Ezechiel 8

1 I stalo se léta šestého, v pátý den šestého měsíce, že jsem seděl v domě svém, a starší Judští seděli přede mnou. I připadla na mne tu ruka Panovníka Hospodina.

Ket napasamak iti maikalima nga aldaw ti maikanem a bulan iti maika-innem a tawen, bayat nga agtugtugawak iti uneg ti balayko, ken nakatugaw iti sangoanak dagiti panglakayen ti Juda, nga immay kaniak sadiay ti pannakabalin ni Yahweh nga Apo.

2 A viděl jsem, a aj, podobenství na pohledění jako oheň. Od bedr jeho dolů oheň, od bedr pak jeho vzhůru na pohledění jako blesk, na pohledění jako nějaká velmi prudká světlost.

Ket kimmitaak, ket adtoy, adda maysa a langa a kaing-ingas ti tao, a kasla adda apuy manipud iti patongna nga agpababa! Ken manipud iti patongna nga agpangato ket adda agranraniag a kasla agbegbeggang a landok!

3 Tedy vztáh podobenství ruky, vzal mne za kštici hlavy mé, a vyzdvihl mne Duch mezi nebe a mezi zemi, a uvedl mne do Jeruzaléma u viděních Božích, k vratům brány vnitřní, kteráž patří na půlnoci, kdež byla stolice modly k horlivosti a k zůřivosti popouzející.

Ket adda kasla ima nga inggaw-atna ket ginammatanna ti buokko; impangatonak ti Espiritu iti nagbaetan ti langit ken daga, ket kadagiti sirmata manipud iti Dios, impannak idiay Jerusalem nga agturong iti pagserkan ti akin-uneg a ruangan iti amianan, a pagtaktakderan ti didiosen a mangparparnuay iti nakaro nga imun.

4 A aj, sláva Boha Izraelského byla tam na pohledění jako ta, kterouž jsem viděl v údolí.

Ket adda sadiay ti dayag ti Dios ti Israel, a kalanglanga ti kas iti nakitak idi idiay patad.

5 I řekl mi: Synu člověčí, pozdvihni nyní očí svých k cestě na půlnoci. Tedy pozdvihl jsem oči svých k cestě na půlnoci, a aj, na půlnoci u brány oltářové ta modla horlení, právě kudyž se vchází.

Ket kinunana kaniak, “Anak ti tao, tumalliawka iti amianan.” Timmalliawak ngarud iti amianan, ket iti agpaamianan a ruangan nga agturong iti altar, sadiay pagserkan ket adda sadiay didiosen ti imun.

6 V tom řekl mi: Synu člověčí, vidíš-liž ty, co tito činí, ohavnosti tak veliké, kteréž činí dům Izraelský tuto, tak že se vzdáliti musím od svatyně své? Ale obrátě se, uzříš ještě větší ohavnosti.

Isu a kinunana kaniak, “Anak ti tao, makitam kadi ti ar-aramidenda? Dagitoy dagiti makarimon unay nga ar-aramiden ditoy ti balay ti Israel tapno adaywak ti bukodko a santuario! Ngem tumaliawka ket makitam dagiti nakarkaro pay a makarimon nga aramid!”

7 I přivedl mne ke dveřům síně, kdež jsem uzřel, a aj, díra jedna byla v stěně.

Kalpasanna, impannak iti pagserkan a ruangan ti paraangan, ket kimmitaak, ket adda maysa nga abut iti pader.

8 A řekl mi: Synu člověčí, kopej medle tu stěnu. I kopal jsem stěnu, a aj, dvéře jedny.

Kinunana kaniak, “Anak ti tao, palawaem ti abut daytoy a pader.” Pinalawak ngarud ti abut iti pader, ket adda nakitak a ruangan!

9 Tedy řekl mi: Vejdi, a viz ohavnosti tyto nejhorší, kteréž oni činí zde.

Ket kinunana kaniak, “Umunegka ket kitaem dagiti agkakadakes a makarimon nga ar-aramidenda ditoy.”

10 Protož všed, uzřel jsem, a aj, všeliké podobenství zeměplazů a hovad ohyzdných, i všech ukydaných bohů domu Izraelského vyryto bylo na stěně vůkol a vůkol.

Simrekak ngarud ket nakitak, ket adtoy! Adda agduduma a kita dagiti agkarkarayam ken makarimon a narungsot nga ay-ayup! Naikitikit iti aglawlaw ti pader ti tunggal didiosen ti balay ti Israel.

11 A sedmdesáte mužů z starších domu Izraelského, s Jazaniášem synem Safanovým, stojícím u prostřed nich, stáli před nimi, maje každý kadidlnici svou v ruce své, tak že hustý oblak kadění vzhůru vstupoval.

Pitopulo a panglakayen iti balay ti Israel ti adda sadiay, ket agtaktakder iti tengngada ni Jaazanias a putot a lalaki ni Safan. Agtaktakderda iti sangoanan dagiti imahen, ken nakaiggem iti insensario ti tunggal tao isu a ti ayamuom ti asuk ti insenso ket nagpangato.

12 I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí, co starší domu Izraelského činí ve tmě, jeden každý v pokojích svých malovaných? Nebo říkají: Nikoli na nás nepatří Hospodin, opustil Hospodin zemi.

Ket kinunana kaniak, “Anak ti tao, makitam kadi ti ar-aramiden dagiti panglakayen iti balay ti Israel iti nasipnget? Ar-aramiden daytoy ti tunggal tao kadagiti nailemmeng a siled a nakaidulinan dagiti didiosenna, ta ibagbagada, 'Saannatayo a makita ni Yahweh! Binaybay-anen ni Yahweh ti daga!”'

13 Dále mi řekl: Obrátě se, uzříš ještě větší ohavnosti, kteréž oni činí.

Ket kinunana kaniak, “Tumaliawka manen ket kitaem dagiti dadduma nga ad-adda pay a makarimon nga ar-aramidenda.”

14 I přivedl mne k vratům brány domu Hospodinova, kteráž jest na půlnoci, a aj, ženy seděly tam, plačíce Tammuze.

Kalpasanna, impannak iti pagserkan ti ruangan iti balay ni Yahweh nga adda iti amianan a paset, ket adtoy! Agtugtugaw sadiay dagiti babbai nga agladladingit gapu kenni Tammuz.

15 I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí? Obrátě se, uzříš ještě větší ohavnosti nad tyto.

Isu a kinunana kaniak, “Makitam kadi daytoy, anak ti tao? Tumaliawka manen ket makitam dagiti nakarkaro pay a makarimon nga aramid ngem kadagitoy.”

16 Tedy uvedl mne do síně domu Hospodinova vnitřní, a aj, u vrat chrámu Hospodinova, mezi síňcí a oltářem bylo okolo pětmecítma mužů, jejichž záda byla k chrámu Hospodinovu, tváři pak jejich k východu, kteříž klaněli se proti východu slunce.

Ket impannak iti akin-uneg a paraangan ti balay ni Yahweh, ket adtoy! Iti pagserkan ti templo ni Yahweh, iti nagbaetan ti portiko ken ti altar, adda agarup dua pulo ket lima a lallaki a nakatallikud iti templo ni Yahweh ken simmangoda iti daya, ket agdaydayawda kenni Semes.

17 I řekl mi: Viděl-lis, synu člověčí? Zdali lehká věc jest domu Judovu, aby činili ohavnosti tyto, kteréž činí zde? Nebo naplnivše zemi nátiskem, obrátili se, aby mne popouzeli, a aj, přičinějí ratolest vinnou k nosům svým.

Kinunana kaniak, “Anak ti tao, makitam kadi daytoy? Bassit kadi laeng a banag para iti balay ti Juda ti panangaramidda kadagitoy a makarimon nga ar-aramidenda ditoy? Ta pinunnoda ti daga iti kinaranggas, ket timallikudda manen tapno pagungetendak, inkabilda dagiti sangsanga kadagiti agongda.

18 Protož i já také učiním podlé prchlivosti; neslitujeť se oko mé, aniž se smiluji. I budou volati v uši mé hlasem velikým, a nevyslyším jich.

Isu a dusaekto met ida; saanakto a maasi kadakuada, ket saankonto ida nga ispalen. Uray ipangngegda kaniak ti napigsa a panagsangitda, saankonto ida a denggen!”