Ezdráš 7
1 Po těch pak věcech, za kralování Artaxerxa krále Perského, Ezdráš syn Saraiáše, syna Azariášova, syna Helkiášova,
Un pēc šiem notikumiem, kad Persiešu ķēniņš Artakserksus valdīja, cēlās Ezra, tas bija Seraja, tas Azarijas, tas Hilķijas,
2 Syna Sallumova, syna Sádochova, syna Achitobova,
Tas Šaluma, tas Cadoka, tas Aķitoba,
3 Syna Amariášova, syna Azariášova, syna Meraiotova,
Tas Amarijas, tas Azarijas, tas Merajota,
4 Syna Zerachiášova, syna Uzi, syna Bukki,
Tas Zeraķijas, tas Uzus, tas Bukus,
5 Syna Abisuova, syna Fínesova, syna Eleazarova, syna Aronova, kněze nejvyššího,
Tas Abizuūs, tas Pinehas, tas Eleazara, tas augstā priestera Ārona dēls.
6 Tento Ezdráš vyšel z Babylona, a byl člověk zběhlý v zákoně Mojžíšově, kterýž dal Hospodin Bůh Izraelský, a dal mu král podlé toho, jakž ruka Hospodina Boha jeho byla s ním, všecko, zač ho koli žádal.
Šis Ezra cēlās no Bābeles, un viņš bija rakstu mācītājs, tikuši(prasmīgi) mācīts Mozus bauslībā, ko Tas Kungs, Israēla Dievs, bija devis. Un ķēniņš viņam deva visu, ko viņš lūdza, tāpēc ka Tā Kunga, viņa Dieva, roka bija pār viņu.
7 Vyšli také synové Izraelští a kněží, i Levítové a zpěváci, vrátní a Netinejští do Jeruzaléma, léta sedmého Artaxerxa krále.
Arī citi no Israēla bērniem un no priesteriem un levitiem un dziedātājiem un vārtu sargiem un Dieva nama kalpotājiem cēlās uz Jeruzālemi ķēniņa Artakserksus septītā gadā.
8 A přišel do Jeruzaléma pátého měsíce. Tenť jest rok sedmý krále Daria.
Un piektā mēnesī viņš nonāca Jeruzālemē; šis bija ķēniņa septītais gads.
9 Prvního zajisté dne měsíce prvního vyšel z Babylona, a prvního dne měsíce pátého přišel do Jeruzaléma s pomocí Boha svého.
Jo pirmā mēneša pirmā dienā viņš sāka iet no Bābeles, un piektā mēneša pirmā dienā viņš nonāca Jeruzālemē, tāpēc ka viņa Dieva labā roka bija pār viņu.
10 Nebo Ezdráš byl uložil v srdci svém, aby zpytoval zákon Hospodinův i plnil jej, a aby učil lid Izraelský ustanovením a soudům.
Jo Ezra savā sirdī bija apņēmies, Tā Kunga bauslību meklēt un darīt un mācīt Israēlim likumus un tiesu.
11 Tento pak jest přípis listu, kterýž dal král Artaxerxes Ezdrášovi knězi umělému v zákoně, zběhlému v těch věcech, kteréž přikázal Hospodin, a v ustanoveních jeho v Izraeli:
Un šis ir tās grāmatas raksts, ko ķēniņš Artakserksus deva priesterim un rakstu mācītājam Ezram; tas bija mācītājs, mācīts Tā Kunga baušļu vārdos un viņa likumos priekš Israēla.
12 Artaxerxes, král nad králi, Ezdrášovi knězi umělému v zákoně Boha nebeského, muži zachovalému i Cheenetským.
Artakserksus, tas ķēniņu ķēniņš, priesterim un rakstu mācītājam Ezram, mācītam debesu Dieva bauslībā, un tā projām.
13 Ode mne jest přikázáno, kdož by koli v království mém z lidu Izraelského, a z kněží jeho i z Levítů, dobrovolně jíti chtěl s tebou do Jeruzaléma, aby šel.
No manas puses ir pavēlēts, ka ikkatrs no Israēla ļaudīm un priesteriem un levitiem manā valstī, kam prāts nesās, iet uz Jeruzālemi, tas lai iet ar tevi.
14 Poněvadž jsi od krále a sedmi rad jeho poslán, abys dohlédal k Judstvu a k Jeruzalému podlé zákona Boha svého, kterýž máš v ruce své,
Tāpēc ka tu no ķēniņa un viņa septiņiem padoma devējiem esi sūtīts, izvaicāt par Jūdu un Jeruzālemi pēc tava Dieva bauslības, kas ir tavā rokā,
15 A abys donesl stříbro a zlato, kteréž král a rady jeho dobrovolně obětovali Bohu Izraelskému, jehož příbytek jest v Jeruzalémě,
Un uz turieni novest to sudrabu un zeltu, ko ķēniņš un viņa padoma devēji ar labu prātu devuši Israēla Dievam, kam mājas vieta ir Jeruzālemē, -
16 A všecko stříbro a zlato, kteréhož bys dostal ve vší krajině Babylonské u těch, kteříž by z lidu dobrovolně co obětovati chtěli, i s kněžími, kteříž by dobrovolně obětovali k domu Boha svého, kterýž jest v Jeruzalémě,
Līdz ar visu to sudrabu un zeltu, ko tu pa visu Bābeles valsti vari atrast, ar tām labprātīgām dāvanām, ko tie ļaudis un priesteri ar labu prātu dod priekš sava Dieva nama Jeruzālemē.
17 Abys rychle nakoupil za to stříbro telat, skopců, beránků s suchými i mokrými obětmi jejich, a obětoval je na oltáři domu Boha vašeho v Jeruzalémě.
Un tev par to naudu būs tikuši(rūpīgi) pirkt vēršus, aunus, jērus un viņu ēdamos upurus un viņu dzeramos upurus un tos upurēt uz jūsu Dieva nama altāra, kas Jeruzālemē.
18 A což se koli tobě a bratřím tvým za dobré viděti bude, s ostatkem stříbra a zlata učiniti, vedlé vůle Boha vašeho učiňte.
Un kā tev un taviem brāļiem prāts nesās darīt ar to citu sudrabu un zeltu, tā jūs varat darīt pēc sava Dieva prāta.
19 Nádoby pak, kteréžť jsou dány k službě domu Boha tvého, navrať před Bohem v Jeruzalémě,
Un tos traukus, kas jums atdoti jūsu Dieva namam priekš kalpošanas, tos nododiet Dieva priekšā Jeruzālemē.
20 I jiné věci přináležející k domu Boha tvého. A což by bylo potřebí dáti, dáš z komory královské.
Un ko tev vēl vajadzēs priekš tava Dieva nama, kas tev būs jāizdod, to lai dod no ķēniņa mantu nama.
21 A já, já Artaxerxes král poručil jsem všechněm výběrčím, kteříž jste za řekou, aby všecko, čehož by koli žádal od vás Ezdráš kněz, učitel zákona Boha nebeského, rychle se stalo,
Un no manis, ķēniņa Artakserksus, top pavēlēts visiem mantu sargiem, kas viņpus upes, ka jūs visu, ko Ezra, tas priesteris un rakstu mācītājs, mācīts tā debesu Dieva bauslībā, no jums prasīs, to darāt drīz,
22 Až do sta centnéřů stříbra, a až do sta měr pšenice, a až do sta sudů vína, a až do sta tun oleje, a soli bez míry.
Līdz simts talentiem sudraba un līdz simts koriem kviešu un līdz simts batiem vīna līdz simts batiem eļļas un sāls bez mēra.
23 Což by koli bylo z rozkazu Boha nebeského, nechť rychle spraví k domu Boha nebeského. Nebo proč má býti prchlivost jeho proti království královu i synům jeho?
Viss, kas no tā debesu Dieva ir pavēlēts, tas lai tikuši(rūpīgi) top darīts pie tā debesu Dieva nama, lai dusmība nenāk pār valsti, ķēniņu un viņa bērniem,
24 Také vám oznamujeme, aby na žádného z kněží a Levítů, zpěváků, vrátných, Netinejských a služebníků v domě Boha toho, platu, cla a úroku žádný úředník nevzkládal.
Un mēs jums dodam ziņu, ka visiem priesteriem un levitiem, dziedātājiem, vārtu sargiem, Dieva nama kalpotājiem un šī Dieva nama kalpiem nebūs uzlikt nekādus meslus, tiesu nedz muitu.
25 Přesto, ty Ezdráši, podlé moudrosti Boha svého, kterouž jsi obdařen, nařídíš soudce a rádce, kteříž by soudili všecken lid, jenž jest za řekou, ze všech, kteříž povědomi jsou zákona Boha tvého. A kdo by neuměl, budete učiti.
Bet tu, Ezra, pēc sava Dieva gudrības, kas tev dota, iecel valdniekus un tiesnešus, tiesāt visus ļaudis viņpus upes, visus, kas jūsu Dieva bauslību zin, un kas to nezin, tiem to mācat.
26 Kdož by pak koli neplnil zákona Boha tvého a zákona králova, ať se i hned soud vynese o něm, buď k smrti, buďto k vypovědění jeho, neb aby na statku pokutován byl, aneb vězením trestán.
Un par ikvienu, kas jūsu Dieva bauslību un ķēniņa bauslību nedarīs, par to lai tikuši(rūpīgi un stingri) spriež tiesu, vai uz nāvi, vai uz aizdzīšanu, vai uz sodu pie mantas, vai uz cietumu.
27 Požehnaný Hospodin Bůh otců našich, kterýž dal to srdce královo, aby zvelebil dům Hospodinův, kterýž jest v Jeruzalémě,
Slavēts lai ir Tas Kungs, mūsu tēvu Dievs, kas to tā ir devis ķēniņa sirdī, izgreznot Tā Kunga namu Jeruzālemē,
28 A naklonil ke mně milosrdenstvím krále i rad jeho, i všech mocných knížat královských. Protož já posilněn jsa rukou Hospodina Boha svého nade mnou, shromáždil jsem z lidu Izraelského přednější, kteříž by šli se mnou.
Un man žēlastību devis pie ķēniņa un viņa padoma devējiem un visiem ķēniņa vareniem lielkungiem. Tā es stiprinājos, tāpēc ka Tā Kunga, mana Dieva, roka bija pār mani, un sapulcēju Israēla virsniekus, man iet līdz.
