1 Mojžišova 21
1 Navštívil pak Hospodin Sáru, tak jakž byl řekl; a učinil Hospodin Sáře, jakož byl mluvil.
Basa ma, LAMATUALAIN fee papala-babꞌanggiꞌ neu Sara, tungga hehelu-fufuli Na. Abraham too natun esa ena ma, Sara nairu boe. Dai fai na ma, ana bꞌonggi ana touꞌ esa. Abraham babꞌae e, Isak (sosoa na ‘mali’). Sara o olaꞌ nae, “Lamatualain tao au mali, te ia naa au umuhoꞌo. Atahori ra duꞌa rae au nda hambu anaꞌ sia fai lasiꞌ ia sa. Tao-tao te, mae au sao ngga lasiꞌ naeꞌ ena o, au feꞌe bꞌonggi fee ne. De ia naa, sudꞌiꞌ a se rena dalaꞌ ia o, ara mali ro au.” Isak fai falu ma, Abraham sunat e, tungga Lamatualain parenda Na.
2 Nebo počala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten čas, kterýž předpověděl Bůh.
3 A nazval Abraham jméno syna svého, kterýž se mu narodil, jehož porodila Sára, Izák.
4 A obřezal Abraham syna svého Izáka, když byl v osmi dnech, tak jakž mu byl přikázal Bůh.
5 Byl pak Abraham ve stu letech, když se mu narodil Izák syn jeho.
6 I řekla Sára: Radost mi učinil Bůh; kdokoli uslyší, radovati se bude spolu se mnou.
7 A přidala: Kdo by byl řekl Abrahamovi, že bude Sára děti kojiti? A však jsem porodila syna v starosti jeho.
8 I rostlo dítě a ostaveno jest. Tedy učinil Abraham veliké hody v ten den, v němž ostaven byl Izák.
Basa ma, Isak boe naꞌamoko. Ara rae fila e ma, Abraham feta-dote monaeꞌ.
9 Viděla pak Sára, že syn Agar Egyptské, kteréhož porodila Abrahamovi, jest posměvač.
Lao esa, Sara nita Abraham sao muri na, Hagar, anan Ismael, akaꞌ a naꞌasesenggoꞌ Isak. De Sara olaꞌ no sao na nae, “Oi hendi ate mana mia Masir no ana na! Au nda nau ate naa ana na simbo hata-heto saa-saa saꞌ boe. Akaꞌ a ana ngga Isak, musi soa basa se.”
10 I řekla Abrahamovi: Vyvrz děvku tuto i syna jejího; neboť nebude dědicem syn děvky té s synem mým Izákem.
11 Ale Abraham velmi těžce nesl tu řeč, pro syna svého.
Abraham rena Sara olaꞌ taꞌo naa ma, dudꞌuꞌa na nda maloleꞌ sa, huu Ismael o eni anan boe.
12 I řekl Bůh Abrahamovi: Nestěžuj sobě o dítěti a o děvce své; cožkoli řekla tobě Sára, povol řeči její, nebo v Izákovi nazváno bude tobě símě.
Te Lamatualain olaꞌ no e nae, “Bram! Ho afiꞌ duꞌa sao muri ma no ana na. Tunggaꞌ a Sara hihii na, huu tititi-nonosiꞌ fo Au helu-fuliꞌ a, ho hambu miaꞌ a Isak.
13 A však i syna děvky učiním v národ; nebo tvé símě jest.
Te Au o fee papala-babꞌanggiꞌ neu sao muri ma ana na, huu eni o ho ana ma boe. Mete te tititi-nonosi na dadꞌi leo monaeꞌ saꞌ boe.”
14 Vstal tedy Abraham velmi ráno, a vzav chléb a láhvici vody, dal Agar a vložil na rameno její, a pustil ji od sebe i s dítětem. Kterážto odešla a chodila po poušti Bersabé.
Mbila fefetu anan ma, Abraham tao lepa-ngges fee Hagar, ma fee ne nasalili oe boto esa. De ana mboꞌi inaꞌ naa no anan Ismael lao. Ara lao rereoꞌ rae rouꞌ deka no Beer Syeba.
15 A když nebylo vody v láhvici, povrhla dítě pod jedním stromem.
Oe nininu nara basa ma, Hagar lao hela ana na mia hau huu anaꞌ esa mafo na.
16 A odšedši, sedla naproti tak daleko, jako by mohl z lučiště dostřeliti; nebo pravila: Nebudu se dívati na smrt dítěte. Seděla tedy naproti, a pozdvihši hlasu svého, plakala.
Ana duꞌa sia rala na nae, “Au nda uꞌutataaꞌ ita anaꞌ ia mate sa.” Naa de, ana endoꞌ naꞌadꞌodꞌooꞌ mbei ma meter lima nulu mia anaꞌ naa, de nggae ei-ei.
17 I uslyšel Bůh hlas dítěte; a anděl Boží s nebe zavolal na Agar, a řekl jí: Coť jest, Agar? Neboj se; nebo Bůh uslyšel hlas dítěte z místa, na kterémž jest.
Lamatualain o rena Ismael hara ngganggaet na. Ate Na esa mia sorga noꞌe Hagar nae, “Hagar! Saa de ho susa taꞌo ia? Afiꞌ mumutau, te Lamatualain rena basa ana ma ngganggae na ena.
18 Vstaň, vezmi dítě, a ujmi je rukou svou; nebo v národ veliký učiním je.
Ia naa, fela muu seꞌu ana ma, fo tao manggatee rala na. Dei fo Au tao tititi-nonosi na dadꞌi leo manaseliꞌ esa.”
19 A otevřel Bůh oči její, aby uzřela studnici vody. I šla a naplnila láhvici vodou, a napojila dítě.
Boe ma Lamatualain tao nameu mata na, losa ana nita oe mataꞌ esa. Ana nadꞌai oe neu boto a, de neu fati ana na.
20 A Bůh byl s dítětem, kteréžto zrostlo a bydlilo na poušti, a byl z něho střelec.
Basa naa ma, Ismael no ina na leo sia nembe saraꞌaeꞌ Paran. Ana naꞌamoko nema ma, ana dadꞌi mana busu masiꞌet. Basa ma, ina na fee ne sao ina Masir esa. Basa ia ra dadꞌi, huu Lamatualain no Ismael.
21 Bydlil pak na poušti Fáran; i vzala mu matka jeho ženu z země Egyptské.
22 Stalo se pak toho času, že mluvil Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, k Abrahamovi těmito slovy: Bůh s tebou jest ve všech věcech, kteréž ty činíš.
Leleꞌ naa, mane Abimelek, no malangga netatiꞌ na, naran Fikol, rema randaa ro Abraham. Maneꞌ a olaꞌ nae, “Abraham! Hai bubꞌuluꞌ Lamatualain no nggo. Naa de, ho tao saa naa, basaꞌ e dadꞌi.
23 Protož nyní, přisáhni mi teď skrze Boha: Toto ať se stane, jestliže mi sklamáš, neb synu mému, aneb vnuku mému; vedlé milosrdenství, kteréž jsem já učinil s tebou, i ty že učiníš se mnou a s zemí, v níž jsi byl pohostinu.
Dadꞌi ia naa, au oꞌe ho sumba sia Lamatualain mata Na, mae ho nda lelekoꞌ au ma umbu-ana nggara sa. Onaꞌ au tao maloleꞌ neu nggo, de ho musi tao maloleꞌ neu au ma nusa ngga ia.”
24 I řekl Abraham: A já přisáhnu.
Abraham nataa nae, “Malole! Au sumba.”
25 (A přitom domlouval se Abraham na Abimelecha o studnici vody, kterouž mu mocí odjali služebníci Abimelechovi.
Te basa naa ma, Abraham nafadꞌe maneꞌ a nae, “Ama maneꞌ atahori nara rambas rala au oe mata ngga esa.”
26 I řekl Abimelech: Nevím, kdo by učinil takovou věc; a aniž jsi ty mi oznámil, aniž jsem já také co slyšel, až dnes.)
Maneꞌ a rena taꞌo naa ma, nataa nae, “Waa! Au feꞌe rena dalaꞌ ia naa. Saa de amaꞌ nda nafadꞌe eniꞌ a dalahulu na sa? Au nda bubꞌuluꞌ seka tao saꞌ boe.”
27 Vzav tedy Abraham ovce i voly dal Abimelechovi; a vešli oba dva v smlouvu.
Basa ma, Abraham no Abimelek tao hehelu-fufuliꞌ. De Abraham haꞌi sapi no bibꞌi lombo fee maneꞌ a. Ma ana humu seluꞌ bibꞌi lombo tenaꞌ hitu fai.
28 A postavil Abraham sedm jehnic stáda obzvlášť.
29 I řekl Abimelech Abrahamovi: K čemu jest těchto sedm jehnic, kteréž jsi postavil obzvlášť?
Boe ma maneꞌ a natane nae, “Saa de ho tao taꞌo naa?”
30 Odpověděl: Že sedm těch jehnic vezmeš z ruky mé, aby mi to bylo na svědectví, že jsem kopal studnici tuto.
Abraham nafadꞌe nae, “Ama maneꞌ simbo bibꞌi lombo tenaꞌ ka hituꞌ ia ra, fo dadꞌi bukti ama maneꞌ mutaa mae, au mana ali oe mataꞌ ia.”
31 Pročež nazváno jest to místo Bersabé, že tu oba dva přisáhli.
Huu ruꞌa se soꞌu susumbaꞌ sia naa, de ara babꞌae mamanaꞌ naa, Beer Syeba. Sosoa na ‘oe mata susumbaꞌ’.
32 A tak učinili smlouvu v Bersabé. Vstav pak Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, navrátili se do země Filistinské.
Ara sumba basa ma, mane Abimelek no malangga netati na baliꞌ risiꞌ sira nusa na Filistin.
33 I nasázel stromoví v Bersabé, a vzýval tam jméno Hospodina, Boha silného, věčného.
Basa de, Abraham sela hau tamareska esa sia Beer Syeba. Mia leleꞌ naa, hau naa fee nesenenedꞌaꞌ neu Abraham oi, sia naa, eni beꞌutee neu LAMATUALAIN mana nasodꞌa losa doo na neu.
34 A bydlil Abraham v zemi Filistinské za mnoho dní.
De Abraham numban dooꞌ mia atahori Filistin ra nusa na.
