1 Mojžišova 31

1 Když pak uslyšel Jákob slova synů Lábanových, ani praví: Pobral Jákob všecko, co měl otec náš, a z těch věcí, kteréž byly otce našeho, způsobil sobě tu všecku slávu;

And Iacob herde the wordes of Labas sonnes how they sayde: Iacob hath take awaye all that was oure fathers and of oure fathers goodes hath he gote all this honoure.

2 A viděl tvář Lábanovu, a aj, nebyla k němu tak jako prvé:

And Iacob behelde the countenauce of Laban that it was not toward him as it was in tymes past.

3 I řekl mu Hospodin: Navrať se do země otců svých, a k příbuznosti své, a budu s tebou.

And the LORde sayde vnto Iacob: turne agayne in to the lade of thy fathers and to thy kynred and I wilbe with ye.

4 Protož poslav Jákob, vyvolal Ráchele a Líe na pole k stádu svému.

Tha Iacob sent and called Rahel and Lea to the felde vnto his shepe

5 A řekl jim: Vidím tvář otce vašeho, že není ke mně tak jako prvé, ješto Bůh otce mého byl se mnou.

and sayde vnto the: I se youre fathers countenauce yt it is not toward me as in tymes past. Morouer ye God of my father hath bene with me.

6 A vy samy víte, že vší svou silou sloužil jsem otci vašemu.

And ye knowe how that I haue serued youre father with all my myghte.

7 Ale otec váš oklamal mne, a na desetkráte změnil mzdu mou; však nedopustil mu Bůh, aby mi zle učinil.

And youre father hath disceaued me and chaunged my wages. x. tymes: But God suffred him not to hurte me.

8 Když takto řekl: Co bude peřestého, to nechť jest mzda tvá, tedy všecky ovce rodily peřestý plod. Když pak takto řekl: Co přepásaného na nohách, to bude mzda tvá, tedy všecky ovce rodily přepásané na nohách.

When he sayde the spotted shalbe thy wages tha all the shepe barespotted. Yf he sayde the straked shalbe thi rewarde tha bare all the shepe straked:

9 A tak odjal Bůh stádo otce vašeho a dal mně.

thus hath God take awaye youre fathers catell and geue the me.

10 Nebo takto bylo: Tehdáž, když se dobytek běžel, já jsem pozdvihl očí svých, a viděl jsem ve snách, a aj, berani scházející se s ovcemi byli přepásaní na nohách, peřestí a skropení.

For in buckynge tyme I lifted vp myne eyes and sawe in a dreame: and beholde the rammes that bucked the shepe were straked spotted and partie.

11 Tedy řekl mi anděl Boží ve snách: Jákobe! A já jsem odpověděl: Teď jsem.

And the angell of God spake vnto me in a dreame saynge: Iacob. And I answered: here am I.

12 I řekl: Pozdvihni nyní očí svých a pohleď, že všickni berani scházející se s ovcemi jsou přepásaní na nohách, peřestí a skropení; nebo jsem viděl všecko, co tobě Lában dělá.

And he sayde: lyfte vp thyne eyes ad see how all therames that leape vpon the shepe are straked spotted and partie: for I haue sene all that Laban doth vnto ye.

13 Já jsem ten silný Bůh, kterýž jsem se ukázal tobě v Bethel, kdež jsi pomazal kamene, kdež jsi mi se slibem zavázal; vstaniž nyní, vyjdi z země této, a navrať se do země příbuznosti své.

I am ye god of Bethell where thou anoynteddest the stone ad where thou vowdest a vowe vnto me. Now aryse and gett the out of this countre ad returne vnto the lade where thou wast borne.

14 Tedy odpověděly mu Ráchel a Lía, řkouce: Zdaž ještě máme díl jaký a dědictví v domě otce našeho?

Than answered Rahel and Lea and sayde vnto him: we haue no parte nor enheritaunce in oure fathers house

15 Zdaliž nejsme počteny před ním za cizí? Nebo prodal nás, ano i peníze naše do čista utratil.

he cownteth us eue as straungers for he hath solde vs and hath euen eaten vp the price of vs.

16 Všecko zajisté bohatství, kteréž odjal Bůh otci našemu, naše jest a synů našich; protož nyní učiň vše, což mluvil tobě Bůh.

Moreouer all the riches which God hath take from oure father that is oures and oure childerns. Now therfore what soeuer God hath sayde vnto the that doo.

17 Vstav tedy Jákob, vsadil syny své a ženy své na velbloudy.

Tha Iacob rose vp and sett his sones and wiues vp vpon camels

18 A pobral všecken dobytek svůj, a všecko jmění své, kteréhož byl dosáhl, dobytek svého vychování, kteréhož nabyl v Pádan Syrské, aby se navrátil k Izákovi otci svému do země Kananejské.

and caried away all his catell and all his substace which he had gotte in Mesopotamia for to goo to Isaac his father vnto the lade of Canaan.

19 (Lában pak byl odšel, aby střihl ovce své. V tom ukradla Ráchel modly, kteréž měl otec její.

Laba was gone to shere his shepe and Rahel had stolle hir fathers ymages.

20 I ušel Jákob tajně od Lábana Syrského, neoznámiv mu, že jde pryč.)

And Iacob went awaye vnknowynge to Laban the Sirie and tolde him not yt he fled.

21 Takž ušel se vším, což měl; a vstav, přepravil se přes řeku, a bral se přímo k hoře Galádské.

So fled he and all yt he had and made him self redy and passed ouer the ryuers and sett his face streyght towarde the mounte Gilead.

22 I povědíno jest Lábanovi dne třetího, že utekl Jákob.

Apo the thirde day after was it tolde Laba yt Iacob was fled.

23 Tedy on vzav bratří své s sebou, honil ho za dnů sedm; a postihl ho na hoře Galádské.

Tha he toke his brethre with him and folowed after him. vij. dayes iourney and ouer toke him at the mounte Gilead.

24 (Přišed pak Bůh k Lábanovi Syrskému ve snách noci té, řekl mu: Varuj se, abys nemluvil s Jákobem nic jináč než přátelsky.)

And God came to Laba the Siria in a dreame by nyghte and sayde vnto him: take hede to thi selfe that thou speake not to Iacob oughte save good.

25 Dohonil tedy Lában Jákoba; a Jákob již byl rozbil stan svůj na té hoře; Lában také položil se s bratřími svými na též hoře Galádské.

And Laba ouer toke Iacob: and Iacob had pitched his tete in yt mounte. And Laban with his brethern pitched their tete also apon the mounte Gilead.

26 I řekl Lában k Jákobovi: Cos to učinil? Nebo jsi ušel tajně, a odvedls dcery mé jako zjímané mečem.

Than sayde Laba to Iacob: why hast thou this done vnknowynge to me and hast caried awaye my doughters as though they had bene take captyue with swerde?

27 Proč jsi tajně utekl, a vykradl se ode mne, a nepověděls mi, ješto bych tě byl vesele sprovodil s zpěvy, s bubnem a s harfou?

Wherfore wentest thou awaye secretly vnknowne to me and didest not tell me yt I myghte haue broughte yt on the waye with myrth syngynge tymrells and harppes

28 A nedopustils mi, abych políbil synů svých a dcer svých? Nemoudřes jistě udělal, čině tak.

and hast not suffred me to kysse my childern and my doughters. Thou wast a fole to do

29 Mělť bych dosti s to moci, abych vám zle učinil, ale Bůh otce vašeho mluvil mi noci pominulé, řka: Hleď, abys nemluvil s Jákobem nic jináč, než přátelsky.

it for I am able to do you evell. But the God of youre father spake vnto me yesterdaye saynge take hede tha thou speake not to Iacob oughte saue goode.

30 Ale již to tam, poněvadž jsi předce odšel, roztouživ se po domu otce svého; než proč jsi ukradl bohy mé?

And now though thou wetest thi waye because thou logest after thi fathers house yet wherfore hast thou stollen my goddes?

31 Tedy Jákob odpovídaje Lábanovi, řekl: Ušel jsem tajně; nebo jsem se bál a řekl jsem, že bys snad mocí odjal dcery své.

Iacob answered and sayde to Laba: because I was afrayed and thought that thou woldest haue take awaye thy doughters fro me.

32 Nalezneš-li pak u koho bohy své, nechať ten umře; před bratřími našimi ohledej sobě, jest-li co u mne tvého, a vezmi sobě. Ale nevěděl Jákob, že Ráchel je ukradla.

But with whome soeuer thou fyndest thy goddes let him dye here before oure brethre. Seke that thine is by me and take it to the: for Iacob wist not that Rahel had stolle the.

33 Všed tedy Lában do stanu Jákobova, a do stanu Líe, a do stanu obou děvek, nic nenalezl. A vyšed z stanu Líe, všel do stanu Ráchel.

Tha wet Laba in to Iacobs tete and in to Leas tete and in to. ij. maydens tentes: but fownde the not. Tha wet he out of Leas tete and entred in to Rahels tete.

34 Ráchel pak vzavši modly, vložila je pod sedlo, kteréž na velbloudu bývá, a sedla na ně. I přemetal Lában všecken stan, ale nic nenalezl.

And Rahel toke the ymages and put them in the camels strawe and sate doune apo the. And Laba serched all the tete: but fownde the not.

35 A ona řekla otci svému: Nechť to není proti mysli, pane můj, že nemohu povstati proti tobě; nebo vedlé běhu ženského nyní mi se přihodilo. A všecko přehledav, nenalezl modl.

Tha sayde she to hir father: my lorde be not angrye yt I ca not ryse vp before the for the disease of weme is come apon me. So searched he but foude the not.

36 Protož rozhněvav se Jákob, tuze se domlouval na Lábana. I odpověděl Jákob, a řekl Lábanovi: Jaké jest přestoupení mé? Jaký hřích můj, že rozpáliv se, honíš mne?

Iacob was wrooth and chode with Laba: Iacob also answered and sayde to him: what haue I trespaced or what haue I offended that thou foloweddest after me?

37 Nu již jsi přemetal všecky mé věci, a cos nalezl ze všech věcí domu svého? Polož teď před bratřími mými a bratřími svými, nechť rozeznají mezi námi dvěma.

Thou hast searched all my stuffe and what hast thou founde of all thy housholde stuffe? put it here before thi brethern and myne and let the iudge betwyxte vs both.

38 Byl jsem již dvadceti let s tebou; ovce tvé ani kozy tvé nikdy nezmetaly; a skopců stáda tvého nejedl jsem.

This xx. yere yt I haue bene wyth the thy shepe and thy gootes haue not bene baren and the rammes of thi flocke haue I not eate.

39 Co od zvěři roztrháno, toho jsem neodvodil tobě; sám jsem tu škodu nahražoval, a ty jsi z ruky mé vyhledával toho, jako i toho, co bylo ukradeno ve dne aneb v noci.

What soeuer was torne of beastes I broughte it not vnto ye but made it good mysilf: of my hade dydest thou requyre it whether it was stollen by daye or nyghte

40 Bývalo tak, že ve dne trápilo mne horko, a v noci mráz, tak že odcházel i sen můj od očí mých.

Moreouer by daye the hete consumed me and the colde by nyghte and my slepe departed fro myne eyes.

41 Již dvadceti let, jakž jsem v domě tvém; sloužil jsem tobě čtrnácte let za dvě dcery tvé, a šest let za dobytek tvůj, a změnils mzdu mou na desetkrát.

Thus haue I bene. xx. yere in thi house and serued the. xiiij. yeres forthy. ij. doughters and vi. yere for thi shepe and thou hast changed my rewarde. x. tymes.

42 A kdyby Bůh otce mého, Bůh Abrahamův, a strach Izákův nebyl se mnou, jistě bys ty byl nyní pustil mne prázdného; ale trápení mé, a práci rukou mých viděl Bůh, protož tě pominulé noci trestal.

And excepte the God of my father the God of Abraha and the God whome Isaac feareth had bene with me: surely thou haddest sent me awaye now all emptie. But God behelde my tribulation and the laboure of my handes: and rebuked the yester daye.

43 Odpovídaje pak Lában, dí Jákobovi: Dcery tyto jsou dcery mé a synové tito jsou synové moji, i dobytek tento můj dobytek jest, ano cokoli vidíš, mé jest; ale což mám již učiniti dcerám těmto svým aneb synům jich, kteréž zrodily?

Laban answered ad sayde vnto Iacob: the doughters are my doughters and the childern ar my childern and the shepe are my shepe ad all that thou seist is myne. And what can I do this daye vnto these my doughters or vnto their childern which they haue borne?

44 Protož poď, vejděme v smlouvu já a ty, aby byla na svědectví mezi mnou a tebou.

Now therfore come on let us make a bonde I and thou together and let it be a wytnesse betwene the and me.

45 Tedy Jákob vzal kámen, a postavil jej vzhůru na znamení.

Than toke Iacob a stone and sett it vp an ende

46 A řekl bratřím svým: Nasbírejte kamení. A nabravše kamení, udělali hromadu, a jedli tu na té hromadě.

ad sayde vnto his brethern gather stoones And they toke stoones ad made an heape and they ate there vpo the heape.

47 I nazval ji Lában Jegar Sahadutha, a Jákob nazval ji Gál Ed.

And Laba called it Iegar Sahadutha but Iacob called it Gylead.

48 Nebo řekl Lában: Tato hromada nechžť jest svědkem od dnešku mezi mnou a tebou. Protož nazval jméno její Gál Ed,

Than sayde Laban: this heape be witnesse betwene the and me this daye (therfore is it called Gilead)

49 A Mispah; nebo řekl Lában: Nechať Hospodin hledí na mne a na tebe, když se rozejdeme od sebe.

and this totehill which the lorde seeth (sayde he) be wytnesse betwene me and the when we are departed one from a nother:

50 Jestliže bys trápil dcery mé, a uvedl bys jiné ženy na dcery mé, žádného člověka není s námi; hlediž, Bůh jest svědek mezi mnou a tebou.

that thou shalt not vexe my doughters nether shalt take other wyves vnto them. Here is no man with vs: beholde God is wytnesse betwixte the and me.

51 A řekl ještě Lában Jákobovi: Aj, hromada tato, a aj, sloup, kterýž jsem postavil mezi sebou a tebou,

And Laban sayde moreouer to Iacob: beholde this heape and this marke which I haue sett here betwyxte me and the:

52 Svědkem ať jest hromada tato, svědkem také sloup tento, já že nepůjdu dále k tobě za hromadu tuto, a ty tolikéž že nepůjdeš dále ke mně za hromadu tuto a sloup tento, k činění zlého.

this heape be wytnesse and also this marcke that I will not come ouer this heape to the ad thou shalt not come ouer this heape ad this marke to do any harme.

53 Bůh Abrahamův, a Bůh Náchorův, Bůh otce jejich nechť soudí mezi námi. Přisáhl tedy Jákob skrze strach otce svého Izáka.

The God of Abraham the God of Nahor and the God of theyr fathers be iudge betwixte vs. And Iacob sware by him that his father Isaac feared.

54 Nabil také Jákob hovad na té hoře, a pozval bratří svých, aby hodovali; i hodovali a zůstali přes noc na též hoře.

Then Iacob dyd sacrifyce vpon the mounte and called his brethern to eate breed. And they ate breed and taried all nyghte in the hyll.

55 I vstal Lában velmi ráno, a políbiv synů svých a dcer svých, požehnal jich; i odšel a navrátil se k místu svému.

And early in the mornynge Laban rose vp and kyssed his childern and his doughters and blessed the and departed and wet vnto his place agayne.