Galatským 4
1 Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,
Ali velim: dok je našljednik mlad ništa nije bolji od roba, ako i jest gospodar od svega;
2 Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.
Nego je pod zapovjednicima i èuvarima tja do roka oèina.
3 Tak i my, když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.
Tako i mi kad bijasmo mladi, bijasmo pod stihijama svijeta zarobljeni;
4 Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod Zákonem,
A kad se navrši vrijeme, posla Bog sina svojega jedinorodnoga, koji je roðen od žene i pokoren zakonu,
5 Aby ty, kteříž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.
Da iskupi one koji su pod zakonom, da primimo posinaštvo.
6 A že jste synové, protož poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otče.
I buduæi da ste sinovi, posla Bog Duha sina svojega u srca vaša, koji vièe: Ava oèe!
7 A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.
Tako veæ nijesi rob, nego sin; a ako si sin, i našljednik si Božij kroz Isusa Hrista.
8 Ale tehdáž, neměvše známosti Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.
Ali tada ne znajuæi Boga služiste onima koji po sebi nijesu bogovi.
9 Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?
A sad poznavši Boga, i još poznati bivši od Boga, kako se vraæate opet na slabe i rðave stihije, kojima opet iznova hoæete da služite?
10 Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.
Gledate na dane i mjesece, i vremena i godine.
11 Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.
Bojim se za vas da se ne budem uzalud trudio oko vas.
12 Buďte jako já, neb i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.
Budite kao ja što sam; jer sam ja kao vi što ste. Braæo! molim vas, ništa mi ne uèiniste nažao.
13 Neb víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprve.
A znate da vam u slabosti tijela najprije propovjedih jevanðelje;
14 A pokušení mé, přišlé na tělo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.
I napasti moje, koja bijaše tijelu mome, ne prezreste, ni popljuvaste, nego me primiste kao anðela Božijega, kao Hrista Isusa.
15 Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oči vaše vyloupíce, byli byste mi dali.
Kakovo bijaše onda vaše blaženstvo? Jer vam svjedoèim da biste, kad bi moguæe bilo, izvadili oèi svoje i dali meni.
16 Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?
Tijem li vam postadoh neprijatelj istinu vam govoreæi?
17 Milujíť vás někteří nedobře, nýbrž odstrčiti vás chtějí, abyste vy je milovali.
Oni ne revnuju dobro za vas, nego hoæe da vas odvoje, da im revnujete.
18 Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.
A dobro je revnovati svagda u dobru, i ne samo kad sam ja kod vas.
19 Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás),
Djeèice moja, koju opet s mukom raðam, dokle Hristovo oblièje ne postane u vama;
20 Chtěl bych pak přítomen vám býti nyní a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.
Ali bih htio sad da sam kod vas, i da izmijenim glas svoj, jer ne mogu da se naèudim za vas.
21 Povězte mi, kteříž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona?
Kažite mi, vi koji hoæete pod zakonom da budete, ne slušate li zakona?
22 Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné.
Jer je pisano da Avraam dva sina imade, jednoga od robinje, a drugoga od slobodne.
23 Ale ten z služebnice podle těla se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení.
Ali koji bješe od robinje, po tijelu se rodi; a koji od slobodne, po obeæanju.
24 Kteréžto věci u figuře se staly. Nebo toť jsou ti dva Zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.
Koje znaèi drugo: jer su ovo dva zavjeta: jedan dakle od gore Sinajske, koja raða za robovanje, i to je Agar.
25 Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.
Jer Agar znaèi Sinaj gora u Arapskoj, i poredi se sa sadašnjijem Jerusalimom, i služi sa djecom svojom.
26 Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.
A gornji Jerusalim slobodna je, koji je mati svima nama.
27 Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více nežli ta, kteráž má muže.
Jer je pisano: razveseli se, nerotkinjo koja ne raðaš; prokini i povièi, ti koja ne trpiš muke poroðaja; jer pusta ima mnogo više djece negoli ona koja ima muža.
28 Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.
A mi smo, braæo, po Isaku djeca obeæanja.
29 Ale jakož tehdáž ten podle těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl zplozen podle Ducha, tak se děje i nyní.
No kako onda onaj što se rodi po tijelu gonjaše duhovnoga, tako i sad.
30 Než co praví Písmo? Vyvrz služebnici i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn služebnice s synem svobodné.
Ali šta govori pismo? Istjeraj robinju i sina njezina; jer sin robinjin neæe naslijediti sa sinom slobodne.
31 A tak, bratří, nejsmeť synové služebnice, ale svobodné.
Tako, braæo, nijesmo djeca robinjina nego slobodne.
