1 Mojžišova 23
1 Živa pak byla Sára sto a sedmmecítma let; ta jsou léta života Sáry.
Saraⱨ bir yüz yigirmǝ yǝttǝ yaxⱪiqǝ ɵmür kɵrdi. Bu Saraⱨning ɵmrining yilliri idi.
2 A umřela v městě Arbe, kteréž slove Hebron, v zemi Kananejské. I přišel Abraham, aby kvílil nad Sárou, a plakal jí.
Saraⱨ Ⱪanaan zeminidiki Kiriat-Arba, yǝni Ⱨebronda wapat boldi. Ibraⱨim berip Saraⱨ üqün matǝm tutup yiƣa-zar ⱪildi.
3 Potom vstav Abraham od mrtvého svého, mluvil k synům Het, řka:
Ibraⱨim ɵz mǝrⱨumǝsining yenidin ⱪopup, Ⱨittiylarƣa sɵz ⱪilip:
4 Hostem a příchozím jsem u vás; dejte mi místo ku pohřbu u vás, abych pochoval mrtvého svého od tváři své.
— Mǝn bolsam aranglarda musapir meⱨman, halas; silǝr ǝmdi aranglardin manga bir yǝrlik beringlar; xuning bilǝn mǝn bu mǝrⱨumǝmni aldimda kɵrünüp turmisun üqün elip berip dǝpnǝ ⱪilay, — dedi.
5 A odpovídajíce synové Het Abrahamovi, řekli jemu:
Ⱨittiylar Ibraⱨimƣa jawab berip: — I hojam, bizgǝ ⱪulaⱪ salƣayla! Sili arimizda Hudaning bir xaⱨzadisi ⱨesablinila! Arimizdiki ǝng esil yǝrlikni tallap, xu yǝrdǝ mǝrⱨumǝlirini dǝpnǝ ⱪilƣayla! Mǝrⱨumǝlirini dǝpnǝ ⱪilixⱪa ⱨeqⱪaysimiz ɵz yǝrlikini silidin ayimaydu, — dedi.
6 Slyš nás, pane milý! Kníže Boží jsi u prostřed nás, v nejpřednějších hrobích našich pochovej mrtvého svého; žádný z nás hrobu svého nebude zbraňovati tobě, abys neměl pochovati v něm mrtvého svého.
7 Abraham pak vstav, poklonil se lidu země té, totiž synům Het.
Ibraⱨim ornidin turup, u zemindiki hǝlⱪⱪǝ, yǝni Ⱨittiylarƣa tǝzim ⱪilip,
8 A mluvil s nimi, řka: Jestliže se vám líbí, abych pochoval mrtvého svého od tváři své, slyšte mne, a přimluvte se za mne k Efronovi synu Sohar,
ularƣa: — Əgǝr mǝrⱨumǝmning kɵz aldimda turiwǝrmǝsliki üqün, uni elip berip, dǝpnǝ ⱪiliximni rawa kɵrsǝnglar, undaⱪta sɵzümni anglap mening üqün Zoⱨarning oƣli Əfronƣa sɵz ⱪilip,
9 Ať mi dá jeskyni Machpelah, kterouž má na konci pole svého; za slušné peníze ať mi ji dá u prostřed vás, k dědičnému pohřbu.
uning etizining ayiƣida ɵziningki bolƣan Makpelaⱨning ƣarini manga berixini iltimas ⱪilinglar. U manga buni silǝrning aranglarda gɵristan boluxⱪa toluⱪ nǝrhidǝ bǝrsun, — dedi.
10 (Ten pak Efron seděl u prostřed synů Het.) Tedy odpověděl Efron Hetejský Abrahamovi při přítomnosti synů Het, přede všemi, kteříž vcházejí do brány města jeho, řka:
Xu qaƣda Əfron Ⱨittiylar arisida olturatti. Xuning bilǝn ⱨittiyliⱪ Əfron Ⱨittiylarning aldida, yǝni xǝⱨirining dǝrwazisidin kirgüqilǝrning ⱨǝmmisining aldida Ibraⱨimƣa jawab berip: —
11 Nikoli, pane můj, ale slyš mne: Pole to dávám tobě, dávámť také i jeskyni, kteráž na něm jest; před očima synů lidu svého dávám ji tobě; pochovejž mrtvého svého.
Yoⱪsu, ǝy hojam, manga ⱪulaⱪ salƣayla. Bu etizliⱪni, xundaⱪla uningdiki ƣarni siligǝ berǝy; uni ɵz hǝlⱪim bolƣan adǝmlǝrning aldida siligǝ bǝrdim; ɵz meyitlirini dǝpnǝ ⱪilƣayla, — dedi.
12 Tedy poklonil se Abraham před lidem země té,
Andin Ibraⱨim yǝnǝ zemin hǝlⱪi aldida tǝzim ⱪilip,
13 A mluvil k Efronovi v přítomnosti lidu země, řka: A však jestliže ty jsi ten, prosím, vyslyš mne! Dámť stříbro za pole, vezmi je ode mne, a pochovám mrtvého svého tam.
Xu zemindiki hǝlⱪning ⱪulaⱪliri aldida Əfronƣa: — Iltimasimƣa ⱪulaⱪ salƣayla; mǝn bu etizliⱪning nǝrhi boyiqǝ pul berǝy, uni mǝndin ⱪobul ⱪilƣayla, andin mǝn meyitimni xu yǝrdǝ dǝpnǝ ⱪilay, — dedi.
14 A odpovídaje Efron Abrahamovi, řekl jemu:
Əfron Ibraⱨimƣa jawab berip uningƣa:
15 Můj pane, poslechni mne: Země ta za čtyři sta lotů stříbrných jest; ale mezi mnou a tebou co jest o to? Mrtvého svého pochovej.
Əy hojam, manga ⱪulaⱪ salƣayla; tɵt yüz xǝkǝl kümüxkǝ yaraydiƣan bir etizliⱪ, sili bilǝn mening aramda nemǝ idi? Sili meyitlirini dǝpnǝ ⱪilƣayla — dedi.
16 I uposlechl Abraham Efrona, a odvážil mu stříbra, jakž oznámil při přítomnosti synů Het, čtyři sta lotů stříbrných, běžných mezi kupci.
Ibraⱨim Əfronning sɵzigǝ ⱪoxuldi; andin Əfron Ⱨittiylar aldida eytⱪan baⱨani, yǝni xu qaƣdiki soda ɵlqimi boyiqǝ tɵt yüz xǝkǝl kümüxni tarazida tartip bǝrdi.
17 A odvedeno jest pole Efronovo, kteréž bylo v Machpelah, proti Mamre, pole a jeskyně na něm, a všecko stromoví, což ho na tom poli i na všech mezech jeho vůkol,
Xundaⱪ ⱪilip Mamrǝning udulidiki Makpelaⱨⱪa jaylaxⱪan Əfronning etizliⱪi, yǝni etizliⱪning ɵzi, uningdiki ƣar, xundaⱪla etizliⱪning iqi wǝ ǝtrapidiki barliⱪ dǝrǝhlǝrning ⱨǝmmisi
18 Abrahamovi v držení, před očima synů Het, a všech, kteříž vcházejí do brány města toho.
Ⱨittiylarning kɵz aldida Ibraⱨimƣa tapxurulup, [yǝni Əfronning] xǝⱨirining dǝrwazisidin barliⱪ kirgüqilǝrning aldida uning mülki ⱪilip bekitildi.
19 A potom pochoval Abraham Sáru, manželku svou, v jeskyni pole Machpelah, proti Mamre, (to slove Hebron), v zemi Kananejské.
Xuningdin keyin Ibraⱨim ayali Saraⱨni Ⱪanaan zeminidiki Mamrǝ (yǝni, Ⱨebron)ning udulidiki Makpelaⱨning etizliⱪining ƣarida dǝpnǝ ⱪildi.
20 Protož odevzdáno jest pole to i jeskyně, kteráž byla na něm, Abrahamovi k dědičnému pohřbu od synů Het.
Xu tǝriⱪidǝ u etizliⱪ wǝ uningdiki ƣar Ⱨittiylar tǝripidin Ibraⱨimƣa gɵristan boluxⱪa tayin ⱪilindi.
