Galatským 2

1 Potom po čtrnácti letech opět vstoupil jsem do Jeruzaléma s Barnabášem, pojav s sebou i Tita.

And again, after fourteen years, I went up to Jerusalem with Barnabas; and I took with me Titus.

2 Vstoupil jsem pak podle zjevení, a vypravoval jsem jim evangelium, kteréž káži mezi pohany, a zvláště pak znamenitějším, abych snad nadarmo neběžel nyní i prve.

And I went up by revelation: and I explained to them the gospel which I announce among the Gentiles; and I stated it to them who were esteemed prominent, between myself and them: lest I should have run, or might run in vain.

3 Ale ani Titus, kterýž se mnou byl, pohan byv, nebyl přinucen obřezati se,

Also Titus, who was with me, and was a Gentile, was not compelled to be circumcised.

4 Totiž pro podešlé falešné bratří, kteříž se byli vloudili k vyšpehování svobody naší, kterouž máme v Kristu Ježíši, aby nás v službu podrobili.

And in regard to the false brethren, who had crept in to spy out the liberty we have in Jesus the Messiah, in order to bring me under subjection;

5 Kterýmžto ani na chvilku neustoupili jsme a nepoddali se, aby pravda evangelium zůstala u vás.

not for the space of an hour, did we throw ourselves into subjection to them; so that the truth of the gospel might remain with you.

6 Od těch pak, kteříž se zdadí něco býti, nic mi není přidáno, ač jací jsou někdy byli, mně potom nic není, Bůhť osoby člověka nepřijímá; ti, pravím, kteříž se něco zdadí býti, nic mi nepřidali.

And they who were esteemed prominent, (what they were, I care not; for God regardeth not the persons of men, ) even these persons added nothing to me.

7 Nýbrž naodpor, když uzřeli, že jest mi svěřeno evangelium, abych je kázal neobřezaným, jako i Petrovi mezi Židy,

But, otherwise; for they saw, that the gospel of the uncircumcision was intrusted to me, as to Cephas was intrusted that of the circumcision.

8 (Nebo ten, kterýž mocný byl skrze Petra z strany apoštolství mezi Židy, byl mocný i skrze mne mezi pohany, )

For he that was operative with Cephas in the legateship of the circumcision, was also operative with me in the legateship of the Gentiles.

9 A poznavše milost mně danou, Jakub a Petr a Jan, kteříž se zdadí sloupové býti, podali svých pravic mně a Barnabášovi na tovaryšství, abychom my mezi pohany a oni mezi Židy kázali.

And James, Cephas, and John, who were accounted pillars, when they perceived the grace that was given to me, gave to me and Barnabas the right hand of fellowship; that we should labor among the Gentiles, and they among the circumcision.

10 Toliko napomenuli, abychom na chudé pamatovali, což jsem se i činiti snažoval.

Only they desired that we would be mindful of the needy; and I was solicitous to do the same.

11 A když byl přišel Petr do Antiochie, zjevně jsem jemu odepřel; hoden zajisté byl trestání.

But when Cephas was come to Antioch, I rebuked him to his face; because they were stumbled by him.

12 Nebo prve nežli jsou přišli někteří od Jakuba, jídal s pohany, a když přišli, ucházel a odděloval se od nich, boje se těch, kteříž byli z Židovstva.

For before certain ones came from James, he ate with the Gentiles: but when they came, he withdrew himself, and separated; because he was afraid of them of the circumcision.

13 A spolu s ním v tom pokrytství byli i jiní Židé, takže i Barnabáš uveden byl v jejich pokrytství.

And the rest of the Jews also were with him in this thing; insomuch that even Barnabas was induced to regard persons.

14 Ale já uzřev, že nesprostně chodí v pravdě evangelium, řekl jsem Petrovi přede všemi: Poněvadž ty jsa Žid, pohansky živ jsi, a ne Židovsky, proč pohany k Židovskému způsobu vedeš?

And when I saw, that they did not walk correctly, in the truth of the gospel, I said to Cephas, before them all: If thou art a Jew, and livest in the Gentile way, and not in the Jewish, why dost thou compel the Gentiles to live in the Jewish way?

15 My přirození Židé, a ne pohané hříšní,

For if we, who are Jews by nature, and are not sinners of the Gentiles,

16 Vědouce, že nebývá člověk ospravedlněn z skutků Zákona, ale skrze víru v Jezukrista, i my v Krista uvěřili jsme, abychom ospravedlněni byli z víry Kristovy, a ne z skutků Zákona, protože nebude ospravedlněn z skutků Zákona žádný člověk.

because we know that a man is not made just by the works of the law, but by faith in Jesus the Messiah; even we have believed in Jesus the Messiah, in order to be made just by faith in the Messiah, and not by the works of the law: for, by the deeds of the law, no flesh is made just.

17 Jestliže pak hledajíce ospravedlněni býti v Kristu, nalézáme se i my hříšníci, tedy jest Kristus služebník hřícha? Nikoli.

And if, while we seek to become just by the Messiah, we are found to be ourselves sinners, is Jesus the Messiah therefore the minister of sin? Far be it!

18 Nebo budu-li to, což jsem zbořil, opět zase vzdělávati, přestupníkem sebe činím.

For if I should build up again the things I had demolished, I should show myself to be a transgressor of the precept.

19 Já zajisté skrze Zákon Zákonu umřel jsem, abych živ byl Bohu.

For I, by the law, have become dead to the law, that I might live to God; and I am crucified with the Messiah.

20 S Kristem ukřižován jsem. Živť jsem pak již ne já, ale živ jest ve mně Kristus. Že pak nyní živ jsem v těle, u víře Syna Božího živ jsem, kterýžto zamiloval mne a vydal sebe samého za mne.

And henceforth it is no more I who live, but the Messiah liveth in me: and the life I now live in the flesh, I live by faith in the Son of God, who loved me and gave himself for me.

21 Nepohrdámť tou milostí Boží. Nebo jestližeť jest z Zákona spravedlnost, tedyť jest Kristus nadarmo umřel.

I do not spurn the grace of God. For if righteousness is by means of the law, the Messiah died in vain.