1 Mojžišova 2
1 A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich.
Thus were finished the heavens and the earth, and all their host.
2 A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal.
And God had finished on the seventh day his work which he had made, and he rested on the seventh day from all his work which he had made.
3 I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.
And God blessed the seventh day, and sanctified it; because thereon he had rested from all his work which God had created in making it.
4 Tiť jsou rodové nebes a země, (když stvořena jsou v den, v němž učinil Hospodin Bůh zemi i nebe),
These are the generations of the heavens and of the earth when they were created, on the day that the Lord God made earth and heaven.
5 I každé chrastiny polní, dříve než byla na zemi, i všeliké byliny polní, prvé než vzcházela; nebo ještě byl nedštil Hospodin Bůh na zemi, aniž byl který člověk, ješto by dělal zemi.
And every plant of the field was not yet on the earth, and every herb of the field had not yet grown; for the Lord God had not caused it to rain upon the earth, and man was not yet there to till the ground.
6 A aniž pára vystupovala z země, aby svlažovala všecken svrchek země.
But there went up a mist from the earth, and watered the whole face of the ground.
7 I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.
And the Lord God formed the man of dust from the ground, and breathed into his nostrils the breath of life; and the man became a living being.
8 Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ, a postavil tam člověka, jehož byl učinil.
And the Lord God planted a garden in Eden to the eastward, and he put there the man whom he had formed.
9 A vyvedl Hospodin Bůh z země všeliký strom na pohledění libý, a ovoce k jídlu chutné; též strom života u prostřed ráje, i strom vědění dobrého a zlého.
And the Lord God caused to grow out of the ground every tree that is pleasant to the sight and good for food; and the tree of life in the midst of the garden, and the tree of the knowledge of good and evil.
10 (A řeka vycházela z Eden, k svlažování ráje, a odtud dělila se, a byla ve čtyři hlavní řeky.
And a river went out of Eden to water the garden, and from there it was parted, and became four principal streams.
11 Jméno jedné Píson, ta obchází všecku zemi Hevilah, kdež jest zlato.
The name of the first is Pishon, the same which compasseth the whole land of Havilah, where there is gold.
12 A zlato země té jest výborné; tam jest i bdelium, a kámen onychin.
And the gold of that land is good; there is the bdellium and the onyx stone.
13 Jméno pak druhé řeky Gihon, ta obchází všecku zemi Chus.
And the name of the second river is Gihon, the same which compasseth the whole land of Cush.
14 A jméno řeky třetí Hiddekel, kteráž teče k východní straně Assyrské země. A řeka čtvrtá jest Eufrates).
And the name of the third river is Hiddekel, the same which floweth towards the east of Assyria; and the fourth river is the Euphrates.
15 Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v ráji v zemi Eden, aby jej dělal a ostříhal ho.
And the Lord God took the man, and put him into the garden of Eden, to till it, and to keep it.
16 I zapověděl Hospodin Bůh člověku, řka: Z každého stromu rajského svobodně jísti budeš;
And the Lord God commanded the man, saying, Of every tree of the garden thou mayest freely eat;
17 Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš.
But of the tree of the knowledge of good and evil, thou shalt not eat of it; for on the day that thou eatest thereof thou shalt surely die.
18 Řekl byl také Hospodin Bůh: Není dobré člověku býti samotnému; učiním jemu pomoc, kteráž by při něm byla.
And the Lord God said, It is not good that the man should be alone; I will make him a help suitable for him.
19 (Nebo když byl učinil Hospodin Bůh z země všelikou zvěř polní, i všecko ptactvo nebeské, přivedl je k Adamovi, aby pohleděl na ně, jaké by jméno kterému dáti měl; a jak by koli nazval Adam kterou duši živou, tak aby jmenována byla.
And the Lord God had formed out of the ground every beast of the field, and every fowl of the heaven, and he brought them unto the man to see what he would call them; and whatsoever the man would call every living creature, that should be its name.
20 I dal Adam jména všechněm hovadům, i ptactvu nebeskému, a všeliké zvěři polní; Adamovi pak není nalezena pomoc, kteráž by při něm byla.)
And the man gave names to all cattle, and to the fowl of the heaven, and to every beast of the field; but for man there was not found a help suitable for him.
21 Protož uvedl Hospodin Bůh tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyňal jedno z žeber jeho, a to místo vyplnil tělem.
And the Lord God caused a deep sleep to fall upon the man, and he slept; and he took one of his ribs, and closed up the flesh instead thereof.
22 A z toho žebra, kteréž vyňal z Adama, vzdělal Hospodin Bůh ženu, a přivedl ji k Adamovi.
And the Lord God formed the rib which he had taken from the man into a woman, and brought her unto the man.
23 I řekl Adam: Teď tato jest kost z kostí mých a tělo z těla mého; tato slouti bude mužatka, nebo z muže vzata jest.
And the man said, This time it is bone of my bones, and flesh of my flesh; this shall be called Woman, [[Ishah, ]] because out of Man [[Ishi]] was this one taken.
24 Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo.
Therefore doth a man leave his father and his mother, and cleave unto his wife, and they become one flesh.
25 Byli pak oba dva nazí, Adam i žena jeho, a nestyděli se.
And they were both naked, the man and his wife, and were not ashamed.
