Galatským 2
1 Potom po čtrnácti letech opět vstoupil jsem do Jeruzaléma s Barnabášem, pojav s sebou i Tita.
Hanchu, kum sômleiminli suole, Barnabas le Titus tuongin Jerusalema kin se nôka.
2 Vstoupil jsem pak podle zjevení, a vypravoval jsem jim evangelium, kteréž káži mezi pohany, a zvláště pak znamenitějším, abych snad nadarmo neběžel nyní i prve.
Pathien ânlâra mitîr sikin ke se ani. Koiindang ruoipungei leh atheiin kin chong khôma Jentailngei lâia thurchisa ki misîr ngâi hih an kôm ki rilminthâr pe ngeia; zora lei vunsaia ki sinthona mo, atûnlâia mo, mok sôl ki ni loina rangin.
3 Ale ani Titus, kterýž se mnou byl, pohan byv, nebyl přinucen obřezati se,
Ania kên ruoipui Titus hih Greek mi aniatachu rangrâtin sertan min tho uol mak ngei.
4 Totiž pro podešlé falešné bratří, kteříž se byli vloudili k vyšpehování svobody naší, kterouž máme v Kristu Ježíši, aby nás v službu podrobili.
Sûngsuok rothol, inrûka hong lûtngei vai han sertan tho ngêt rang an bôka; ma-ngei han suoka min minchang theina rangin Khrista Jisua zalêna ei nei hih enrichik ranga lût an ni.
5 Kterýmžto ani na chvilku neustoupili jsme a nepoddali se, aby pravda evangelium zůstala u vás.
Aniatachu, thurchisa chongtak hah ninta ranga aom bang theina rangin hapkhat khom an chong jôm makme.
6 Od těch pak, kteříž se zdadí něco býti, nic mi není přidáno, ač jací jsou někdy byli, mně potom nic není, Bůhť osoby člověka nepřijímá; ti, pravím, kteříž se něco zdadí býti, nic mi nepřidali.
Ania, ruoipu uola an ibe ngei hah i-anga mi khom nisenla, keima rangin chu ite dang uol mak, Pathien'n chu pêntienga ânlang a jêk ngâiloi sikin, mangei han sin tho rang tie athar ite mi ril thei uol makngei.
7 Nýbrž naodpor, když uzřeli, že jest mi svěřeno evangelium, abych je kázal neobřezaným, jako i Petrovi mezi Židy,
Manêkin Juda ngei lâia thurchisa misîrna sin Peter minkola aom anghan, keima Jentailngei lâia thurchisa misîrna sin keima minkolin ko om iti an riet.
8 (Nebo ten, kterýž mocný byl skrze Petra z strany apoštolství mezi Židy, byl mocný i skrze mne mezi pohany, )
Pathien'n, ranakin Peter Judangei tîrton a minchang anghan kei khom Jentailngei tîrton mi minchang.
9 A poznavše milost mně danou, Jakub a Petr a Jan, kteříž se zdadí sloupové býti, podali svých pravic mně a Barnabášovi na tovaryšství, abychom my mezi pohany a oni mezi Židy kázali.
Pathien'n hi sin ngêt hih mipêk ti hih ruoipungei, Jacob, Peter le John ngei khomin an rieta, Keima Jentailngei lâia se rangin le anni Judangei lâia se rangin keima le Barnabas inlopna kut changtieng min lei pêk zoi.
10 Toliko napomenuli, abychom na chudé pamatovali, což jsem se i činiti snažoval.
An lâia inriengngei hah kin riettit rangin an nuoma, ma tak hah tho ranga ka lei ngâklal ngâi khom ani.
11 A když byl přišel Petr do Antiochie, zjevně jsem jemu odepřel; hoden zajisté byl trestání.
Hanchu, Peter hah Antioch a hong lâihan dik mak ti inthâr takin ânlang sikin, loko ngei rietin mâi intongin ko ngoa.
12 Nebo prve nežli jsou přišli někteří od Jakuba, jídal s pohany, a když přišli, ucházel a odděloval se od nich, boje se těch, kteříž byli z Židovstva.
Jentailngei lâia bu a nêk ngâia, ania Jacob kôm renga mi senkhat Jentail sermintan rang bôkngei hah a chia, an hong tung lechu a chia, a theiin a om zoi.
13 A spolu s ním v tom pokrytství byli i jiní Židé, takže i Barnabáš uveden byl v jejich pokrytství.
Juda dangngei khom Peter thâiindôp anghan an thâiândôp suo zoia; Barnabas tena an thâiindôpnân an tuong minmang sa zoi.
14 Ale já uzřev, že nesprostně chodí v pravdě evangelium, řekl jsem Petrovi přede všemi: Poněvadž ty jsa Žid, pohansky živ jsi, a ne Židovsky, proč pohany k Židovskému způsobu vedeš?
Ania, thurchisa chong takin lôn mak ti ki rieta an rênga makunga Peter kôma, “Nangma Juda mi ni nia, Judangei om anghan om loiin Jentailngei om anghin, irang mo Jentailngei hah Judangei anga min om ngêt rang no bôka? ki tipea.”
15 My přirození Židé, a ne pohané hříšní,
Eini chu Juda mi rang piela suok ei nia, “Jentail mi nunsie ngei” an ti ngâi angin ni makme.
16 Vědouce, že nebývá člověk ospravedlněn z skutků Zákona, ale skrze víru v Jezukrista, i my v Krista uvěřili jsme, abychom ospravedlněni byli z víry Kristovy, a ne z skutků Zákona, protože nebude ospravedlněn z skutků Zákona žádný člověk.
Aniatachu, Jisua Khrista taksônna sika vai, Balam jôm sika ni loiin, mîn Pathien makunga dik ei chang thei iti ei riet; Balamin a nângngei jôm sika ni loia Khrista iem sika Pathien makunga dik ei chang theina rangin keini ngêt khom Khrista han taksônna kin min ngam ani.
17 Jestliže pak hledajíce ospravedlněni býti v Kristu, nalézáme se i my hříšníci, tedy jest Kristus služebník hřícha? Nikoli.
Khrista leh inzoma Pathien kôm dik chang rang ei bôk lâi hin Jentailngei anghan ei la nunsie bang inte, Khrista hih nunsie thona mi sanpu mo ai ni? nitet mak!
18 Nebo budu-li to, což jsem zbořil, opět zase vzdělávati, přestupníkem sebe činím.
Balam keset sa hah ki minding nôkin chu balam sietpu ki ni iti ânthâr.
19 Já zajisté skrze Zákon Zákonu umřel jsem, abych živ byl Bohu.
Pathien tienga ki ring theina rangin keichu Khrista leh khrosa jêmdel ki ni zoi, Balam a om sikin Balam tieng chu ki thi ani zoi.
20 S Kristem ukřižován jsem. Živť jsem pak již ne já, ale živ jest ve mně Kristus. Že pak nyní živ jsem v těle, u víře Syna Božího živ jsem, kterýžto zamiloval mne a vydal sebe samého za mne.
Khrista kôm jêmdelin ko om zoia, aniatachu, ki ring ani, keima chu ni khâi mu unga, Khrista hah keima han a ring zoi ani. Atûna taksa taka ki ring hih, mi lungkhampu kei ranga ringna pêkpu, Pathien Nâipasal taksôna ring kini.
21 Nepohrdámť tou milostí Boží. Nebo jestližeť jest z Zákona spravedlnost, tedyť jest Kristus nadarmo umřel.
Pathien moroina hih heng mu-ung. Ania, Balam sikin Pathien kôm mîn dik an inchang theiin chu Khrista chu asenaboia thi nîng a tih!
