Ezdráš 9
1 A když se to vykonalo, přistoupili ke mně knížata, řkouce: Neoddělil se lid Izraelský, ani kněží a Levítové od národů zemí, ale činí podlé ohavností Kananejských, Hetejských, Ferezejských, Jebuzejských, Ammonitských, Moábských, Egyptských a Amorejských.
這些事完畢後，眾首領來到我面前說：「以色列民眾、司祭和肋未人可的事上，並沒有離開當地的人民：客納罕人、希威人、培黎齊人、耶步斯人、阿孟人、摩阿布人、埃及人和阿摩黎人，
2 Nebo nabrali sobě a synům svým dcer jejich, a smísili se símě svaté s národy zemí, a knížata a vrchnost první byla v tom přestoupení.
因為他們為自己和自己是兒子，娶了他們的女子，以致聖潔的曲裔，與當地的人民合；尤其首長和官，是這罪孽的魁首」。
3 Kteroužto věc když jsem uslyšel, roztrhl jsem roucho své i plášť, a trhal jsem vlasy s hlavy své i z brady, a seděl jsem zděšený.
我一聽這話，便撕裂了我的衣服和外氅，拔我的頭髮和鬍鬚，絕望地坐下。
4 I shromáždili se ke mně všickni, třesoucí se před řečmi Boha Izraelského pro přestoupení lidu přestěhovaného, já pak seděl jsem zděšený, až do oběti večerní.
當時凡對以色列天主的誡命起敬起畏的人，為了充軍歸的罪孽，都聚集在我周圍，我絕望地坐著，直到晚祭。
5 Ale v čas oběti večerní vstal jsem od trápení svého, maje na sobě roucho roztržené i plášť svůj, a klekl jsem na kolena svá, rozprostíraje ruce své k Hospodinu Bohu svému.
到了獻晚祭時，我悲憤人起來，仍穿著撕碎的衣服和外氅，雙膝跪下，伸手向上主我的天主說：
6 A řekl jsem: Bože můj, stydím se a hanbím pozdvihnouti, Bože můj, tváři své k tobě; nebo nepravosti naše rozmnožily se nad hlavou, a provinění naše vzrostlo až k nebi.
「我的天主，我實覺慚愧! 我的天主! 我不敢向你仰面，因為我們的邪惡，積累得高過了我們的頭頂，我們的罪孽上達於天。
7 Ode dnů otců našich u veliké jsme vině až do tohoto dne, a pro nepravosti naše vydáni jsme my, králové naši i kněží naši v ruku králů zemí pod meč, v zajetí a v loupež, a v zahanbení tváři, tak jakž se to nyní děje.
自從我們的祖先時代，直到今日，我們犯了重大的罪孽；為了我們的罪惡，我們連我們的君王司祭，都被交在異地的君王手中，喪身刀下，被俘擄，遭劫，丟臉受辱，就像今日一樣。
8 Teď pak rychle stala se nám milost od Hospodina Boha našeho, že zanechal nám ostatků, a dal nám obydlí na místě svatém, aby osvítil oči naše Bůh náš, a dal nám maličké povydchnutí od služby naší.
但是現在，轉瞬之間，上主我們的天主，對我們施了仁慈，留給了我們一些殘存的人，又在聖地給了我們居所；並且我們的天主，還使我們的眼目明亮，在我們為奴隸期中，使我們尚有少許生氣。
9 Nebo ač jsme byli služebníci, však nenechal nás Bůh náš v porobě naší, ale naklonil k nám milostí krále Perské, dav nám život, abychom vyzdvihli dům Boha našeho, a zase obnovili pustiny jeho, nýbrž ohradil nás v Judstvu a v Jeruzalémě.
我們原是奴隸，但我們在為奴隸期中，我們的天主沒有離棄我們，反而使我們在波斯王，獲得了寵遇，使我們有了生氣，得以重建天主的殿宇，修廢壚，我們在猶大和耶路撒冷，得了保障。
10 Nyní tedy což díme, ó Bože náš, po těch věcech, poněvadž jsme opustili přikázaní tvá,
現今，我們的天主! 在這些事後，我們還有什麼可說的呢﹖只能說我們又遺棄了你的誡命，
11 Kteráž jsi vydal skrze služebníky své proroky, řka: Země ta, do kteréž jdete, abyste jí dědičně vládli, jest země nečistá, pro nečistotu národů těch zemí, pro ohavnosti jejich, kterýmiž ji naplnili všudy naskrze v nečistotě své.
因你曾藉你的僕人眾先知，吩咐說：『你們要去佔領的地方，因各地異民的卑污行為，成了不潔之地；他們的醜行和罪孽，充滿了那地方的各個角落，
12 Protož nyní dcer vašich nedávejte synům jejich, a dcer jejich nebeřte synům vašim, a nehledejte pokoje jejich a dobrého jejich, až na věky, abyste se zmocnili, a jedli dobré věci země, a k dědičnému vládařství zanechali ji synům svým až na věky.
所以你們絕不可將你們的女兒嫁給他們的兒子；也不給你們的兒子，他們的女兒為妻，也永不可他們共謀平安和福利：這樣你們才會強盛，才能吃那地方的出產，將這地留給你們的子孫，作為永遠基業」。
13 Po všech pak těch věcech, kteréž na nás přišly pro zlé skutky naše, a pro veliké naše provinění, poněvadž ty, Bože náš, netrestal jsi nás podlé nepravostí našich, a dal jsi nám vysvobození takové,
為了我們的許多罪行和重大的罪孽，這一切降到了我們身上之後，──我們的天主! 其實你估了我們的罪惡，還給我們留下了這些亡命的人，──
14 Opět-liž bychom rušiti měli tvá přikázaní, a přízniti se s národy těmito ohavnými? Zdaliž bys se zůřivě nehněval na nás, až bys nás do konce vyhladil, tak že by žádný nezůstal a neušel?
我們還敢破壞你的誡命，而同這些不潔的民族聯婚嗎﹖難道還要你向我們發怒，一直將我們完全消滅，不一個遺民或亡命的人嗎﹖
15 Hospodine Bože Izraelský, ty jsi spravedlivý; nebo jsme pozůstali ostatkové, jakž se to vidí dnešního dne. Aj, my jsme před tebou s proviněním svým, ač bychom neměli postavovati se před tváří tvou pro věci takové.
上主，以色列的天主! 因你仁慈，才剩下了我們這些亡的人，像今天一樣；看，我們在你面前都帶有罪孽，因此，沒有一個能在你面前站得住。
