1 Mojžišova 22
1 Když pakty věci pominuly, zkusil Bůh Abrahama, a řekl k němu: Abrahame! Kterýžto odpověděl: Teď jsem.
And it came to pass after these things, that God did tempt Abraham, and he said unto him, Abraham, and he said, Behold, here am I.
2 I řekl: Vezmi nyní syna svého, toho jediného svého, kteréhož miluješ, Izáka, a jdi do země Moria; a obětuj ho tam v obět zápalnou na jedné hoře, o níž povím tobě.
And he said: Take now thy son, thy only one, whom thou lovest, even Isaac, and get thee into the land of Moriah; and offer him there for a burnt-offering upon one of the mountains which I tell thee of.
3 Tedy vstav Abraham velmi ráno, osedlal osla svého a vzal dva služebníky své s sebou, a Izáka syna svého; a nasekav dříví k oběti zápalné, vstal a bral se k místu, o němž pověděl mu Bůh.
And Abraham rose up early in the morning, and saddled his ass, and took two of his young men with him, and Isaac his son; and he clave the wood for the burnt-offering, and arose, and went unto the place of which God had told him.
4 Třetího pak dne pozdvihl Abraham očí svých, a uzřel to místo zdaleka.
On the third day Abraham lifted up his eyes, and saw the place afar off.
5 A řekl Abraham služebníkům svým: Pozůstaňte vy tuto s oslem, já pak a dítě půjdeme tamto; a pomodlíce se, navrátíme se k vám.
And Abraham said unto his young men, abide ye here with the ass, and I and the lad will go yonder, and we will worship, and then come again to you.
6 Tedy vzal Abraham dříví k zápalné oběti, a vložil je na Izáka syna svého; sám pak nesl v ruce své oheň a meč. I šli oba spolu.
And Abraham took the wood for the burnt-offering, and laid it upon Isaac his son; and he took in his hand the fire and the knife; and they went both of them together.
7 Mluvě pak Izák Abrahamovi otci svému, řekl: Otče můj! Kterýž odpověděl: Co chceš, synu můj? A řekl: Aj, teď oheň a dříví, a kdež hovádko k zápalné oběti?
And Isaac spoke unto Abraham his father, and said, My father; and he said, Here am I, my son. And he said, Behold, here is the fire and the wood; but where is the lamb for a burnt-offering?
8 Odpověděl Abraham: Bůh opatří sobě hovádko k oběti zápalné, synu můj. A šli předce oba spolu.
And Abraham said, God will provide himself the lamb for a burnt-offering, my son; so they went both of them together.
9 A když přišli k místu, o němž mu byl mluvil Bůh, udělal tu Abraham oltář, a srovnal dříví; a svázav syna svého, vložil ho na oltář na dříví.
And they came to the place which God had told him of; and Abraham built there an altar, and laid the wood in order, and bound Isaac his son, and laid him on the altar above the wood.
10 I vztáhl Abraham ruku svou, a vzal meč, aby zabil syna svého.
And Abraham stretched forth his hand, and took the knife to slay his son.
11 Tedy zavolal na něho anděl Hospodinův s nebe a řekl: Abrahame, Abrahame! Kterýžto odpověděl: Aj, já.
But the angel of the Lord called unto him out of heaven, and said, Abraham, Abraham; and he said, Here am I.
12 I řekl jemu: Nevztahuj ruky své na dítě, aniž mu co čiň; neboť jsem již poznal, že se Boha bojíš, když jsi neodpustil synu svému, jedinému svému pro mne.
And he said, Lay not thy hand upon the lad, neither do thou the least unto him; for now I know that thou fearest God, seeing that thou hast not withheld thy son, thy only one, from me.
13 A pozdvih Abraham očí svých, viděl, a hle, skopec za ním vězel v trní za rohy své. I šel Abraham a vzal skopce toho, a obětoval jej v obět zápalnou místo syna svého.
And Abraham lifted up his eyes, and looked, and behold, there was a ram that was afterward caught in a thicket by his horns; and Abraham went and took the ram, and offered him up for a burnt-offering in the stead of his son.
14 A nazval Abraham jméno místa toho: Hospodin opatří. Odkudž říká se do dnes: Na hoře Hospodinově opatří se.
And Abraham called the name of that place, Adonai-yireh: as it is said to this day, On the mount of the Lord it shall be seen.
15 Zvolal pak anděl Hospodinův na Abrahama podruhé s nebe,
And the angel of the Lord called unto Abraham the second time out of heaven,
16 A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému:
And said, By myself have I sworn, saith the Lord, since, because thou hast done this thing, and hast not withheld thy son, thy only one:
17 Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých.
That I will greatly bless thee, and I will exceedingly multiply thy seed as the stars of the heaven, and as the sand which is upon the seashore; and thy seed shall possess the gate of his enemies;
18 Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého.
And in thy seed shall all the nations of the earth be blessed; because that thou hast obeyed my voice.
19 Tedy navrátil se Abraham k služebníkům svým; a vstavše, šli spolu do Bersabé; nebo bydlil Abraham v Bersabé.
And Abraham returned unto his young men; and they rose up, and went together to Beer-sheba; and Abraham dwelt in Beer-sheba.
20 A když se tyto věci staly, zvěstováno jest Abrahamovi v tato slova: Aj, porodila také Melcha syny Náchorovi, bratru tvému:
And it came to pass after these things, that it was told to Abraham, saying, Behold, Milcah, she also, hath born children unto Nachor thy brother;
21 Husa prvorozeného svého, a Buza bratra jeho, a Chamuele, otce Aramova;
'Uz his first born, and Buz his brother, and Kemuel the father of Aram,
22 A Kazeda a Azana, a Feldasa, a Jidlafa i Bathuele.
And Kesed, and Chazo, and Pildash, and Yidlaph, and Bethuel.
23 Bathuel pak zplodil Rebeku. Osm těchto porodila Melcha Náchorovi, bratru Abrahamovu.
And Bethuel begat Rebekah; these eight did Milcah bear to Nachor, Abraham's brother.
24 Ale i ženina jeho, jejíž jméno bylo Réma, porodila také ona Tábe a Gahama, Thása a Máchu.
And his concubine, whose name was Reumah, she also bore Tebach, and Gacham, and Thachash, and Maachah.
