1 Mojžišova 2
1 A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich.
So the heavens and the earth were finished, and all the furniture of them.
2 A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal.
And on the seventh day God ended his work which he had made: and he rested on the seventh day from all his work which he had done.
3 I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho; nebo v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo.
And he blessed the seventh day, and sanctified it: because in it he had rested from all his work which God created and made.
4 Tiť jsou rodové nebes a země, (když stvořena jsou v den, v němž učinil Hospodin Bůh zemi i nebe),
These are the generations of the heaven and the earth, when they were created, in the day that the Lord God made the heaven and the earth:
5 I každé chrastiny polní, dříve než byla na zemi, i všeliké byliny polní, prvé než vzcházela; nebo ještě byl nedštil Hospodin Bůh na zemi, aniž byl který člověk, ješto by dělal zemi.
And every plant of the field before it sprung up in the earth, and every herb of the ground before it grew: for the Lord God had not rained upon the earth; and there was not a man to till the earth.
6 A aniž pára vystupovala z země, aby svlažovala všecken svrchek země.
But a spring rose out of the earth, watering all the surface of the earth.
7 I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou.
And the Lord God formed man of the slime of the earth: and breathed into his face the breath of life, and man became a living soul.
8 Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ, a postavil tam člověka, jehož byl učinil.
And the Lord God had planted a paradise of pleasure from the beginning: wherein he placed man whom he had formed.
9 A vyvedl Hospodin Bůh z země všeliký strom na pohledění libý, a ovoce k jídlu chutné; též strom života u prostřed ráje, i strom vědění dobrého a zlého.
And the Lord God brought forth of the ground all manner of trees, fair to behold, and pleasant to eat of: the tree of life also in the midst of paradise: and the tree of knowledge of good and evil.
10 (A řeka vycházela z Eden, k svlažování ráje, a odtud dělila se, a byla ve čtyři hlavní řeky.
And a river went out of the place of pleasure to water paradise, which from thence is divided into four heads.
11 Jméno jedné Píson, ta obchází všecku zemi Hevilah, kdež jest zlato.
The name of the one is Phison: that is it which compasseth all the land of Hevilath, where gold groweth.
12 A zlato země té jest výborné; tam jest i bdelium, a kámen onychin.
And the gold of that land is very good: there is found bdellium, and the onyx stone.
13 Jméno pak druhé řeky Gihon, ta obchází všecku zemi Chus.
And the name of the second river is Gehon: the same is it that compasseth all the land of Ethiopia.
14 A jméno řeky třetí Hiddekel, kteráž teče k východní straně Assyrské země. A řeka čtvrtá jest Eufrates).
And the name of the third river is Tigris: the same passeth along by the Assyrians. And the fourth river is Euphrates.
15 Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v ráji v zemi Eden, aby jej dělal a ostříhal ho.
And the Lord God took man, and put him into the paradise of pleasure, to dress it, and to keep it.
16 I zapověděl Hospodin Bůh člověku, řka: Z každého stromu rajského svobodně jísti budeš;
And he commanded him, saying: Of every tree of paradise thou shalt eat:
17 Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš.
But of the tree of knowledge of good and evil, thou shalt not eat. For in what day soever thou shalt eat of it, thou shalt die the death.
18 Řekl byl také Hospodin Bůh: Není dobré člověku býti samotnému; učiním jemu pomoc, kteráž by při něm byla.
And the Lord God said: It is not good for man to be alone: let us make him a help like unto himself.
19 (Nebo když byl učinil Hospodin Bůh z země všelikou zvěř polní, i všecko ptactvo nebeské, přivedl je k Adamovi, aby pohleděl na ně, jaké by jméno kterému dáti měl; a jak by koli nazval Adam kterou duši živou, tak aby jmenována byla.
And the Lord God having formed out of the ground all the beasts of the earth, and all the fowls of the air, brought them to Adam to see what he would call them: for whatsoever Adam called any living creature the same is its name.
20 I dal Adam jména všechněm hovadům, i ptactvu nebeskému, a všeliké zvěři polní; Adamovi pak není nalezena pomoc, kteráž by při něm byla.)
And Adam called all the beasts by their names, and all the fowls of the air, and all the cattle of the field: but for Adam there was not found a helper like himself.
21 Protož uvedl Hospodin Bůh tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyňal jedno z žeber jeho, a to místo vyplnil tělem.
Then the Lord God cast a deep sleep upon Adam: and when he was fast asleep, he took one of his ribs, and filled up flesh for it.
22 A z toho žebra, kteréž vyňal z Adama, vzdělal Hospodin Bůh ženu, a přivedl ji k Adamovi.
And the Lord God built the rib which he took from Adam into a woman: and brought her to Adam.
23 I řekl Adam: Teď tato jest kost z kostí mých a tělo z těla mého; tato slouti bude mužatka, nebo z muže vzata jest.
And Adam said: This now is bone of my bones, and flesh of my flesh; she shall be called woman, because she was taken out of man.
24 Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo.
Wherefore a man shall leave father and mother, and shall cleave to his wife: and they shall be two in one flesh.
25 Byli pak oba dva nazí, Adam i žena jeho, a nestyděli se.
And they were both naked: to wit, Adam and his wife: and were not ashamed.
