1 Mojžišova 19
1 Přišli pak dva andělé do Sodomy u večer, a Lot seděl v bráně Sodomské. Kteréžto když uzřel, vstav, šel jim v cestu a sklonil se tváří až k zemi.
And the two agents came to Sodom at evening, and Lot sat in the gate of Sodom. And Lot saw them, and rose up to meet them. And he bowed himself with his face to the earth,
2 A řekl: Aj, prosím páni moji, uchylte se nyní do domu služebníka svého, a zůstaňte přes noc; umyjete také nohy své a ráno vstanouce, půjdete cestou svou. Oni pak odpověděli: Nikoli, ale přenocujeme na ulici.
and he said, Behold now, my lords, turn aside, I pray you, into your servant's house, and tarry all night, and wash your feet, and ye shall rise up early, and go on your way. And they said, No, but we will abide in the street all night.
3 Ale když on je velmi nutil, obrátivše se k němu, vešli do domu jeho. I udělal jim hody, a napekl chlebů přesných, i jedli.
And he urged them greatly. And they turned in to him, and entered into his house. And he made a feast for them, and baked unleavened bread, and they ate.
4 Prvé pak než lehli, muži města toho, muži Sodomští, osuli se vůkol domu toho, od mladého až do starého, všecken lid odevšad.
But before they lay down, the men of the city, the men of Sodom, encompassed the house around, both young and old, all the people from every quarter.
5 I volali na Lota, a řekli jemu: Kde jsou ti muži, kteříž přišli k tobě v noci? Vyveď je k nám, ať je poznáme.
And they called to Lot, and said to him, Where are the men who came in to thee this night? Bring them out to us, that we may know them.
6 I vyšel k nim Lot ven, a zavřel po sobě dvéře.
And Lot went out to them to the door, and shut the door after him.
7 A řekl: Prosím, bratří moji, nečiňte zlého.
And he said, I pray you, my brothers, do not so wickedly.
8 Aj, mám teď dvě dcery, kteréžto nepoznaly muže; vyvedu je nyní k vám, čiňte s nimi, jak se vám líbí; toliko mužům těmto nic nečiňte, poněvadž vešli pod stín střechy mé.
Behold now, I have two daughters who have not known a man. Let me, I pray you, bring them out to you, and do ye to them as is good in your eyes. Only do nothing to these men, inasmuch as they have come under the shadow of my roof.
9 I řekli: Odejdi tam! A mluvili: Sám se dostal sem pohostinu, a chce nás souditi? Nyní tobě hůř uděláme, než jim. I obořili se násilně na muže toho, totiž na Lota, a přistoupili, aby vylomili dvéře.
And they said, Stand back. And they said, This one fellow came in to sojourn, and he will be a judge. Now we will deal worse with thee, than with them. And they pressed greatly upon the man, even Lot, and drew near to break the door.
10 Tedy muži ti vztáhli ven ruku svou, a uvedli Lota k sobě do domu, a dvéře zavřeli.
But the men put forth their hand, and brought Lot into the house to them, and shut to the door.
11 A ty muže, kteříž byli přede dveřmi domu, ranili slepotou velikou, od nejmenšího až do největšího, tak že ustali, hledajíce dveří.
And they smote the men who were at the door of the house with blindness, both small and great, so that they wearied themselves to find the door.
12 I řekli muži k Lotovi: Máš-li ještě zde koho, buď zetě neb syny své, neb dcery své, i všecko, což máš v městě, vyveď z místa tohoto.
And the men said to Lot, Have thou here any besides? Son-in-law, and thy sons, and thy daughters, and whomever thou have in the city, bring them out of the place.
13 Nebo zkazíme místo toto, proto že se velmi rozmohl křik jejich před Hospodinem, a poslal nás Hospodin, abychom zkazili je.
For we will destroy this place, because the cry of them has been great before Jehovah. And Jehovah has sent us to destroy it.
14 Vyšed tedy Lot, mluvil k zeťům svým, kteříž již měli pojímati dcery jeho, a řekl: Vstaňte, vyjděte z místa tohoto, nebo zkazí Hospodin město toto. Ale zdálo se zeťům jeho, jako by žertoval.
And Lot went out, and spoke to his sons-in-law, who married his daughters, and said, Up, get you out of this place, for Jehovah will destroy the city. But he seemed to his sons-in-law as a man jesting.
15 A když zasvitávalo, nutili andělé Lota, řkouce: Vstaň, vezmi ženu svou a dvě dcery své, kteréž tu jsou, abys nezahynul v pomstě města.
And when the morning arose, then the agents hurried Lot, saying, Arise, take thy wife, and thy two daughters who are here, lest thou be consumed in the iniquity of the city.
16 A když prodléval, chopili muži ruku jeho, a ruku ženy jeho, a ruku dvou dcer jeho, nebo se slitoval nad ním Hospodin; i vyvedli jej, a pustili za městem.
But he lingered. And the men laid hold upon his hand, and upon the hand of his wife, and upon the hand of his two daughters, Jehovah being merciful to him, and they brought him forth, and set him outside the city.
17 A stalo se, když je vedli ven, řekl jeden: Zachovejž život svůj, neohlédej se zpět, ani se zastavuj na vší této rovině; ujdi na horu, abys nezahynul.
And it came to pass, when they had brought them forth abroad, that he said, Escape for thy life, do not look behind thee, neither stay thou in all the Plain. Escape to the mountain, lest thou be consumed.
18 I řekl jim Lot: Ne tak, prosím, páni moji.
And Lot said to them, Oh, not so, my lord.
19 Aj, nyní nalezl služebník tvůj milost před očima tvýma, a veliké jest milosrdenství tvé, kteréž jsi učinil se mnou, když jsi zachoval duši mou; ale jáť nebudu moci ujíti na tu horu, aby mne nepostihlo to zlé, a umřel bych.
Behold now, thy servant has found favor in thy sight, and thou have magnified thy loving kindness, which thou have shown to me in saving my life, and I cannot escape to the mountain, lest evil overtake me, and I die.
20 Hle, teď jest toto město blízko, do něhož bych utekl, a toť jest malé; prosím, nechť tam ujdu; však pak neveliké jest, a živa bude duše má.
Behold now, this city is near to flee to, and it is a little one. Oh let me escape there (is it not a little one?), and my soul shall live.
21 I řekl k němu: Aj, uslyšel jsem žádost tvou i v této věci, abych nepodvrátil města toho, o němž jsi mluvil.
And he said to him, See, I have accepted thee concerning this thing also, that I will not overthrow the city of which thou have spoken.
22 Pospěšiž, ujdi tam; neboť nebudu moci učiniti ničehož, dokudž tam nedojdeš. A z té příčiny nazváno jest jméno města toho Ségor.
Hasten thee, escape there, for I cannot do anything till thou have come there. Therefore the name of the city was called Zoar.
23 Slunce vzcházelo nad zemi, když Lot všel do Ségor.
The sun was risen upon the earth when Lot came to Zoar.
24 A Hospodin dštil na Sodomu a naGomoru sirou a ohněm od Hospodina s nebe.
Then Jehovah rained upon Sodom and upon Gomorrah brimstone and fire from Jehovah out of heaven.
25 A podvrátil ta města i všecku tu rovinu, všecky také obyvatele těch měst, i všecko, což roste z země.
And he overthrew those cities, and all the Plain, and all the inhabitants of the cities, and that which grew upon the ground.
26 I ohlédla se žena jeho, jduc za ním, a obrácena jest v sloup solný.
But his wife looked back from behind him, and she became a pillar of salt.
27 Vstav pak Abraham ráno, pospíšil k místu tomu, kdež byl stál před Hospodinem.
And Abraham got up early in the morning to the place where he had stood before Jehovah.
28 A pohleděv k Sodomě a Gomoře, i na všecku zemi té roviny, uzřel, a aj, vystupoval dým z země té, jako dým z vápenice.
And he looked toward Sodom and Gomorrah, and toward all the land of the Plain, and beheld, and, lo, the smoke of the land went up as the smoke of a furnace.
29 Stalo se tedy, když kazil Bůh města té roviny, že se rozpomenul Bůh na Abrahama, a vytrhl Lota z prostředku podvrácení, když podvracel města, v nichž bydlil Lot.
And it came to pass, when God destroyed the cities of the Plain, that God remembered Abraham, and sent Lot out of the midst of the overthrow, when he overthrew the cities in which Lot dwelt.
30 Potom vyšel Lot z Ségor, a bydlil na hoře té, a obě dvě dcery jeho s ním; nebo nesměl bydliti v Ségor. I bydlil v jeskyni s oběma dcerami svými.
And Lot went up out of Zoar, and dwelt in the mountain, and his two daughters with him, for he feared to dwell in Zoar. And he dwelt in a cave, he and his two daughters.
31 I řekla prvorozená k mladší: Otec náš jest již starý, a není žádného muže na zemi, ješto by všel k nám podlé obyčeje vší země.
And the firstborn said to the younger, Our father is old, and there is not a man on the earth to come in to us after the manner of all the earth.
32 Poď, dejme píti otci našemu vína, a spěme s ním, abychom zachovaly z otce našeho símě.
Come, let us make our father drink wine, and we will lie with him, that we may preserve seed by our father.
33 I daly píti otci svému vína té noci; a všedši prvorozená, spala s otcem svým, kterýžto necítil, ani když lehla, ani když vstala.
And they made their father drink wine that night. And the firstborn went in, and lay with her father. And he did not know when she lay down, nor when she arose.
34 Nazejtří pak řekla prvorozená k mladší: Aj, spala jsem včerejší noci s otcem svým; dejme mu píti vína ještě této noci; potom vejduc, spi s ním, a zachovejme símě z otce našeho.
And it came to pass on the morrow, that the firstborn said to the younger, Behold, I lay last night with my father. Let us make him drink wine this night also, and go thou in, and lie with him, that we may preserve seed by our father.
35 I daly píti ještě té noci otci svému vína; a vstala ta mladší, a spala s ním; on pak necítil, ani když ona lehla, ani když vstala.
And they made their father drink wine that night also. And the younger arose, and lay with him. And he did not know when she lay down, nor when she arose.
36 A tak počaly obě dcery Lotovy z otce svého.
Thus both the daughters of Lot were with child by their father.
37 I porodila prvorozená syna, a nazvala jméno jeho Moáb; onť jest otec Moábských až do dnešního dne.
And the firstborn bore a son, and called his name Moab. The same is the father of the Moabites to this day.
38 I mladší také porodila syna, a nazvala jméno jeho Ben Ammon; onť jest otcem Ammonitských až do dnešního dne.
And the younger, she also bore a son, and called his name Ben-ammi. The same is the father of the sons of Ammon to this day.
