1 Mojžišova 22
1 Když pakty věci pominuly, zkusil Bůh Abrahama, a řekl k němu: Abrahame! Kterýžto odpověděl: Teď jsem.
Et après ces choses il arriva que Dieu mit Abraham à l'épreuve; et Il lui dit: Abraham! Et il répondit: Me voici!
2 I řekl: Vezmi nyní syna svého, toho jediného svého, kteréhož miluješ, Izáka, a jdi do země Moria; a obětuj ho tam v obět zápalnou na jedné hoře, o níž povím tobě.
Et Il dit: Eh bien! prends ton fils, ton unique, que tu aimes, Isaac, et va-t'en au pays de Moriah, et là offre-le en holocauste sur l'une des montagnes que je te dirai.
3 Tedy vstav Abraham velmi ráno, osedlal osla svého a vzal dva služebníky své s sebou, a Izáka syna svého; a nasekav dříví k oběti zápalné, vstal a bral se k místu, o němž pověděl mu Bůh.
Et Abraham se leva Je matin et bâta son âne, et prit deux de ses valets avec lui, et Isaac, son fils, et il fendit du bois pour l'holocauste, et il se leva et prit son chemin vers le lieu que Dieu lui avait indiqué.
4 Třetího pak dne pozdvihl Abraham očí svých, a uzřel to místo zdaleka.
Le troisième jour Abraham, levant les yeux, aperçut le lieu de loin.
5 A řekl Abraham služebníkům svým: Pozůstaňte vy tuto s oslem, já pak a dítě půjdeme tamto; a pomodlíce se, navrátíme se k vám.
Alors Abraham dit à ses valets: Restez ici avec l'âne, et moi et l'enfant nous irons jusque-là, et nous adorerons, puis nous vous rejoindrons.
6 Tedy vzal Abraham dříví k zápalné oběti, a vložil je na Izáka syna svého; sám pak nesl v ruce své oheň a meč. I šli oba spolu.
Puis Abraham prit le bois de l'holocauste, et en chargea Isaac, son fils, et il prit en sa main le feu et le couteau; et ils s'acheminèrent les deux ensemble.
7 Mluvě pak Izák Abrahamovi otci svému, řekl: Otče můj! Kterýž odpověděl: Co chceš, synu můj? A řekl: Aj, teď oheň a dříví, a kdež hovádko k zápalné oběti?
Et Isaac parla à Abraham, son père, et dit: Mon père! Et il répondit: Me voici, mon fils. Et il dit: Voici bien le feu et le bois; mais où est la victime pour l'holocauste?
8 Odpověděl Abraham: Bůh opatří sobě hovádko k oběti zápalné, synu můj. A šli předce oba spolu.
Et Abraham répondit: Dieu verra à se trouver la victime pour l'holocauste, mon fils. Puis ils cheminèrent les deux ensemble.
9 A když přišli k místu, o němž mu byl mluvil Bůh, udělal tu Abraham oltář, a srovnal dříví; a svázav syna svého, vložil ho na oltář na dříví.
Et ils arrivèrent au lieu que Dieu lui avait dit, et Abraham y éleva l'autel, et disposa le bûcher, et lia Isaac, son fils, et le plaça sur l'autel par dessus le bûcher.
10 I vztáhl Abraham ruku svou, a vzal meč, aby zabil syna svého.
Et Abraham étendit la main et prit le couteau pour immoler son fils.
11 Tedy zavolal na něho anděl Hospodinův s nebe a řekl: Abrahame, Abrahame! Kterýžto odpověděl: Aj, já.
Alors l'ange de l'Éternel l'appela des cieux et dit: Abraham! Abraham! Et il répondit: Me voici!
12 I řekl jemu: Nevztahuj ruky své na dítě, aniž mu co čiň; neboť jsem již poznal, že se Boha bojíš, když jsi neodpustil synu svému, jedinému svému pro mne.
Et il dit: Ne porte pas la main sur l'enfant, et ne lui fais rien; car maintenant je sais que tu crains Dieu, et tu ne m'as pas refusé ton fils, ton unique.
13 A pozdvih Abraham očí svých, viděl, a hle, skopec za ním vězel v trní za rohy své. I šel Abraham a vzal skopce toho, a obětoval jej v obět zápalnou místo syna svého.
Alors Abraham leva les yeux et regarda, et voilà que derrière lui un bélier était pris par les cornes dans le hallier, et Abraham alla prendre le bélier, et il l'offrit en holocauste à la place de son fils.
14 A nazval Abraham jméno místa toho: Hospodin opatří. Odkudž říká se do dnes: Na hoře Hospodinově opatří se.
Et Abraham donna à ce lieu le nom de: L'Éternel verra; d'où vient l'expression d'aujourd'hui: A la montagne de l'Éternel Il se rendra visible.
15 Zvolal pak anděl Hospodinův na Abrahama podruhé s nebe,
Et l'ange de l'Éternel appela une seconde fois Abraham des cieux
16 A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému:
et dit: Je jure par moi-même, déclare l'Éternel, que parce que tu as accompli cet acte, et n'as point refusé ton fils, ton unique,
17 Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých.
je te bénirai et multiplierai ta postérité comme les étoiles du ciel et comme le sable qui est sur le bord de la mer; et ta postérité sera maîtresse de la porte de ses ennemis.
18 Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.
Et toutes les nations de la terre chercheront leur bénédiction dans ta postérité par la raison que tu as obéi à ma voix.
19 Tedy navrátil se Abraham k služebníkům svým; a vstavše, šli spolu do Bersabé; nebo bydlil Abraham v Bersabé.
Et Abraham rejoignit ses valets; puis ils se levèrent, et gagnèrent ensemble Beerséba, et Abraham demeura à Beerséba. –
20 A když se tyto věci staly, zvěstováno jest Abrahamovi v tato slova: Aj, porodila také Melcha syny Náchorovi, bratru tvému:
Et sur ces entrefaites Abraham reçut un renseignement conçu en ces termes: Voici, Milca a aussi enfanté des fils à Nachor, ton frère:
21 Husa prvorozeného svého, a Buza bratra jeho, a Chamuele, otce Aramova;
Uts, son premier-né, et Buz, son frère, et Kemuel, père d'Aram,
22 A Kazeda a Azana, a Feldasa, a Jidlafa i Bathuele.
et Chésed et Hazo et Pila: das et Jidlaph et Bethuel.
23 Bathuel pak zplodil Rebeku. Osm těchto porodila Melcha Náchorovi, bratru Abrahamovu.
Et Bethuel a engendré Rebecca: Ce sont là les huit enfants que Milca a enfantés à Nachor, frère d'Abraham.
24 Ale i ženina jeho, jejíž jméno bylo Réma, porodila také ona Tábe a Gahama, Thása a Máchu.
Et sa concubine, nommée Reumah, a aussi enfanté Tebach et Gaham et Thachas et Maacha.
