Ezdráš 9
1 A když se to vykonalo, přistoupili ke mně knížata, řkouce: Neoddělil se lid Izraelský, ani kněží a Levítové od národů zemí, ale činí podlé ohavností Kananejských, Hetejských, Ferezejských, Jebuzejských, Ammonitských, Moábských, Egyptských a Amorejských.
Hae hmuennawk sak pacoengah, kacoehtanawk kai khaeah angzoh o, Israel kaminawk, qaima hoi Levinawk loe nihcae taengah kaom prae kaminawk hoi angkom o moe, Kanaan kami, Hit kami, Periz kami, Jebus kami, Ammon kami, Moab kami, Izip kami hoi Amor kaminawk mah sak o ih panuet thok hmuennawk to a sak o toeng.
2 Nebo nabrali sobě a synům svým dcer jejich, a smísili se símě svaté s národy zemí, a knížata a vrchnost první byla v tom přestoupení.
To prae ah kaom kaminawk ih canunawk to angmacae hanah lak o, a caanawk hanah doeh a lak pae o; to tiah kaciim acaeng loe kaciim ai nihcae taengah kaom kaminawk hoiah angbaeh o puk boeh; ue, zaehoikungnawk hoi ukkung angraengnawk loe hae baktih zae sakhaih bangah lu koek ah oh o boeh, tiah a thuih o.
3 Kteroužto věc když jsem uslyšel, roztrhl jsem roucho své i plášť, a trhal jsem vlasy s hlavy své i z brady, a seděl jsem zděšený.
Hae lok ka thaih naah, athung hoi anui ih khukbuen to kang khringh; ka lu sam hoi pahni mui to ka phong moe, dawnraihaih hoiah kang hnut sut.
4 I shromáždili se ke mně všickni, třesoucí se před řečmi Boha Izraelského pro přestoupení lidu přestěhovaného, já pak seděl jsem zděšený, až do oběti večerní.
To naah Israel Sithaw ih lok zithaih tawn kaminawk boih, kai khaeah amkhueng o; misong ah naeh ih kaminawk mah sak ih zaehaih pongah, duembang angbawnhaih atue khoek to dawnraihaih hoiah ka oh.
5 Ale v čas oběti večerní vstal jsem od trápení svého, maje na sobě roucho roztržené i plášť svůj, a klekl jsem na kolena svá, rozprostíraje ruce své k Hospodinu Bohu svému.
To pacoengah duembang angbawnhaih tue phak naah, dawnraihaih hoiah kang thawk; athung hoi a nui ih khukbuen to ka sih, khokkhu cangkrawn moe, ka Angraeng Sithaw khaeah ban payanghaih hoiah lawk ka thuih.
6 A řekl jsem: Bože můj, stydím se a hanbím pozdvihnouti, Bože můj, tváři své k tobě; nebo nepravosti naše rozmnožily se nad hlavou, a provinění naše vzrostlo až k nebi.
Aw ka Angraeng, kaicae sakpazaehaih loe kaimacae lu pongah sang kue boeh, ka zae o haih doeh vannawk to angtok boeh; to pongah ka Sithaw, na mikhmai khet hanah ka zat sut boeh.
7 Ode dnů otců našich u veliké jsme vině až do tohoto dne, a pro nepravosti naše vydáni jsme my, králové naši i kněží naši v ruku králů zemí pod meč, v zajetí a v loupež, a v zahanbení tváři, tak jakž se to nyní děje.
Kam panawk dung hoi kamtong vaihni ni khoek to, paroeai kalen zaehaih ka sak o boeh; kaimacae zaehaih pongah, siangpahrangnawk, qaimanawk hoi kaicae loe vaihni ni khoek to, acaeng kalah siangpahrang ban ah paekhaih, sumsen hoi humhaih, misong ah ohhaih, anghmat angtaahaih hoi mikhmai sethaihnawk ka tongh o boeh.
8 Teď pak rychle stala se nám milost od Hospodina Boha našeho, že zanechal nám ostatků, a dal nám obydlí na místě svatém, aby osvítil oči naše Bůh náš, a dal nám maličké povydchnutí od služby naší.
Toe vaihi atue setta thungah, kaicae Angraeng Sithaw mah a tahmenhaih amtuengsak pongah, kanghmat kaicae hae ang loisak moe, a hmuenciim ah sumdik baktih kacak ohhaih ahmuen to ang paek; kaicae ih Sithaw mah mik amtuengsak moe, misong angtanghaih thung hoi kaloih hinghaih to ang paek let.
9 Nebo ač jsme byli služebníci, však nenechal nás Bůh náš v porobě naší, ale naklonil k nám milostí krále Perské, dav nám život, abychom vyzdvihli dům Boha našeho, a zase obnovili pustiny jeho, nýbrž ohradil nás v Judstvu a v Jeruzalémě.
Kaicae loe misong ah ka oh o; misong ah ka oh o cadoeh, kaimacae ih Sithaw mah na caeh taak ai; kaimacae Sithaw ih im to ka sak o let moe, hinghaih kangtha paek hanah, kamro hmuen to pakhraih let moe, Judah hoi Jerusalem ah sipae kaom abuephaih ang paek hanah, a tahmenhaih to Persia siangpahrang hmaa ah amtuengsak boeh.
10 Nyní tedy což díme, ó Bože náš, po těch věcech, poněvadž jsme opustili přikázaní tvá,
Vaihiah, Aw kaicae ih Sithaw, nang paek ih lok to ka pahnawt o sut boeh pongah, hae pacoengah timaw ka thuih o han vop?
11 Kteráž jsi vydal skrze služebníky své proroky, řka: Země ta, do kteréž jdete, abyste jí dědičně vládli, jest země nečistá, pro nečistotu národů těch zemí, pro ohavnosti jejich, kterýmiž ji naplnili všudy naskrze v nečistotě své.
Na tamna tahmaanawk patohhaih rang hoiah, Na caeh moe, na toep o han ih prae loe, to ah khosah kamhnong kaminawk pongah, prae doeh panuet thoh boeh, prae boih a sak o ih panuet thok hmuen hoiah koi o sak boeh.
12 Protož nyní dcer vašich nedávejte synům jejich, a dcer jejich nebeřte synům vašim, a nehledejte pokoje jejich a dobrého jejich, až na věky, abyste se zmocnili, a jedli dobré věci země, a k dědičnému vládařství zanechali ji synům svým až na věky.
To pongah, na canunawk to nihcae capanawk hanah paek o hmah loe, nichae ih canunawk doeh na capanawk hanah zu ah la pae o hmah; natuek naah doeh nihcae hoi ampui angkomhaih sah o hmah loe, nihcae angraenghaih doeh pakrong o hmah; to tiah na oh o nahaeloe tha na cak o tih; prae thung ih kahoih hmuen to na caa o ueloe, na caanawk mah dungzan khoek to qawk ah toep o tih, tiah lok na thuih.
13 Po všech pak těch věcech, kteréž na nás přišly pro zlé skutky naše, a pro veliké naše provinění, poněvadž ty, Bože náš, netrestal jsi nás podlé nepravostí našich, a dal jsi nám vysvobození takové,
Kaicae nuiah kapha hmuen loe ka sak o ih sethaih hoi kalen parai sakpazaehaih atho ah ni oh boeh; toe kaicae ih Sithaw, kaicae mah tongh han koi zaehaih baktiah dan nang paek ai moe, hae tiah nang loisak.
14 Opět-liž bychom rušiti měli tvá přikázaní, a přízniti se s národy těmito ohavnými? Zdaliž bys se zůřivě nehněval na nás, až bys nás do konce vyhladil, tak že by žádný nezůstal a neušel?
Nang paek ih loknawk to ka aek o moe, panuet thok hmuen sah kaminawk hoiah kam zok o let nahaeloe, kami maeto doeh pathlung ai ah tamit boih hanah, kaicae nuiah palung na phui mak ai maw?
15 Hospodine Bože Izraelský, ty jsi spravedlivý; nebo jsme pozůstali ostatkové, jakž se to vidí dnešního dne. Aj, my jsme před tebou s proviněním svým, ač bychom neměli postavovati se před tváří tvou pro věci takové.
Aw Israel Angraeng Sithaw, nang loe na toeng! Vaihniah kaicae loe anghmat kami ah ka oh o pongah, khenah, ka zaehaih na hmaa ah kang taphong o; hae baktih zaehaih pongah na hmaa ah mi doeh kang doe o thai ai boeh, tiah lawk ka thuih.
