1 Mojžišova 18
1 Ukázal se pak jemu Hospodin v rovině Mamre; a on seděl u dveří stanu, když veliké horko na den bylo.
Pea naʻe hā mai ʻa Sihova kiate ia ʻi he fonua ʻo Mamili, ʻi heʻene nofo ʻi he matapā ʻoe fale fehikitaki ʻi he pupuha ʻoe ʻaho.
2 A když pozdvihl očí svých, viděl, a aj, tři muži stáli naproti němu. Kteréžto jakž uzřel, běžel jim vstříc ode dveří stanu, a sklonil se až k zemi.
Pea hanga hake ʻe ia hono mata ʻo sio, pea vakai, ʻoku tutuʻu mai ʻae tangata ʻe toko tolu kiate ia: pea ʻi heʻene mamata ki ai, naʻa ne lele mei he matapā ʻoe fale fehikitaki, ke fakafetaulaki kiate kinautolu, pea naʻe punou hifo ia ki he kelekele,
3 A řekl: Pane můj, jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, prosím, nepomíjej služebníka svého.
ʻO ne pehē, “Ko hoku ʻEiki, ko eni, kapau kuo u maʻu ʻae lelei ʻi ho ʻao, ʻofa ke ʻoua naʻa ke ʻalu mei hoʻo tamaioʻeiki.
4 Přineseno bude trochu vody, a umyjete nohy své, a odpočinete pod stromem.
Tuku ke ʻomi ha vai siʻi, pea fufulu homou vaʻe, pea mou mālōlō ʻi he lolo ʻakau.
5 Zatím přinesu kus chleba, a posilníte srdce svého; potom půjdete, poněvadž mimo služebníka svého jdete. I řekli: Tak učiň, jakž jsi mluvil.
Pea te u ʻomi ha konga mā, pea fakafiemālie homou loto; pea hili ia te mou ʻalu; he ko ia kuo mou haʻu ai ki hoʻomou tamaioʻeiki.” Pea naʻa nau pehē, “Ke ke fai ʻo hangē ko hoʻo lea.”
6 Tedy pospíšil Abraham do stanu k Sáře, a řekl: Spěšně tři míry mouky bělné zadělej, a napec podpopelných chlebů.
Pea ʻalu fakatoʻotoʻo ʻa ʻEpalahame ki he fale, kia Sela ʻo ne pehē, “Teuteu fakavave ʻae fua ʻe tolu ʻoe mahoaʻa lelei ʻo natu ia, ʻo ngaohi ʻaki ʻae ngaahi foʻi mā, pea taʻo ia ʻi he ngotoʻumu.
7 Abraham pak běžel k stádu; a vzav tele mladé a dobré, dal služebníku, kterýžto pospíšil připraviti je.
Pea lele ʻa ʻEpalahame ki he fanga manu, ʻo ne toʻo mei ai ʻae ʻuhiki pulu molu mo lelei, ʻo ne ʻatu ia ki ha talavou pea naʻa ne fakatoʻotoʻo ʻa hono ngaohi.
8 Potom vzav másla a mléka, i tele, kteréž připravil, položil před ně; sám pak stál při nich pod stromem, i jedli.
Pea ne toʻo mai ʻae pota, mo e huʻahuhu, pea mo e ʻuhiki pulu naʻa ne ngaohi, ʻo ne tuku ia ʻi honau ʻao; pea tuʻu ia ʻo ofi kiate kinautolu ʻi he lolo ʻakau, pea naʻa nau kai.”
9 Řekli pak jemu: Kde jest Sára manželka tvá? Kterýžto odpověděl: Teď v stanu.
Pea nau pehē kiate ia, “Ko e fē ʻa Sela, ko ho uaifi?” Pea pehēange ʻe ia, “Vakai, ʻoku ʻi he fale fehikitaki ia.”
10 A řekl: Jistotně se navrátím k tobě vedlé času života, a aj, syna míti bude Sára manželka tvá. Ale Sára poslouchala u dveří stanu, kteréž byly za ním.
Pea ne pehē, “Ko e moʻoni te u toe haʻu kiate koe, ʻi he kuonga totonu; pea vakai, ʻe maʻu ʻe ho uaifi ko Sela, ha tama.” Pea naʻe ongoʻi ʻe Sela ʻi he matapā ʻoe fale fehikitaki, ʻaia naʻe ʻi hono tuʻa.
11 Abraham pak i Sára byli staří a sešlého věku, a přestal byl Sáře běh ženský.
Pea naʻe motuʻa ʻa ʻEpalahame mo Sela, pea naʻe lahi hona taʻu: naʻe ʻikai kei ia Sela ʻae anga ʻoe fefine.
12 I smála se Sára sama v sobě, řkuci: Teprv když jsem se sstarala, v rozkoše se vydám? A ještě i pán můj se sstaral.
Ko ia naʻe katakata loto ai ʻa Sela, ʻo pehē, “He ko e moʻoni, te u nekeneka au, ka kuo u motuʻa, pea kuo motuʻa mo ʻeku ʻeiki foki?”
13 Tedy řekl Hospodin Abrahamovi: Proč jest se smála Sára, řkuci: Zdaliž opravdu ještě roditi budu, a já se sstarala?
Pea folofola ʻa Sihova kia ʻEpalahame, ʻo pehē, “Ko e hā naʻe kata ai ʻa Sela, ʻo pehē, ‘Ko e moʻoni koā te u fanauʻi ha tama ʻeau ka kuo u motuʻa?’
14 Zdaliž co skrytého bude před Hospodinem? K času určitému navrátím se k tobě vedlé času života, a Sára bude míti syna.
He ʻoku ai ha meʻa ʻe taha ʻoku faingataʻa kia Sihova? ʻI he kuonga kuo kotofa te u toe haʻu kiate koe, pea ʻe maʻu ʻe ho uaifi ko Sela ʻae tama.”
15 Zapřela pak Sára a řekla: Nesmála jsem se; nebo se bála. I řekl Hospodin: Neníť tak, ale smála jsi se.
Pea fakafisi ʻa Sela ʻo pehē, “Naʻe ʻikai te u kata;” he naʻa ne manavahē. Pea ne pehē, “ʻIkai, ka naʻa ke kata pe.”
16 Tedy vstavše odtud muži ti, obrátili se k Sodomě; Abraham pak šel s nimi, aby je provodil.
Pea tuʻu hake ʻae kau tangata mei ai, pea hanga atu ki Sotoma, pea ʻalu ʻa ʻEpalahame mo kinautolu, ke moimoiʻi ʻakinautolu ʻi he hala.
17 A řekl Hospodin: Zdali já zatajím před Abrahamem, což dělati budu?
Pea pehē ʻe Sihova, “He te u fufū mei ʻa ʻEpalahame ʻae meʻa te u fai?
18 Poněvadž Abraham jistotně bude v národ veliký a silný, a požehnáni budou v něm všickni národové země.
He ko e moʻoni ʻe hoko ʻa ʻEpalahame ko e puleʻanga lahi mo mālohi ʻaupito, pea ʻe monūʻia ʻiate ia ʻae ngaahi puleʻanga kotoa pē ʻo māmani.
19 Nebo znám jej; protož přikáže synům svým a domu svému po sobě, aby ostříhali cesty Hospodinovy, a činili spravedlnost a soud, aťby naplnil Hospodin Abrahamovi, což mu zaslíbil.
He ʻoku ou ʻiloʻi ia, te ne fekau ʻene fānau mo hono kau nofoʻanga kotoa pē tuku fakaholo, pea te nau ʻalu ʻi he hala ʻo Sihova, ke fai ʻae angatonu, mo e fakamaau: koeʻuhi ke fakahoko ʻe Sihova kia ʻEpalahame, ʻaia kotoa pē kuo ne lea ʻaki kiate ia.”
20 I řekl Hospodin: Proto že rozmnožen jest křik Sodomských a Gomorských, a hřích jejich že obtížen jest náramně:
Pea pehē ʻe Sihova, “Koeʻuhi kuo lahi ʻae tangi ʻa Sotoma mo Komola, pea kuo hoko ʻo kovi ʻaupito ʻenau angahala;
21 Sstoupím již a pohledím, jestliže podle křiku jejich, kterýž přišel ke mně, činili, důjde na ně setření; a pakli toho není, zvím.
Ko ia te u ʻalu hifo ni, ʻo mamata, pe kuo nau fai kotoa pē, ʻo hangē ko e tangi ʻo ia, ʻaia kuo aʻu mai kiate au: pea kapau ʻe ʻikai, pea te u ʻilo.”
22 A obrátivše se odtud muži, šli do Sodomy; Abraham pak ještě stál před Hospodinem.
Pea naʻe hanga atu mei ai ʻae mata ʻoe ongo tangata ke na ʻalu atu ki Sotoma: ka naʻe kei tuʻu pe ʻa ʻEpalahame ʻi he ʻao ʻo Sihova.
23 V tom přistoupiv Abraham, řekl: Zdali také zahladíš spravedlivého s bezbožným?
Pea ʻunuʻunu atu ke ofi ʻa ʻEpalahame, ʻo ne pehē, “Pea te ke fakaʻauha fakataha ʻae angatonu mo e angahala?
24 Bude-li padesáte spravedlivých v tom městě, zdali předce zahubíš, a neodpustíš místu pro padesáte spravedlivých, kteříž jsou v něm?
Naʻa ʻoku ʻi he kolo ʻae angatonu ʻe toko nimangofulu: pea te ke fakaʻauha foki, ka ʻe ʻikai fakamoʻui ʻae potu, koeʻuhi ko e angatonu ʻe toko nimangofulu ʻoku ʻi ai?
25 Odstup to od tebe, abys takovou věc učiniti měl, abys usmrtil spravedlivého s bezbožným; takť by byl spravedlivý jako bezbožný. Odstup to od tebe; zdaliž soudce vší země neučiní soudu?
Ke mamaʻo ʻiate koe ha fai pehē, ke tāmateʻi ʻae angatonu fakataha mo e angahala, pea ke fakatatau ʻae angatonu ki he angahala, ke mamaʻo ia ʻiate koe: ʻikai ʻe fai totonu ʻae Fakamaau ʻo māmani kotoa pē?”
26 I řekl Hospodin: Jestliže naleznu v Sodomě, v městě tom, padesáte spravedlivých, odpustím všemu tomu místu pro ně.
Pea pehē ʻe Sihova, “Kapau te u ʻilo ʻi Sotoma ʻae angatonu ʻe toko nimangofulu, te u fakamoʻui ʻae potu kotoa pē koeʻuhi ko kinautolu.”
27 A odpovídaje Abraham, řekl: Aj, nyní chtěl bych mluviti ku Pánu svému, ačkoli jsem prach a popel.
Pea lea ʻa ʻEpalahame ʻo ne pehē, “Vakai, ko eni kuo u lea au kia Sihova, ka ko e efu, mo e efuefu pe au:
28 Co pak, nedostane-li se ku padesáti spravedlivým pěti, zdali zkazíš pro těch pět všecko město? I řekl: Nezahladím, jestliže najdu tam čtyřidceti pět.
Pea kapau ʻe ʻikai ʻi ai ʻae toko nima ʻi he toko nimangofulu ʻoku angatonu: pea te ke fakaʻauha ʻae kolo kotoa pē, koeʻuhi ko e toko nima? Pea pehē ʻe ia, kapau te u ʻilo ʻi ai ʻae toko fāngofulu ma toko nima, ʻe ʻikai te u fakaʻauha ia.”
29 Opět mluvil Abraham a řekl: Snad nalezeno bude tam čtyřidceti? A odpověděl: Neučiním pro těch čtyřidceti.
Pea ne toe lea kiate ia, ʻo pehē, “Pea kapau ʻe ʻilo ʻi ai ʻae toko fāngofulu.” Pea pehē ʻe ia, “E ʻikai te u fai ia, koeʻuhi koe toko fāngofulu ko ia.”
30 I řekl Abraham: Prosím, nechť se nehněvá Pán můj, že mluviti budu: Snad se jich nalezne tam třidceti? Odpověděl: Neučiním, jestliže naleznu tam třidceti.
Pea pehē ʻe ia kiate ia, “ʻOfa ke ʻoua naʻa houhau ʻa Sihova, pea te u lea: Kapau ʻe ʻilo ʻi ai ʻae toko tolungofulu.” Pea pehēange ʻe ia, “E ʻikai te u fai ia, ʻo kapau te u ʻilo ʻi ai ʻae toko tolungofulu.”
31 A opět řekl: Aj, nyní počal jsem mluviti ku Pánu svému: Snad se nalezne tam dvadceti? Odpověděl: Nezahladím i pro těch dvadceti.
Pea pehē ʻe ia, “Vakai, kuo u lea ni kia Sihova: Kapau ʻe ʻilo ʻi ai ʻae toko uofulu.” Pea pehē ʻe ia, “E ʻikai te u fakaʻauha ia koeʻuhi ko e toko uofulu ko ia.”
32 Řekl ještě: Prosím, ať se nehněvá Pán můj, jestliže jednou ještě mluviti budu: Snad se jich najde tam deset? Odpověděl: Nezahladím i pro těch deset.
Pea pehē ʻe ia, “ʻOfa ke ʻoua naʻa houhau ʻa Sihova, pea te u lea ni ʻo tā tuʻo taha pe; Kapau ʻe ʻilo ʻi ai ʻae toko hongofulu.” Pea pehē ʻe ia, “E ʻikai te u fakaʻauha ia, koeʻuhi ko e toko hongofulu ko ia.”
33 I odšel Hospodin, když dokonal řeč k Abrahamovi; Abraham pak navrátil se k místu svému.
Pea hāʻele atu ai ʻa Sihova ʻi hono hala, hili ʻena alea mo ʻEpalahame; pea liu mai ʻa ʻEpalahame ki hono potu.
