1 Mojžišova 15
1 Když pak ty věci pominuly, stalo se slovo Hospodinovo k Abramovi u vidění, řkoucí: Neboj se, Abrame; já budu pavéza tvá, a odplata tvá velmi veliká.
And so, these things having been transacted, the word of the Lord came to Abram by a vision, saying: “Do not be afraid, Abram, I am your protector, and your reward is exceedingly great.”
2 Jemužto řekl Abram: Panovníče Hospodine, což mi dáš, poněvadž já scházím bez dětí, a ten, jemuž zanechám domu svého, bude Damašský Eliezer?
And Abram said: “Lord God, what will you give to me? I may go without children. And the son of the steward of my house is this Eliezer of Damascus.”
3 Řekl ještě Abram: Aj, mně jsi nedal semene; a aj, schovanec můj bude mým dědicem.
And Abram added: “Yet to me you have not given offspring. And behold, my servant born in my house will be my heir.”
4 A aj, slovo Hospodinovo k němu, řkuci: Nebudeť ten dědicem tvým, ale kterýž vyjde z života tvého, ten dědicem tvým bude.
And immediately the word of the Lord came to him, saying: “This one will not be your heir. But he who will come from your loins, the same will you have for your heir.”
5 I vyvedl jej ven a řekl: Vzhlédniž nyní k nebi, a sečti hvězdy, budeš-li je však moci sčísti? Řekl mu ještě: Tak bude símě tvé.
And he brought him outside, and he said to him, “Take in the heavens, and number the stars, if you can.” And he said to him, “So also will your offspring be.”
6 I uvěřil Hospodinu, a počteno mu to za spravedlnost.
Abram believed God, and it was reputed to him unto justice.
7 (Nebo byl řekl jemu: Já jsem Hospodin, kterýž jsem tě vyvedl z Ur Kaldejských, aťbych dal zemi tuto k dědičnému vládařství.
And he said to him, “I am the Lord who led you away from Ur of the Chaldeans, so as to give you this land, and so that you would possess it.”
8 I řekl: Panovníče Hospodine, po čem poznám, že ji dědičně obdržím?
But he said, “Lord God, in what way may I be able to know that I will possess it?”
9 I odpověděl jemu: Vezmi mně jalovici tříletou, a kozu tříletou, a skopce tříletého, hrdličku také a holoubátko.
And the Lord responded by saying: “Take for me a cow of three years, and a she-goat of three years, and a ram of three years, also a turtle-dove and a pigeon.”
10 Kterýžto vzav ty všecky věci, zroztínal je na poly, a rozložil na dvě straně, jednu polovici proti druhé; ptáků pak nezroztínal.
Taking all these, he divided them through the middle, and placed both parts opposite one another. But the birds he did not divide.
11 Ptáci pak sedali na ta mrtvá těla, a Abram je sháněl.
And birds descended upon the carcasses, but Abram drove them away.
12 I stalo se, když slunce zapadalo, že dřímota těžká připadla na Abrama; a aj, hrůza a tma veliká obklíčila jej).
And when the sun was setting, a deep sleep fell upon Abram, and a dread, great and dark, invaded him.
13 Řekl tedy Bůh Abramovi: To zajisté věz, že pohostinu bude símě tvé v zemi cizí, a v službu je podrobí, a trápiti je budou za čtyři sta let.
And it was said to him: “Know beforehand that your future offspring will be sojourners in a land not their own, and they will subjugate them in servitude and afflict them for four hundred years.
14 Však národ, jemuž sloužiti budou, já souditi budu; a potom vyjdou s velikým zbožím.
Yet truly, I will judge the nation that they will serve, and after this they will depart with great substance.
15 Ty pak půjdeš k otcům svým v pokoji; a pohřben budeš v starosti dobré.
But you will go to your fathers in peace and be buried at a good old age.
16 A čtvrté pokolení sem se navrátí; nebť ještě není doplněna nepravost Amorejských.
But in the fourth generation, they will return here. For the iniquities of the Amorites are not yet completed, even to this present time.”
17 I stalo se, když zapadlo slunce, a tma bylo, a aj, ukázala se pec kouřící se, a pochodně ohnivá, kteráž šla mezi díly těmi.
Then, when the sun had set, there came a dark mist, and there appeared a smoking furnace and a lamp of fire passing between those divisions.
18 V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten:
On that day, God formed a covenant with Abram, saying: “To your offspring I will give this land, from the river of Egypt, even to the great river Euphrates:
19 Cinejské, Cenezejské, Cethmonské,
the land of the Kenites and the Kenizzites, the Kadmonites
20 A Hetejské, Ferezejské, a Refaimské,
and the Hittites, and the Perizzites, likewise the Rephaim,
21 Amorejské, i Kananejské také, a Gergezejské a Jebuzejské.
and the Amorites, and the Canaanites, and the Girgashites, and the Jebusites.”
