1 Mojžišova 21
1 Navštívil pak Hospodin Sáru, tak jakž byl řekl; a učinil Hospodin Sáře, jakož byl mluvil.
Now the LORD attended to Sarah as He had said, and the LORD did for Sarah what He had promised.
2 Nebo počala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten čas, kterýž předpověděl Bůh.
So Sarah conceived and bore a son to Abraham in his old age, at the very time God had promised.
3 A nazval Abraham jméno syna svého, kterýž se mu narodil, jehož porodila Sára, Izák.
And Abraham gave the name Isaac to the son Sarah bore to him.
4 A obřezal Abraham syna svého Izáka, když byl v osmi dnech, tak jakž mu byl přikázal Bůh.
When his son Isaac was eight days old, Abraham circumcised him, as God had commanded him.
5 Byl pak Abraham ve stu letech, když se mu narodil Izák syn jeho.
Abraham was a hundred years old when his son Isaac was born to him.
6 I řekla Sára: Radost mi učinil Bůh; kdokoli uslyší, radovati se bude spolu se mnou.
Then Sarah said, “God has made me laugh, and everyone who hears of this will laugh with me.”
7 A přidala: Kdo by byl řekl Abrahamovi, že bude Sára děti kojiti? A však jsem porodila syna v starosti jeho.
She added, “Who would have told Abraham that Sarah would nurse children? Yet I have borne him a son in his old age.”
8 I rostlo dítě a ostaveno jest. Tedy učinil Abraham veliké hody v ten den, v němž ostaven byl Izák.
So the child grew and was weaned, and Abraham held a great feast on the day Isaac was weaned.
9 Viděla pak Sára, že syn Agar Egyptské, kteréhož porodila Abrahamovi, jest posměvač.
But Sarah saw that the son whom Hagar the Egyptian had borne to Abraham was mocking her son,
10 I řekla Abrahamovi: Vyvrz děvku tuto i syna jejího; neboť nebude dědicem syn děvky té s synem mým Izákem.
and she said to Abraham, “Expel the slave woman and her son, for the slave woman’s son will never share in the inheritance with my son Isaac!”
11 Ale Abraham velmi těžce nesl tu řeč, pro syna svého.
Now this matter distressed Abraham greatly because it concerned his son Ishmael.
12 I řekl Bůh Abrahamovi: Nestěžuj sobě o dítěti a o děvce své; cožkoli řekla tobě Sára, povol řeči její, nebo v Izákovi nazváno bude tobě símě.
But God said to Abraham, “Do not be distressed about the boy and your maidservant. Listen to everything that Sarah tells you, for through Isaac your offspring will be reckoned.
13 A však i syna děvky učiním v národ; nebo tvé símě jest.
But I will also make a nation of the slave woman’s son, because he is your offspring.”
14 Vstal tedy Abraham velmi ráno, a vzav chléb a láhvici vody, dal Agar a vložil na rameno její, a pustil ji od sebe i s dítětem. Kterážto odešla a chodila po poušti Bersabé.
Early in the morning, Abraham got up, took bread and a skin of water, put them on Hagar’s shoulders, and sent her away with the boy. She left and wandered in the Wilderness of Beersheba.
15 A když nebylo vody v láhvici, povrhla dítě pod jedním stromem.
When the water in the skin was gone, she left the boy under one of the bushes.
16 A odšedši, sedla naproti tak daleko, jako by mohl z lučiště dostřeliti; nebo pravila: Nebudu se dívati na smrt dítěte. Seděla tedy naproti, a pozdvihši hlasu svého, plakala.
Then she went off and sat down nearby, about a bowshot away, for she said, “I cannot bear to watch the boy die!” And as she sat nearby, she lifted up her voice and wept.
17 I uslyšel Bůh hlas dítěte; a anděl Boží s nebe zavolal na Agar, a řekl jí: Coť jest, Agar? Neboj se; nebo Bůh uslyšel hlas dítěte z místa, na kterémž jest.
Then God heard the voice of the boy, and the angel of God called to Hagar from heaven, “What is wrong, Hagar? Do not be afraid, for God has heard the voice of the boy where he lies.
18 Vstaň, vezmi dítě, a ujmi je rukou svou; nebo v národ veliký učiním je.
Get up, lift up the boy, and take him by the hand, for I will make him into a great nation.”
19 A otevřel Bůh oči její, aby uzřela studnici vody. I šla a naplnila láhvici vodou, a napojila dítě.
Then God opened her eyes, and she saw a well of water. So she went and filled the skin with water and gave the boy a drink.
20 A Bůh byl s dítětem, kteréžto zrostlo a bydlilo na poušti, a byl z něho střelec.
And God was with the boy, and he grew up and settled in the wilderness and became a great archer.
21 Bydlil pak na poušti Fáran; i vzala mu matka jeho ženu z země Egyptské.
And while he was dwelling in the Wilderness of Paran, his mother got a wife for him from the land of Egypt.
22 Stalo se pak toho času, že mluvil Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, k Abrahamovi těmito slovy: Bůh s tebou jest ve všech věcech, kteréž ty činíš.
At that time Abimelech and Phicol the commander of his army said to Abraham, “God is with you in all that you do.
23 Protož nyní, přisáhni mi teď skrze Boha: Toto ať se stane, jestliže mi sklamáš, neb synu mému, aneb vnuku mému; vedlé milosrdenství, kteréž jsem já učinil s tebou, i ty že učiníš se mnou a s zemí, v níž jsi byl pohostinu.
Now, therefore, swear to me here before God that you will not deal falsely with me or my children or descendants. Show to me and to the country in which you reside the same kindness that I have shown to you.”
24 I řekl Abraham: A já přisáhnu.
And Abraham replied, “I swear it.”
25 (A přitom domlouval se Abraham na Abimelecha o studnici vody, kterouž mu mocí odjali služebníci Abimelechovi.
But when Abraham complained to Abimelech about a well that Abimelech’s servants had seized,
26 I řekl Abimelech: Nevím, kdo by učinil takovou věc; a aniž jsi ty mi oznámil, aniž jsem já také co slyšel, až dnes.)
Abimelech replied, “I do not know who has done this. You did not tell me, so I have not heard about it until today.”
27 Vzav tedy Abraham ovce i voly dal Abimelechovi; a vešli oba dva v smlouvu.
So Abraham brought sheep and cattle and gave them to Abimelech, and the two men made a covenant.
28 A postavil Abraham sedm jehnic stáda obzvlášť.
Abraham separated seven ewe lambs from the flock,
29 I řekl Abimelech Abrahamovi: K čemu jest těchto sedm jehnic, kteréž jsi postavil obzvlášť?
and Abimelech asked him, “Why have you set apart these seven ewe lambs?”
30 Odpověděl: Že sedm těch jehnic vezmeš z ruky mé, aby mi to bylo na svědectví, že jsem kopal studnici tuto.
He replied, “You are to accept the seven ewe lambs from my hand as my witness that I dug this well.”
31 Pročež nazváno jest to místo Bersabé, že tu oba dva přisáhli.
So that place was called Beersheba, because it was there that the two of them swore an oath.
32 A tak učinili smlouvu v Bersabé. Vstav pak Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, navrátili se do země Filistinské.
After they had made the covenant at Beersheba, Abimelech and Phicol the commander of his army got up and returned to the land of the Philistines.
33 I nasázel stromoví v Bersabé, a vzýval tam jméno Hospodina, Boha silného, věčného.
And Abraham planted a tamarisk tree in Beersheba, and there he called upon the name of the LORD, the Eternal God.
34 A bydlil Abraham v zemi Filistinské za mnoho dní.
And Abraham resided in the land of the Philistines for a long time.
