< 1 Mojžišova 21 >

1 Navštívil pak Hospodin Sáru, tak jakž byl řekl; a učinil Hospodin Sáře, jakož byl mluvil.
Nowe the Lord visited Sarah, as he had saide, and did vnto her according as he had promised.
2 Nebo počala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten čas, kterýž předpověděl Bůh.
For Sarah conceiued, and bare Abraham a sonne in his olde age, at the same season that God tolde him.
3 A nazval Abraham jméno syna svého, kterýž se mu narodil, jehož porodila Sára, Izák.
And Abraham called his sonnes name that was borne vnto him, which Sarah bare him, Izhak.
4 A obřezal Abraham syna svého Izáka, když byl v osmi dnech, tak jakž mu byl přikázal Bůh.
Then Abraham circumcised Izhak his sonne, when he was eight dayes olde, as God had commanded him.
5 Byl pak Abraham ve stu letech, když se mu narodil Izák syn jeho.
So Abraham was an hundreth yeere olde, when his sonne Izhak was borne vnto him.
6 I řekla Sára: Radost mi učinil Bůh; kdokoli uslyší, radovati se bude spolu se mnou.
Then Sarah said, God hath made me to reioyce: all that heare will reioyce with me.
7 A přidala: Kdo by byl řekl Abrahamovi, že bude Sára děti kojiti? A však jsem porodila syna v starosti jeho.
Againe she said, Who would haue saide to Abraham, that Sarah shoulde haue giuen children sucke? for I haue borne him a sonne in his olde age.
8 I rostlo dítě a ostaveno jest. Tedy učinil Abraham veliké hody v ten den, v němž ostaven byl Izák.
Then the childe grewe and was weaned: and Abraham made a great feast the same day that Izhak was weaned.
9 Viděla pak Sára, že syn Agar Egyptské, kteréhož porodila Abrahamovi, jest posměvač.
And Sarah sawe the sonne of Hagar the Egyptian (which she had borne vnto Abraham) mocking.
10 I řekla Abrahamovi: Vyvrz děvku tuto i syna jejího; neboť nebude dědicem syn děvky té s synem mým Izákem.
Wherefore she saide vnto Abraham, Cast out this bond woman and her sonne: for ye sonne of this bonde woman shall not be heire with my sonne Izhak.
11 Ale Abraham velmi těžce nesl tu řeč, pro syna svého.
And this thing was very grieuous in Abrahams sight, because of his sonne.
12 I řekl Bůh Abrahamovi: Nestěžuj sobě o dítěti a o děvce své; cožkoli řekla tobě Sára, povol řeči její, nebo v Izákovi nazváno bude tobě símě.
But God said vnto Abraham, Let it not be grieuous in thy sight for the childe, and for thy bonde woman: in all that Sarah shall say vnto thee, heare her voyce: for in Izhak shall thy seede be called.
13 A však i syna děvky učiním v národ; nebo tvé símě jest.
As for the sonne of the bond woman, I will make him a nation also, because he is thy seede.
14 Vstal tedy Abraham velmi ráno, a vzav chléb a láhvici vody, dal Agar a vložil na rameno její, a pustil ji od sebe i s dítětem. Kterážto odešla a chodila po poušti Bersabé.
So Abraham arose vp early in ye morning, and tooke bread, and a bottell of water, and gaue it vnto Hagar, putting it on her shoulder, and the childe also, and sent her away: who departing wandred in the wildernesse of Beer-sheba.
15 A když nebylo vody v láhvici, povrhla dítě pod jedním stromem.
And when the water of the bottell was spent, she cast the childe vnder a certaine tree.
16 A odšedši, sedla naproti tak daleko, jako by mohl z lučiště dostřeliti; nebo pravila: Nebudu se dívati na smrt dítěte. Seděla tedy naproti, a pozdvihši hlasu svého, plakala.
Then she went and sate her ouer against him a farre off about a bowe shoote: for she said, I will not see the death of the child. and she sate downe ouer against him, and lift vp her voyce and wept.
17 I uslyšel Bůh hlas dítěte; a anděl Boží s nebe zavolal na Agar, a řekl jí: Coť jest, Agar? Neboj se; nebo Bůh uslyšel hlas dítěte z místa, na kterémž jest.
Then God heard the voyce of ye childe, and the Angel of God called to Hagar from heauen, and said vnto her, What aileth thee, Hagar? feare not, for God hath heard the voyce of the childe where he is.
18 Vstaň, vezmi dítě, a ujmi je rukou svou; nebo v národ veliký učiním je.
Arise, take vp the childe, and holde him in thine hand: for I will make of him a great people.
19 A otevřel Bůh oči její, aby uzřela studnici vody. I šla a naplnila láhvici vodou, a napojila dítě.
And God opened her eyes, and she sawe a well of water. so she went and filled the bottell with water, and gaue the boy drinke.
20 A Bůh byl s dítětem, kteréžto zrostlo a bydlilo na poušti, a byl z něho střelec.
So God was with the childe, and he grewe and dwelt in the wildernesse, and was an archer.
21 Bydlil pak na poušti Fáran; i vzala mu matka jeho ženu z země Egyptské.
And he dwelt in the wildernesse of Paran, and his mother tooke him a wife out of the land of Egypt.
22 Stalo se pak toho času, že mluvil Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, k Abrahamovi těmito slovy: Bůh s tebou jest ve všech věcech, kteréž ty činíš.
And at that same time Abimelech and Phichol his chief captaine spake vnto Abraham, saying, God is with thee in all that thou doest.
23 Protož nyní, přisáhni mi teď skrze Boha: Toto ať se stane, jestliže mi sklamáš, neb synu mému, aneb vnuku mému; vedlé milosrdenství, kteréž jsem já učinil s tebou, i ty že učiníš se mnou a s zemí, v níž jsi byl pohostinu.
Nowe therefore sweare vnto me here by God, that thou wilt not hurt me, nor my children, nor my childrens children: thou shalt deale with me, and with the countrey, where thou hast bene a stranger, according vnto the kindnesse that I haue shewed thee.
24 I řekl Abraham: A já přisáhnu.
Then Abraham said, I will sweare.
25 (A přitom domlouval se Abraham na Abimelecha o studnici vody, kterouž mu mocí odjali služebníci Abimelechovi.
And Abraham rebuked Abimelech for a well of water, which Abimelechs seruants had violently taken away.
26 I řekl Abimelech: Nevím, kdo by učinil takovou věc; a aniž jsi ty mi oznámil, aniž jsem já také co slyšel, až dnes.)
And Abimelech saide, I knowe not who hath done this thing: also thou toldest me not, neither heard I of it but this day.
27 Vzav tedy Abraham ovce i voly dal Abimelechovi; a vešli oba dva v smlouvu.
Then Abraham tooke sheepe and beeues, and gaue them vnto Abimelech: and they two made a couenant.
28 A postavil Abraham sedm jehnic stáda obzvlášť.
And Abraham set seuen lambes of the flocke by themselues.
29 I řekl Abimelech Abrahamovi: K čemu jest těchto sedm jehnic, kteréž jsi postavil obzvlášť?
Then Abimelech said vnto Abraham, What meane these seuen lambes, which thou hast set by themselues?
30 Odpověděl: Že sedm těch jehnic vezmeš z ruky mé, aby mi to bylo na svědectví, že jsem kopal studnici tuto.
And he answered, Because thou shalt receiue of mine hand these seuen lambes, that it may be a witnes vnto me, that I haue digged this well.
31 Pročež nazváno jest to místo Bersabé, že tu oba dva přisáhli.
Wherefore the place is called Beer-sheba, because there they both sware.
32 A tak učinili smlouvu v Bersabé. Vstav pak Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, navrátili se do země Filistinské.
Thus made they a couenant at Beer-sheba: afterward Abimelech and Phichol his chiefe captaine rose vp, and turned againe vnto the land of the Philistims.
33 I nasázel stromoví v Bersabé, a vzýval tam jméno Hospodina, Boha silného, věčného.
And Abraham planted a groue in Beer-sheba, and called there on the Name of ye Lord, the euerlasting God.
34 A bydlil Abraham v zemi Filistinské za mnoho dní.
And Abraham was a stranger in the Philistims land a long season.

< 1 Mojžišova 21 >