1 Mojžišova 15
1 Když pak ty věci pominuly, stalo se slovo Hospodinovo k Abramovi u vidění, řkoucí: Neboj se, Abrame; já budu pavéza tvá, a odplata tvá velmi veliká.
After these things the word of the Lord came unto Abram in a vision, saying, Fear not Abram; I am thy shield, thy reward shall be exceedingly great.
2 Jemužto řekl Abram: Panovníče Hospodine, což mi dáš, poněvadž já scházím bez dětí, a ten, jemuž zanechám domu svého, bude Damašský Eliezer?
And Abram said, Lord God, what wilt thou give me, seeing I go childless, and the steward of my house is Eliezer of Damascus?
3 Řekl ještě Abram: Aj, mně jsi nedal semene; a aj, schovanec můj bude mým dědicem.
And Abram said, Behold to me thou hast given no seed; and lo, one born in my house will be my heir.
4 A aj, slovo Hospodinovo k němu, řkuci: Nebudeť ten dědicem tvým, ale kterýž vyjde z života tvého, ten dědicem tvým bude.
And behold, the word of the Lord came unto him, saying, This one shall not be thy heir; but he that shall come forth out of thy own bowels shall be thy heir.
5 I vyvedl jej ven a řekl: Vzhlédniž nyní k nebi, a sečti hvězdy, budeš-li je však moci sčísti? Řekl mu ještě: Tak bude símě tvé.
And he brought him forth abroad, and said, Look now toward the heaven, and count the stars, if thou be able to count them; and he said unto him, So shall thy seed be.
6 I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost.
And he believed in the Lord; and he accounted it to him for righteousness.
7 (Nebo byl řekl jemu: Já jsem Hospodin, kterýž jsem tě vyvedl z Ur Kaldejských, aťbych dal zemi tuto k dědičnému vládařství.
And he said unto him, I am the Lord that brought thee out of Ur of the Chaldees, to give unto thee this land, to inherit it.
8 I řekl: Panovníče Hospodine, po čem poznám, že ji dědičně obdržím?
And he said, Lord God, whereby shall I know that I shall inherit it?
9 I odpověděl jemu: Vezmi mně jalovici tříletou, a kozu tříletou, a skopce tříletého, hrdličku také a holoubátko.
And he said unto him, Take me a heifer of three years old, and a she-goat of three years old, and a ram of three years old, and a turtle-dove, and a young pigeon.
10 Kterýžto vzav ty všecky věci, zroztínal je na poly, a rozložil na dvě straně, jednu polovici proti druhé; ptáků pak nezroztínal.
And he took unto him all these, and divided them in the midst, and laid each piece one opposite the other; but the birds he did not divide.
11 Ptáci pak sedali na ta mrtvá těla, a Abram je sháněl.
And the birds of prey came down upon the carcasses; but Abram drove them away.
12 I stalo se, když slunce zapadalo, že dřímota těžká připadla na Abrama; a aj, hrůza a tma veliká obklíčila jej).
And when the sun was about going down, a deep sleep fell upon Abram; and lo, a horror, dark and great, fell upon him.
13 Řekl tedy Bůh Abramovi: To zajisté věz, že pohostinu bude símě tvé v zemi cizí, a v službu je podrobí, a trápiti je budou za čtyři sta let.
And he said unto Abram, Know of a surety that thy seed shall be a stranger in a land which is not theirs, and they will make them serve, and they will afflict them four hundred years.
14 Však národ, jemuž sloužiti budou, já souditi budu; a potom vyjdou s velikým zbožím.
And also that nation whom they shall serve, will I judge; and afterward shall they go out with great substance.
15 Ty pak půjdeš k otcům svým v pokoji; a pohřben budeš v starosti dobré.
But thou shalt come to thy fathers in peace; thou shalt be buried in a good old age.
16 A čtvrté pokolení sem se navrátí; nebť ještě není doplněna nepravost Amorejských.
Yet the fourth generation shall come hither again; for the iniquity of the Emorites will not be full until then.
17 I stalo se, když zapadlo slunce, a tma bylo, a aj, ukázala se pec kouřící se, a pochodně ohnivá, kteráž šla mezi díly těmi.
And it came to pass, when the sun had gone down, and it was dark, that behold a smoking furnace, and a burning flame, which passed between those pieces.
18 V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten:
On the same day the Lord made a covenant with Abram, saying, Unto thy seed have I given this land, from the river of Egypt unto the great river, the river Euphrates;
19 Cinejské, Cenezejské, Cethmonské,
The Kenites, and the Kenizzites, and the Kadmonites,
20 A Hetejské, Ferezejské, a Refaimské,
And the Hittites, and the Perizzites, and the Rephaim,
21 Amorejské, i Kananejské také, a Gergezejské a Jebuzejské.
And the Emorites, and the Canaanites, and the Girgashites, and the Jebusites.
