oco da coxa, e o oco da coxa de Jacob foi esticado enquanto ele lutava.
26 A řekl: Pusť mne, nebť zasvitává. I řekl: Nepustím tě, leč mi požehnáš.
O homem disse: “Deixem-me ir, pois o dia se abre”. Jacob disse: “Não te deixarei ir a menos que me abençoes”.
27 I řekl jemu: Jaké jest jméno tvé? Odpověděl: Jákob.
Ele lhe disse: “Qual é o seu nome?” Ele disse: “Jacob”.
28 I dí: Nebude více nazýváno jméno tvé toliko Jákob, ale také Izrael; nebo jsi statečně zacházel s Bohem i lidmi, a přemohls.
Ele disse: “Seu nome não se chamará mais Jacó, mas Israel; pois você lutou com Deus e com os homens, e prevaleceu”.
29 I otázal se Jákob, řka: Oznam, prosím, jméno své. Kterýžto odpověděl: Proč se ptáš na jméno mé? I dal mu tu požehnání.
Jacob perguntou-lhe: “Por favor, diga-me seu nome”. Ele disse: “Por que você pergunta qual é o meu nome?” Então ele o abençoou lá.
30 Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.
Jacob chamou o nome do lugar Peniel; pois ele disse: “Eu vi Deus cara a cara, e minha vida é preservada”.
31 I vzešlo mu slunce, když pominul místa toho Fanuel, a kulhal na nohu svou.
O sol nasceu sobre ele ao passar por cima de Peniel, e ele coxeava por causa de sua coxa.
32 Protož nejedí synové Izraelští až do tohoto dne té žily krátké, kteráž jest v vrchním příhbí stehna, proto že obrazil příhbí stehna Jákobova na žile krátké.
Portanto, as crianças de Israel não comem até hoje o tendão do quadril, que está sobre o oco da coxa, porque ele tocou o oco da coxa de Jacó no tendão do quadril.
