Galatským 4
1 Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,
Hoe ty hatovoko: Tsy mifañòva ami’ty ondevo ty mpandova mbe ajaja, ndra t’ie ty tompo’ ze he’e;
2 Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.
amy t’ie fehè’ o mpañabeio naho o mpañokeo ampara’ ty andro tinendren-drae’e.
3 Tak i my, když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.
Itikañe ka, naho mbe ni-ajaja ro nondevoze’ o fañè’ ty voatse toio.
4 Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod Zákonem,
Fa naho nitsatoke ty fañenefañe i saay, le nahitrin’ Añahare t’i Ana’e, sinama’ ty Rakemba, toly ambane’ Hake,
5 Aby ty, kteříž pod Zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.
hijebañe o ambane’ Hake aoo, hameloñe an-tika ho anake.
6 A že jste synové, protož poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, totiž Otče.
Aa kanao anake, le fa nahitrin’ Añahare añ’arofo’ areo ao t’i Arofo’ i Ana’ey, mikoike: Aba, Rae.
7 A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.
Aa le tsy ondevo ka irehe, fa anake; aa kanao anake, le mpandova aman’ Añahare, añamy Norizañey.
8 Ale tehdáž, neměvše známosti Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.
Ie taolo, mbe tsy nahafohiñe an’Andrianañahare, naho niondevo’ o toe tsy ndrañahareo;
9 Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?
f’ie mahafohiñe an’ Andrianañahare henaneo—toe i Andrianañahare ty maharofoanañe anahareo—aa mañino te tolihe’ areo indraike o fañè maleme naho votroo? Te hiheren-ko ondevo’ irezay indraike v’inahareo?
10 Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.
hañorik’ andro naho volañe naho sa vaho taoñe?
11 Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.
Imarimarihako he kafoake ty nifanehafako ama’ areo.
12 Buďte jako já, neb i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.
O ry longo, mihalaly ama’ areo, misoloa ahy, manahake ty nisoloako anahareo—ie tsy nanao raty ahy.
13 Neb víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprve.
Fohi’ areo te an-kasilofan-tsandriñe ty nitaroñako i talili-soay tam-baloha’e.
14 A pokušení mé, přišlé na tělo mé, nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.
Le tsy nisirikaeñe naho tsy nampangorì’ areo, i nañembetse ahy amy hasilofan-tsandrikoy, fe nampihovae’ areo hoe t’ie ni-anjelin’ Añahare, toe nanahake Iesoà Norizañey.
15 Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že, kdyby to možné bylo, oči vaše vyloupíce, byli byste mi dali.
Aia i fañanintsiñe tama’ areoy? Mahavolan-draho naho nimete, te ho napoliti’ areo o fihaino’ areoo vaho natolots’ ahiko.
16 Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?
Aa vaho rafelahi’ areo hao iraho kanao ivolañako ty hatò?
17 Milujíť vás někteří nedobře, nýbrž odstrčiti vás chtějí, abyste vy je milovali.
Malisa mipay anahareo iereo, tsy te hañasoa, fa ty hampiria an-tikañe, hipiteha’ areo ama’e.
18 Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.
Soa avao te paiañe t’ie hahimbañe nainai’e ho ami’ty hasoa, fa tsy t’ie miatreke avao.
19 Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás),
Ry anake, hoe mitsongo te hiterake indraike iraho ampara’ te miforoñe ama’ areo ao i Norizañey.
20 Chtěl bych pak přítomen vám býti nyní a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.
Sinda te ho ama’ areo iraho henaneo hiovà’ ty feoko fa mahasekatse ahy.
21 Povězte mi, kteříž pod Zákonem chcete býti, nepozorujete-liž Zákona?
Mitalilia, ie te ho fehè’ i Hake, ke tsy janji’ areo t’i Hake?
22 Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z služebnice, a druhého z svobodné.
Toe pinatetse te nanañ’ anake roe t’i Abraàme, teo ty a i ondevo ampelay, teo ty a i rakemba hahay.
23 Ale ten z služebnice podle těla se narodil, tento pak z svobodné podle zaslíbení.
Naterake amo haondatio i anak’ ondevoy, fe amy nampitamañey i anan-drakemba hahay;
24 Kteréžto věci u figuře se staly. Nebo toť jsou ti dva Zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.
fandrazañañe ami’ty fañina roe iereo: ty raike hirike am-bohi-Sinaiy miterake fañondevozañe, i Hagara zay.
25 Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.
Vohi-Sinay e Arabia añey t’i Hagara, ie manoiñe ho Ierosaleme henaneo, amy t’ie mitoroñe hoe ondevo miharo amo ana’eo.
26 Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.
Fe haha t’Ierosaleme ambone ao, ie ty renen-tikañe.
27 Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více nežli ta, kteráž má muže.
Hoe ty pinatetse: Mirebeha ry betsiterake tsy mahatoly! Mipoñafa an-koiake, ry tsy mitsongoo! Fa maro ty ana’ i bangiy, te amy amam-baliy.
28 Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.
Le manahak’ Isaka, ana’ i fampitamañey, tika ry longo.
29 Ale jakož tehdáž ten podle těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl zplozen podle Ducha, tak se děje i nyní.
F’ie henane zay, nampisoañe’ i naterake amy nofotseiy i amy Arofoy, le ie ka henaneo.
30 Než co praví Písmo? Vyvrz služebnici i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn služebnice s synem svobodné.
Aa vaho ino ty pinatetse amy Sokitse Masiñey ao? Aitò i ondevo ampelay naho i ana’ey, fa tsy hitrao-dova amy ana’ i rakembaiy ty ana’ i ondevoy.
31 A tak, bratří, nejsmeť synové služebnice, ale svobodné.
Ie amy zao ry longo, tsy ana’ i ondevo ampelay tika, fa amy hahay.
