1 Mojžišova 2
1 A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich.
Thus the heavens and the earth were finished, and all the host of them.
2 A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal.
And on the seventh day God ended his work which he had made; and he rested on the seventh day from all his work which he had made.
3 I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.
And God blessed the seventh day, and sanctified it: because that in it he had rested from all his work which God created and made.
4 Tiť jsou rodové nebes a země, (když stvořena jsou v den, v němž učinil Hospodin Bůh zemi i nebe),
These [are] the generations of the heavens and of the earth when they were created, in the day that the LORD God made the earth and the heavens.
5 I každé chrastiny polní, dříve než byla na zemi, i všeliké byliny polní, prvé než vzcházela; nebo ještě byl nedštil Hospodin Bůh na zemi, aniž byl který člověk, ješto by dělal zemi.
And every plant of the field before it was in the earth, and every herb of the field before it grew: for the LORD God had not caused it to rain on the earth, and [there was] not a man to till the ground.
6 A aniž pára vystupovala z země, aby svlažovala všecken svrchek země.
But there went up a mist from the earth, and watered the whole face of the ground.
7 I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.
And the LORD God formed man [of] the dust of the ground, and breathed into his nostrils the breath of life; and man became a living soul.
8 Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ, a postavil tam člověka, jehož byl učinil.
And the LORD God planted a garden eastward in Eden; and there he put the man whom he had formed.
9 A vyvedl Hospodin Bůh z země všeliký strom na pohledění libý, a ovoce k jídlu chutné; též strom života u prostřed ráje, i strom vědění dobrého a zlého.
And out of the ground made the LORD God to grow every tree that is pleasant to the sight, and good for food; the tree of life also in the midst of the garden, and the tree of knowledge of good and evil.
10 (A řeka vycházela z Eden, k svlažování ráje, a odtud dělila se, a byla ve čtyři hlavní řeky.
And a river went out of Eden to water the garden: and from thence it was parted, and became into four heads.
11 Jméno jedné Píson, ta obchází všecku zemi Hevilah, kdež jest zlato.
The name of the first [is] Pison, which compasseth the whole land of Havilah, where [there is] gold;
12 A zlato země té jest výborné; tam jest i bdelium, a kámen onychin.
And the gold of that land [is] good: there [is] bdellium and the onyx-stone.
13 Jméno pak druhé řeky Gihon, ta obchází všecku zemi Chus.
And the name of the second river [is] Gihon: the same that compasseth the whole land of Cush.
14 A jméno řeky třetí Hiddekel, kteráž teče k východní straně Assyrské země. A řeka čtvrtá jest Eufrates).
And the name of the third river [is] Hiddekel: which floweth toward the east of Assyria. And the fourth river [is] Euphrates.
15 Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v ráji v zemi Eden, aby jej dělal a ostříhal ho.
And the LORD God took the man, and put him into the garden of Eden, to dress it, and to keep it.
16 I zapověděl Hospodin Bůh člověku, řka: Z každého stromu rajského svobodně jísti budeš;
And the LORD God commanded the man, saying, Of every tree of the garden thou mayest freely eat:
17 Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš.
But of the tree of the knowledge of good and evil, thou shalt not eat of it: for in the day that thou eatest of it thou shalt surely die.
18 Řekl byl také Hospodin Bůh: Není dobré člověku býti samotnému; učiním jemu pomoc, kteráž by při něm byla.
And the LORD God said, [It is] not good that the man should be alone: I will make him a help meet for him.
19 (Nebo když byl učinil Hospodin Bůh z země všelikou zvěř polní, i všecko ptactvo nebeské, přivedl je k Adamovi, aby pohleděl na ně, jaké by jméno kterému dáti měl; a jak by koli nazval Adam kterou duši živou, tak aby jmenována byla.
And out of the ground the LORD God formed every beast of the field, and every fowl of the air, and brought [them] to Adam to see what he would call them; and whatsoever Adam called every living creature, that [was] its name.
20 I dal Adam jména všechněm hovadům, i ptactvu nebeskému, a všeliké zvěři polní; Adamovi pak není nalezena pomoc, kteráž by při něm byla.)
And Adam gave names to all cattle, and to the fowls of the air, and to every beast of the field: but for Adam there was not found a help meet for him.
21 Protož uvedl Hospodin Bůh tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyňal jedno z žeber jeho, a to místo vyplnil tělem.
And the LORD God caused a deep sleep to fall upon Adam, and he slept; and he took one of his ribs, and closed up the flesh in its place.
22 A z toho žebra, kteréž vyňal z Adama, vzdělal Hospodin Bůh ženu, a přivedl ji k Adamovi.
And the rib, which the LORD God had taken from man, he made woman, and brought her to the man.
23 I řekl Adam: Teď tato jest kost z kostí mých a tělo z těla mého; tato slouti bude mužatka, nebo z muže vzata jest.
And Adam said, This [is] now bone of my bones, and flesh of my flesh: she shall be called Woman, because she was taken out of man.
24 Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo.
Therefore shall a man leave his father and his mother, and shall cleave to his wife: and they shall be one flesh.
25 Byli pak oba dva nazí, Adam i žena jeho, a nestyděli se.
And they were both naked, the man and his wife, and were not ashamed.
